... ano, jsem ... 
Na konci příspěvku Ledový svícen jsem zmínila, 
že koncem týdne odjíždím na poradu a že kolegyně chystá nějaké zastavení. 
Když jsem se ubytovali, vyvezla nás do sklípků v Petrově
a zajistila i prohlídku jednoho z nich.
Byl to krásný večer s výborným vínečkem.
Druhý den jsme se "radili", ... byl nám představen i nový obch. ředitel,
 a po skončení porady jsme se ještě cestou domů 
zastavily na Velehradě. (Tam vás vezmu příště)
Dnes tedy nakoukněte do sklípků, které byly ještě pod sněhem.












No a teď k tomu Covidu. 
V pondělí jsme se dozvěděli, že jsme se na poradě potkali s Covid pozitivním.
Večer už jsem měla příznaky a od úterý už jsem nebyla schopná fungovat. 
Ve středu jsem musela na testy a výsledek znáte.
Ode mne to chytil Míra a moje sestra, která u nás byla v neděli na návštěvě.
Dnes už je mi lépe, ale stále žádná sláva. Míra měl pět dní horečky a bylo to děsné.
Stále jsme spali, já se potila, Míra měl zimnici.
Nejhorší na tom všem byl ten strach. 
Strach z dušnosti, z toho, že by jsme museli do nemocnice 
a když ve zprávách slyšíte, kolik lidí se vrací..., tedy spíše nevrací ... (domů)
Plus vlastní zkušenost z podzimu, kdy se Mírovo taťka už nevrátil ...
No, prostě bála jsem se.
Snad máme to nejhorší za sebou a pomalu se začneme zotavovat.
Zítra mi končí karanténa, ale na nemocenské ještě zůstanu. Cítím se hodně unavená.


Přeji Vám pevné zdraví 
a pokud se s Covidem potkáte, tak jen v lehčí formě.
Opravdu není o co stát.
Dáša F.


PS: Pozitivní jsme byly 4 kolegyně z 8 a jedna má horečky a kašel dodnes.
Tak snad i jí se brzy uleví.