Tak dneska se hlásím s dalším tipem na takové mini domácí tvoření, a to ryze praktické. Možná už jste někdy řešili podobný problém jako já: koupili jste si, nebo dostali, novou utěrku/ručník, chtěli byste si je pověsit na háček, jenže nemají žádné ucho, případně jen ‚provizorní‘ formou štítku s pracími pokyny, jenže je to moc malé a na háček se to prostě nevleze (krom toho, esteticky taky žádná výhra, že…). Nebo jsou jednoduše ouška každý pes jiná ves a vám to do vaší hezké koupelny není moc po chuti.
Ať už je to jakkoli, dumala jsem, co s tím. Vím, že existují hotové ‚sponky s uchem‘, ale ty se mi nehodily vzhledově ani rozměrem. Ale bylo mi jasné, že něco odnímatelného se sponkou by to chtělo. Protože dlouhodobě jedu na skandinávské vlně, čili co nejvíc univerzální, jednoduché, nadčasové a pokud možno přírodní, sáhla jsem po kůži. No a jak na ni dostat tu sponku? Přiznávám, co jiného by mohlo být kojící matce inspirací, než klipsa na dudlík? 😀 (a to ho přitom naše dítě nikdy nechtělo!)

Takže jak tedy na to? Na výrobu jednoho ouška potřebujete:

– Kůži s hladkým (případně jiným) povrchem o šířce 2cm, tloušťka okolo 1mm,  délku si stanovte dle rozměru věšáku, já mám hodně robustní věšák z Ikea, který jsem chtěla ponechat celý viditelný

– 2 klipsy na kšandy, šířka 2cm

– 2 nýtky na kůži o průměru cca 4mm (koupila jsem je v potřebách pro řemeslníky KARS)

– Dírkovačku na kůži

– Ostrý nůž

– Kladívko

Postup nemůže být jednodušší: ostrým nožem si zkraťte pásek na potřebnou délku, počítejte na každé straně se zhruba 1,5-2cm na přeložení. Naznačte si tužkou místo otvoru a procvakněte dírkovačkou (samozřejmě na každé straně budou dírky dvě za sebou, neb budete kůži překládat. Doporučuji si to vyměřit a naznačit, ale jelikož já tvořím metodou hrc prc, dělala jsem to od oka :-D) Navlečte na kůži klip na kšandy, přeložte, do připraveného otvoru vložte obě části nýtku. Lesklá část musí být zvenku. Podložte si ji hrubším filcem nebo látkou, aby se neponičila, a na pevném podkladu (tedy ne na měkkém kuchyňském prkénku, jako jsem to prvně zkoušela já!) bušte kladivem do rubové strany tak dlouho, až se nýtek rozklepe. To samé udělejte i na druhé straně a tramtadadá – ouško je na světě. 
 Náklady nijak závratné a úkol to plní báječně. Sejmutí a opětovné nasazení na ručník je dílem okamžiku a i barevně nesourodé kousky se tím hezky sjednotí. A jak ta kůže voní! Ach! Přeju hezké tvoření a hodně radosti z výsledku 🙂