Tak mám po roce konečně došito 🙂
Když já něco nedodělám hned, trvá mi to pak většinou dlouho. U téhle deky z kolekce látek Storybook mi loni v létě navíc zavazelo těhotné břicho, pak se mi zase zdála moc světlá a přeslazeně pastelová.
V zimě jsem měla tendenci podšít ji ze spodní strany tmavší látkou, právě včas mi ale došlo, že na tmavých látkách je vidět každé smítko. Objednala jsem proto nakonec nejjemnější minky v krémové barvě. Vatelín jsem úplně vynechala a pokud ještě nějakou deku někdy ušiju, bude znovu podšitá minky. Je to totiž „jednotka hebkosti“ a deka je opravdu přikrývací dekou a ne tak trochu nepoddajným přehozem jako v případě bavlny a vatelínu.
Dalších pár měsíců mi pak ještě trvalo než jsem vymyslela, čím tedy deku oživit, když ne tmavší spodní stranou. Vyhrály to proužky a i když bych dnes už kolekci nakombinovala s jinými než znovu pastelovými látkami, jsem s výsledkem moc spokojená.
Co se vleče, neuteče. Jen si to pořád opakovat..
