Domov několika ohrožených druhů zvířat na Zemi je v plamenech.

Deštné pralesy jsou domovem více než poloviny rostlinných a živočišných druhů na světě.
Amazonský prales je v neposlední řadě domovem 10 procent všech známých živočišných druhů a řady původních domorodých kmenů.
Papoušek Pyrura červenobřichý je jedním z 1500 druhů ptáků nalezených v amazonském deštném pralese. Vzhledem k tomu, že oheň zuří v nebývalém měřítku, mohou být důsledky pro volně žijící zvířata závažné.
Fotografie Claus Meyer, Minden Pictures / Nat Geo Image Collection



Amazonský deštný prales – domov několika ohrožených druhů zvířat na Zemi – je v plamenech. Minulý týden zuřilo 9 000 lesních požárů přes obrovský deštný prales v Brazílii a oheň se šířil do Bolívie, Paraguaye a Peru. Podle brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) v současnosti hoří ve velkém počtu, o 80 procent více než loni. Požáry jsou dokonce vidět z vesmíru.
Pro tisíce druhů savců, plazů, obojživelníků a ptáků, kteří žijí v Amazonii, dopad požárů nastane ve dvou fázích: jedna okamžitá, jedna dlouhodobá.
„V Amazonii není nic přizpůsobeno požáru,“ říká William Magnusson, výzkumný pracovník specializující se na monitorování biologické rozmanitosti v Národním institutu amazonského výzkumu (INPA) v brazilském Manausu.
V některých lesích, včetně mnoha v USA, jsou požáry nezbytné pro udržení zdravých ekosystémů. Zvířata jsou přizpůsobena, aby se s tím vypořádala; některým to dokonce prospívá. Například datel černý, původem z amerického Západu, hnízdí pouze ve vyhořelých stromech a jí brouky, které zamořují spálené dřevo.

Na tomto satelitním snímku pořízeném NASA byl zachycen kouř z amazonských požárů.
Fotografie NASA Earth Observatory, Lauren Dauphin, s využitím dat MODIS z NASA EOSDIS / LANCE a GIBS / Worldview a VIIRS dat z NASA EOSDIS / LANCE a GIBS / Worldview a Suomi National Polar orbiting Partnership.

Amazonský prales je ale jiný.

Deštný prales je tak jedinečně bohatý a různorodý právě proto, že opravdu nehoří, říká Magnusson. Požáry se někdy odehrávají přirozeně, obvykle jsou však v malém měřítku a spalují nízkou vegetaci u země. A rychle se uhasí deštěm.
“ Zjednodušeně řečeno, Amazonský prales v zásadě nehořel za stovky tisíc nebo milióny let,“ říká Magnusson. Není to například jako v Austrálii, kde by eukalyptus vymřel bez pravidelných požárů, říká. Amazonský prales v posledních letech trápil rostoucí počet požárů způsobených člověkem, což poškozovalo ekosystém. Deštný prales není postaven pro oheň.

Jak nyní požáry ovlivňují jednotlivá zvířata?

Je pravděpodobné, že si v krátkém časovém horizontu vybírají „obrovské množství divoké zvěře,“ říká Mazeika Sullivan, docentka z Ohio State University School of Environment and Natural Resources, která provedla terénní práci v kolumbijské Amazonii.
Obecně platí, že uprostřed ohně, říká Sullivan, mají zvířata jen velmi málo možností. Mohou se pokusit skrýt hrabáním nebo jít do vody, říká. Mohou se přemístit. Nebo mohou zahynout. V této situaci zemře mnoho zvířat v ohni, nebo žárem z plamenů anebo vdechováním kouře, říká Sullivan.
Některé vlastnosti mohou být prospěšné při požáru. Být přirozeně mobilní pomáhá. Sullivan říká, že velká, rychle se pohybující zvířata jako jaguáři a pumy mohou uniknout, stejně jako někteří ptáci. Pomalu se pohybující zvířata, jako lenochod a mravenečníci, stejně jako menší tvorové, jako jsou žáby a ještěrky, však mohou zemřít, když se nemohou dostatečně rychle dostat z ohnivé cesty. „Uniknou na baldachýn, ale vyberou si nesprávný strom,“ říká Sullivan a zvíře pravděpodobně umře.

Mohly by být některé již zranitelné druhy ohroženy nebo by mohly dokonce zaniknout?

Těžko říct. Požár v Amazonii je úplně jiný než v USA, Evropě nebo Austrálii, kde o rozložení druhů víme hodně, říká Magnusson. O rozsahu většiny zvířat v deštném pralese nevíme dost na to, abychom určili které druhy jsou v ohrožení.Přesto existuje několik obav o konkrétní druhy .

Miltonova opička titi – (Kosman ušatý), objevená v roce 2011, byla dokumentována v části Brazílie v jižním Amazonii, která je v současné době ohněm zničená. Další nedávno objevená opice, Mura’s Saddleback Tamarin, žije v malém pásmu ve střední Brazílii – hrozí jí také zásah ohněm, říká Carlos César Durigan, ředitel Brazilské společnosti pro ochranu přírody. Je možné, že tyto druhy pocházejí z těchto specifických oblastí, říká Durigan. „Obávám se, že ztratíme mnoho z těchto endemických druhů.“

A co vodní živočichové?

Velká vodní plochy jsou z krátkodobého hlediska většinou bezpečné. Ale zvířata v malých řekách nebo potocích – které jsou vysoce biologicky rozmanité – by mohli mít potíže. V menších tocích „ohně hoří hned“, říká Sullivan. Voda ve které obojživelníci žijí a kteří potřebují zůstat nad vodou, aby mohli dýchat, by byla nebezpečná. Oheň by také mohl změnit chemické složení vody do té míry, že nebude pro život krátkodobě udržitelná, říká Sullivan.

Jak mohou následky požárů ovlivnit druhy?

Toto je druhá velká rána. „Dlouhodobější účinky budou pravděpodobně katastrofičtější,“ říká Sullivan. Celý ekosystém hořících úseků deštného pralesa se změní. Například hustý baldachýn amazonského deštného pralesa z velké části blokuje sluneční záření, aby se dostalo na zem. Oheň to najednou otevře, přináší světlo a zásadně mění tok energie celého ekosystému. To může mít kaskádové účinky na celý potravinový řetězec, říká Sullivan.

Přežít v zásadně transformovaném ekosystému by bylo pro mnoho druhů bojem. Spousta obojživelníků má například texturovanou, maskovanou pokožku, která připomíná kůru nebo listy stromu, což jim umožňuje prolnutí s okolím. „Teď jsou najednou žáby nuceny být na jiném pozadí,“ říká Sullivan . „Vystaví se.“

A mnoho zvířat v Amazonii jsou specialisté – druhy se vyvinuly a přizpůsobily se tak, aby se jim dařilo ve stanovištích. Tukani například jedí ovoce, ke kterému jiná zvířata nemají přístup – jejich dlouhé zobáky jim pomáhají proniknout do jinak nepřístupných štěrbin. Oheň decimující ovocné stromy, na kterých jsou ptáci závislí, by pravděpodobně uvrhl místní populace tukanů do krize. Pavoučí opice žijí vysoko na stromech, aby se zabránilo konkurenci níže. „Co se stane, když ztratíš baldachýn?“ Ptá se Sullivan. „Jsou nuceni odejít do jiných oblastí s větší konkurencí.“Sullivan říká, že jedinými „vítězi“ spáleného lesa budou pravděpodobně dravci a další predátoři, protože vypálené krajiny mohou lov usnadnit.

Existují další důsledky pro divoká zvířata?

Magnusson je nejvíce znepokojen celkovými důsledky ztráty lesa.
„Jakmile bude deštný prales zničen, ztratíme 99 procent všech druhů,“ říká. Pokud by tyto požáry byly jednorázové, nemusel by se nutně bát, říká, ale poznamenává, že v Brazílii došlo k zásadní změně „která podporuje odlesňování“. Poukazuje na závazek brazilského prezidenta Jaira Bolsonara otevřít Amazonii pro podnikání. „Politický signál, který vyšel, je v podstatě to, že už neexistuje žádný zákon, takže kdokoli může dělat, co chce.“

Ochránci přírody a zainteresovaní občané vzali sociální média útokem a #PrayForAmazonas se ve středu stal nejoblíbenějším hashtagem Twitteru. Mnozí kritizovali politiku Bolsonarovy vlády. Jiní vyjádřili obavu, že celosvětová poptávka po hovězím skotu stimuluje zrychlené zúčtování půdy pro chov dobytka. Environmentalisté také upozorňují na důsledky, které by hořící Amazonský prales – často nazývaný plíce planety – měl na změnu klimatu.

Na jižní hranici amazonského deštného pralesa je oblast v brazilských státech Pará, Mato Grosso a Rondônia, která se nazývá „odlesňovací oblouk“, říká Magnusson. Tam požár tlačí na okraj deštného pralesa na sever a možná mění hranice navždy.

„O tomto regionu víme nejméně,“ říká.“Můžeme ztratit druh, aniž bychom věděli, že tam byl.“

Požáry v Jižní Americe k 22. srpnu 2019
Foto: Mapy.cz

Zdroj: National Geographic