Až teď jsem se dostala k fotkám z letošního ročníku Designbloku. Měla jsem to štěstí, že jsem se na něj dostala už v sobotu, protože v neděli byl kvůli vichřicí stržené střeše přerušen. Pokud jste měli smůlu a nedostali se sem, mrkněte alespoň na fotky.
Ještě si dovolím malé zhodnocení akce. Pro návštěvníka je holešovické výstaviště určitě lepší lokace, než před několika lety v Kafkově domě, kde jsem byla naposled. Máte tu více místa, šatny jsou vám k dispozici, větší prostor na stánky s jídlem a pitím. Nemačkáte se s ostatními návštěvníky. Když to vezmu ale z pohledu vystavovatelů, jak můžete udělat v tak otevřeném prostoru nějakou atmosféru, která dodá vaší tvorbě autentický zážitek a pocity? Těžko. Ozdobíte si své dvě stěny a to je tak asi všechno. Malé místnosti na Starém městě sice nenabízely moc prostoru pro davy navštěvujících, za to ale poskytovaly určitou intimitu a možnost dotvořit místo podle sebe a dostat sem nějaké emoce. Teď, co je víc? A pak je tu druhá stránka věci. Festival je prostě už byznys. Rozrostl se do obřích rozměrů a pro mě už tak nějak postrádá smysl, jaký měl pro mě na začátku. Ukázat naše malé umělce, kreativce a mladé designové značky. Dnes je to pro mě těžko pochopitelný mix velkých zajetých firem, developerských projektů a sponzorů, mezi kterými se tu a tam objeví jméno někoho malého. Ti, co by měli nárok se zde objevit, se kvůli velkým firmám, nemají šanci do listu dostat a mají tak prostě smůlu. Škoda. Já bych místo piva nebo automobilových značek, bank a magazínů, které žijí z reklamy, dala prostor někomu, kdo si to podle mě zaslouží více.

Když se posunu dál, nejvíce jsem zase žasla nad originálním osvětlením a pak také šperky. mrkněte se, co všechno mě zaujalo.

Třeba severský design z Kavalier glass, nebo kousky z Bejvl Design Studia, svítící makronky od Brokis mě hodně bavily.

 

Tenhle skvostný lustr je od amsterdamského designéra Franka Tjepkema pro Preciosu. Já mám od Preciosy doma dva vintage křišťálové lustry, proto jsem z tohohle moderního pojetí a spojení nového se starým tak nadšená.

 

 

A největší radost jsem měla ze setkání s 27 Jewelry. Já tuhle značku právě objevila myslím před 4 lety na Designbloku. Už tehdy mě její šperky zaujaly a byly v té době výjimečné. Myslím, že v Česku nenajdete lepší šperkařku, která dělá snubní a zásnubní prsteny lépe. Svěže, lehce, precizně, moderně, ale s odkazem na šperkařské řemeslo. Až jednou nadejde den D, budu mít jasnou volbu. No, to abych už začala šetřit. podobný prsten, co mám na fotce měl hodnotu 280 tis. Kč. Ufff…

 

 

 

Znáte neziskovku Loono? Ta se tu také objevila. Aktuálně má kampaň Žiješ srdcem, kdy informuje o tom, jak je důležité se zdraví toho svého starat. V minulosti spustila velmi úspěšnou kampaň Prsa a koule. U nás ve firmě jsme je měli taky a byla to super zkušenost, jak si na speciální figuríně vyzkoušet sebe vyšetření. Prevence je mega důležitá!

 

 

A zase jsem u těch šperků. I když jim moc na sobě nenosím, tak ale neustále po nějakých originálních kouscích pořád koukám. Asi si ty moje objevy začnu dávat na dárkový seznam 😀
Tenhle náramek je z Blueberries. Je dělaný speciální technikou, nejdříve se nakreslí 3D forma na tiskárně. Udělá se odlitek a až do něj se lije stříbro nebo zlato, které vytvoří tenhle dokonalý 3D vzor. Je to jako moderní krajka. Super nápad.

 

 

Tady je důkaz, že pokud si necháte udělat skvělou dekoraci, samotný produkt může zaniknout. Všichni se okolo tohohle vystavovatele dívali hlavně na výzdobu nad ním. Já bych si přesně tohle uměla představit na své svatbě, takže ukládám do záložky. A v těch klíckách, byli živí ptáci…

 

 

Rony Plesl vytvořil pro sklárnu Rückl tuhle skvělou retro kolekci broušených váz, dóz a dekorací. Super instalace ve stylu střelnice. Za to si vysloužili i hlavní cenu Designbloku. Za mě naprosto super, jednoduchý, čistý a propracovaný design. Všechno použitelné kousky, které se budou dobře vyjímat v interiéru. Jen škoda, že ten flakon je pouze jako těžítko.

Nadpozemské tvary od Markéty Novákové a Miri Podmanické.

Zajímavé doplňky od LLEV design studio.

 

Pořád s ním o tomhle topu od Poems od Moniky Drápalové, která spolupracovala s umělkyní Karin Zadric, jež na tuhle kolekci poskytla fotky květin ze své zahrady. Ty byly přeneseny jako vzor na látku a vznikla limitovaná kolekce oblečení. Jak já bych si k němu vzala nejraději nějakou dlouhou tylovou sukni v pudrové barvě až na zem. Že by to byl dokonalý mix..?

 

 

Svetry z Live sweaters berte jako vánoční tip na dárek pro přítele. Orientují se především na pánskou módu. Svetry jsou dělané z merino vlny, která má super vlastnost, že tolik nepohlcuje pachy, jako jiné materiály. To znamená, že jej stačí nechat odvětrat na teplém místě a svetr nemusíte tak často prát. tím pádem si mnohem déle udrží svoji kvalitu a tvar.

V rámci designbloku se konalo i několik přehlídek. My stihli přehlídku Lenky Vackové, Flora Sophie Taubner, Gesine Försterling a Simone Schampers.

Podobný prošívaný top od Terezy Ujevičové jsem viděla už v design galerii FOX a zamilovala se do něj už tehdy. V modré je na mě moc barevný. Ale v té starorůžové by byl naprosto dokonalý.

Lucie Houdková navrhuje nejen šperky, ale i tyhle cool dekorace. Umím si to představit v moderním interiéru.

Můžu mít takovou podlahu doma? Super inspirace pro domácí kutily. Třeba i pod sklo jako deska u stolu.

Ruční výroba mýdla od Heleny Heinz ze Soap.

A nesměla chybět ani šparkařská Zorya se svými krystaly, tentokrát v mnohem jemější podobě.

 

V lapidáriu holešovického výstaviště jste mohli zahlédnout zajímavý mix stálé archeologické expozice se současným moderním uměním Desingbloku. Já si z toho odnesla zajímavý poznatek. Zatímco dříve se umění vytvářelo, aby zkrášlovalo, dnes děláme z ošklivých věcí umění, abychom to mohli prohlásit za něco hezkého. Alespoň tak to na mě v tom kontrastu dějin působilo.

Moderní odpad od Maxima Velčovského. Nic na tom, že to podle pověry přinese asi hodně štěstí, já vidím spoustu zbytečně rozbitého skla.

Byli jste tento rok na Designbloku taky? Jak to na vás působilo a co se vám letos líbilo úplně nejvíc?