neboli dužnatka, je sukulentní rostlina, která se k nám dostala s nákupem v Lidlu někdy v zimě letošního roku. Při ranně letní rekonstrukci dceřiného pokoje, jsem si všimla zcela vysušené rostliny, která nebyla pravděpodobně nikdy majitelkou, která ji MUSELA ZA KAŽDOU CENU MÍT, zalitá, jak stojí na okenním parapetu a zcela evidentně chřadne! Rostlina byla vysušená, smrštěná do suché miniaturní růžice. A tak se ocitla venku, protože designovaný hliněný květináč se přece „může hodit“… Vím, že jsem si u toho prozpěvovala písničku… Šel zahradník do zahrady s motykou motykou, vykopal tam rozmarýnu velikou velikou… Nebyla to rozmarýna byl to křen, byl to křen… Vyhodil ho zahradníček oknem ven… oknem ven!
No, a pak se na ni zapomněla zcela. Rostlina stála u jezírka. Pravděpodobně při zalévání na ni káplo pár kapek a v srpnu, po návratu z cestování, najednou vykvetla. Jedinečně. Jemnými oranžovými květy. Ihned se vydávám lovit její název a je to jasné. Dužnatka, lat. Echeveria… Nepochopená a přesto nádherná… no posuďte!
Prý není příznivkyní přílišných slunečních paprsků a na zimu, vyžaduje bezmrazovou místnost. Toť vše!
