Z města Hoi An (reportáž z Hoi An najdete tady) jsme vyrazili hned ráno objednaným autem na nádraží v Da Nang. Kvůli koloně na mostě to už vypadalo, že vlak nestihneme, nakonec se ale kolona rozjela a na nádraží jsme přijeli s půl hodinovou rezervou (původně byla něco přes hodinu). Lístky na vlak měly QR kódy a kontrolovali je čtečkou, takže odbavování pěkně odsýpalo.
Vlak už byl na nástupišti nachystaný a všude kolem panoval čilý ruch. Seděli jsme na tzv. soft seats, cesta trvala 3 hodiny a dostali jsme i vodu.V našem vagóně jsme byli ještě s dalším párem jediní neasiati. Cesta do Hue vede z Da Nang přes Hai Van Pass, což by měl být nejhezčí úsek železnice ve Vietnamu, ale my bohužel seděli na druhé straně, tak jsme toho moc neviděli, protože na druhé straně měli všichni zatažené záclonky.
V Hue jsme vystoupili ve 12:30 a vyrazili prozkoumat úschovnu zavazadel. Přímo na nádraží je jedna, kde měli skříňky za 40 000 VND za kus, nakonec jsme si ale batohy nechali naproti nádraží v Mr.Pho´s café, kde chtěl jen 20 000 VND za kus. Navíc jsme dostali i mapu a ledový čaj a pán byl moc fajn a dal nám spoustu rad. Tak jsme si tam dali rovnou i oběd.
Po obědě jsme vyrazili pěšky k Imperial city – citadele, hlavnímu cíli našeho výletu, a domlouvali se s kamarádkou, která jela s partou ze severu Vietnamu na jih. Ti tu byli zrovna na výletě z Da Nangu, na ubytování jim domluvili auto s řidičem na celý den (za 1 800 000 VND), což je v šesti lidech dobrá cena. Chviličku jsme si povídali, ale pak se rozloučili, protože oni pokračovali dál a my zase prohlížet Hue. Ve městě byl zrovna festival, tak bylo všude strašně moc lidí a výzdoba.
Císařské město je obrovský areál zapsaný na seznamu UNESCO plný chrámů, pagod, je tu i zahrada s bonsajemi a s orchidejemi, divadlo, obytné paláce…Nejcennější palác, který si nechal postavit císař podle francouzského vzoru byl ale bohužel zničen za války při bombardování Američany. Město bylo od počátku 19. století do konce druhé světové války sídlem královské rodiny. Nakonec jsme v areálu strávili celé odpoledne, začalo se už stmívat, v 17:30 obvykle zavírali, ale protože tu byl zrovna festival, který všichni chystali, tak nás nikdo nevyháněl a ještě to tu měli večer svátečně nasvícené.
Kolem města ale najdete i spoustu roztroušených hrobek, ale ty jsme z časových důvodů vynechali. Ideální je půjčit si motorku a projet si okolí po své ose.
Jednou z atrakcí je v areálu půjčovna kostýmů, takže se můžete obléci jako císař s císařovnou a na trůnu se i vyfotit.
Model města v době jeho největšího rozkvětu:
Cestou jsme se ještě stavili v pavilonu s virtuální realitou, vyzkoušeli jsme hned pět různých druhů, jakoby rozhlednu, průlet nad zničeným městem, kdy se hýbaly i sedačky a navzdory ne úplně dotažené grafice to působilo opravdu realisticky. Protože zrovna ten den měli otevřeno poprvé, měli jsme to za půlku ceny, takže za 120 000 VND pro oba.
Z paláce jsme nakonec odešli až kolem sedmé a vydali se směrem k řece. Tam byl taky festival, pódium a stánky s jídlem místních hotelů. Dali jsme si grilovanou žábu, která chutnala jako takové jemné kuřecí, bylo to dobré, klidně bych si dala znovu. Jen toho masa na žábě moc není, jen na stehnech. Zkusili jsme taky grilované vepřové, závitky a melounový fresh, všechno dohromady za 115 000 VND. Žába jen za 35 000 VND, no nekupte to! :))
Po jídle jsme se vydali už pomalu zpátky na nádraží podél mostu, co měla Kamu v tomto díle Kamu ve Vietnamu. Chvilku před devátou jsme si vyzvedli batohy u pana Pho a v 9:30 odjeli nočním vlakem do Ninh Binh.
Jeli jsme nočním vlakem v kupé pro čtyři, měli jsme obě horní palandy. Pod námi byly dvě paní s miminem, nakonec ale cesta nebyla tak špatná, dítě brečelo jen třikrát a to se dalo zaspat. :)) Palandy byly trochu tvrdé, ale měli jsme čisté povlečení a vyspali jsme se kupodivu dobře a dlouho, sice tam pořád svítila reklama, ale my měli masky na oči, takže dobrý. Taky jsme se trochu báli, co budeme ve vlaku do 9:30 ráno dělat, ale prospali jsme úplně celou cestu. Takže noční vlak můžu jen doporučit!
A tohle už je nádraží v Ninh Binh, ale o tom zase příště!
Ještě mapka:
Mějte se krásně! :)) Evi
//foto moje ©gathermoments