Moc mě potěšily vaše reakce na dětský pokoj (díky!!) a vlily mi novou tvořivou a zabydlovací krev do žil. Asi po roce mě to opět „chytlo“, a tak doufám, že energie vydrží, děti časově dovolí a muž se nezhroutí a bude spolupracovat :).
Budu se snažit naše proměny více fotit a dávat sem. Sama ráda cizí interiéry šmíruju a budu tak doufat, že třeba taky někoho budu inspirovat..
Zatím jsou to jen první vlaštovky, drobnosti, které mi ale v tyto dny dělají radost pokaždé, když kolem nich projdu.
….
Mozaika, moje úplně první, kterou jsem vytvořila minulý týden na mozaikovém kurzu. Měla jsem v plánu zrcadlo, bohužel ale díky mému shánění všeho na poslední chvíli jsem nestihla sehnat vhodnou podkladovou desku.
Nakonec to ani nevadilo, nejspíše bych zrcadlo za těch pár hodin opravdu nestihla..
Takže talíř. Lektorka se mě snažila přesvědčit na tmavě šedou spárovku a evidentně jsem ji hodně zklamala, že jsem použila bílou, mě se to ale právě takto líbí.
Změna – nezměna u mě každoročně nastává při odstrojení vánočního stromečku. Vydržel nám opět až do Hromnic – skoro nepadal, tak nám ho bylo líto vyhodit.
V našem obývacím pokoji je najednou hromada místa.
K holek velké radosti jsme před Vánoci (díky blogu Janči alias Lady Tatooch) objevili takzvanou tekutou křídu. Je to vlastně fix, kterým si pomalujete okna nebo zrcadla a když vás motiv přestane bavit, hadříkem jej smažete podobně snadno jako tabuli.
Nakonec maličkost, která mě napadla dnes a radost z ní budu mít asi ještě nejméně týden.
Jinak krásnou myrtu, ale s mírně nevzhledným kmínkem, které už skoro rok hledám vhodnou nádobu, jsem vnořila do papírové tašky. Funguje to!
Dnes to byly opravdu jen drobnosti, brzy ale čekejte fotky z mé pracovny – ještě musím ukecat muže, aby mi pověsil ušitou roletu a lampu..
