Nevím, jestli je to tím, že zanedbávám podrobný úklid domácnosti, neřeším nepodstatné, nebo jsem naopak systematická, ale před Vánoci u nás každý rok panuje pohoda. Cukroví je hotové. Letos jsem vytvořila osm druhů – poprvé jsem zkusila išlské, poprvé mi chutná linecké (asi díky té úžasné rybízové marmeládě s rozmarýnem) a nejdřív mizí úlky (vosí hnízda). Dárky jsou nakoupené a pomalu i zabalené. Do obchodů nás už nikdo nedostane.
A když je klid a pohoda, pustíme si film nebo pohádku, písničky a koledy, ale také čteme vánoční příběhy. Na to se každý rok obzvlášť těším. Moje kamarádka Svatka mi udělala velikou radost, protože sehnala už nesehnatelnou knížku s oblíbenými ilustracemi (Vánoční knížka pohádek, pověstí a koled, Kentaur). E. je z ní nadšená.
Jsem šťastná, že si můžeme Vánoce užívat bez starostí. To bych přála i všem ostatním. Ráda prohlížím inspirativní profily na Instagramu, virtuálně navštěvuji všechny ty nádherné domovy plné lásky.
Podívejte se alespoň na ty mé nejoblíbenější, tentokrát z ciziny:
L.
