Zdravím vás po kratší odmlce. Stále neúspěšně hledám chuť a energii do větší aktivity zde na blogu, ale i jinde. Nevím, zda jde o jarní únavu, důsledek většího stresu posledního období, chybějící hodina spánku, dozvuk nachlazení nebo něco úplně jiného, ale připadám si dost utlumená navzdory příjemným teplotám a slunečným dnům. Doufám, že se brzy srovnám a budu se do všeho vrhat s větším nadšením.
Neznamená to ale, že bych zahálela úplně. Tvořím dál, vymýšlím i plánuji.
Pustila jsem se do dalších vajíček z betonu a ze sádry. Urodilo se jich celkem dost.
A na větev, která navzdory tomu, že je zcela bez vody, doma pučí a raší jí listy, je bohatší také o jedno hnízdo – skleněné s křepelčími vajíčky.
Přeji vám krásný den s teplotami téměř letními, alespoň jak slibují.
