Po hodně dlouhé době jsem byla doma sama. Děti ve škole a školce, manžel na služebce. Nebojte, nemluvím o jednom týdnu, jen o jednom dni :o).
Večer předtím jsem se bála, že to z nějakého důvodu nedopadne. Barča hlásila, že ve školce holčička zvracela, tak mě hned napadá, co z toho bude, ale vyšlo to. Ráno jsem ještě musela vypreparovat klíště, ale pak už to bylo v mé režii. Jen proč tyhle dny tak rychle letí?
V rámci úklidu jsem pohnula s pár věcmi a hlavně zaplavila obývák květinami.
A tady ukázka, jak to vypadá bez kytiček a s nimi:
Ruj vlasatou i kontryhel mám moc ráda. Jen ruj jsem dala do vázy poprvé a určitě ne naposledy.
Seznam úkolů byl dlouhý, ani jsem ho celý nezvládla, ale neměly by ty dny být spíš o odpočinku a zábavě? Měly, jenže mně to nejde, když všude kolem spousta věcí, která na ta místa nepatří, a já to za hlavu hodit nedokážu. Proč nevytřít a neříkat u toho x-krát: “Pozor! Nesmekni se!” Zase mám radost z vykonané práce. Navíc když ten úklid vydrží i pár hodin. Ale prokládat to pauzami s kafíčkem, to jo, to si neodpustím.
Tak prima dny podle vašeho gusta.
