se mi podařilo pobýt pár desítek minut odpoledne venku na zahradě. Jen co jsem otevřela vstupní vrata, jakoby mne zahrada pozdravila... Vítej doma! Bylo zde tak krásně... Rychle jsem shrabala další hromady listí, zryla kousek záhonu a zasadila poslední zakoupené jarní cibuloviny do země.
Neodolala jsem také a zvěčnila pár květů. Je takřka polovina listopadu, ale díky nepřítomnosti přízemních mrazíků, některé květiny stále ještě kvetou...
Nicméně brzy se začalo stmívat a já se vydala pro dceru do místní ZUŠ. No uznejte, červánky a kostel v pozadí jsou na fotce tak romantické a TO prosím, na naší obci skutečně nic romantického prostě není...
