Poslední sobota se nesla ve znamení úniku z reality, protože tak nějak bych nejlépe popsala letošní návštěvu Mcel. Je to už naše každoroční tradice, když se koná GFR. A bylo to o to víc kouzelnější, že nám tu ten den tak krásně nasněžilo a mělo to tu pravou zimní atmosféru. A já si konečně užila trochu sněhu i mimo hory, kam bych rozhodně nemohla jít v šatech.
Původně jsem vám s nimi chtěla nafotit outfit a vydat ho samostatně, ale na šaty budou ještě vhodnější příležitosti mnohem raději se podělím o ten gurmánský zážitek, který jsme si v Chateau Mcely užili...
Tohle degustační menu se totiž povedlo na jedničku, lepší jsem tu neochutnala. Jako předkrm jsme měli mušle sv. Jakuba s extra jemným jelitem a lanýžovou omáčkou. Hlavní chod byl tak dobrý, že bych ho zvládla spořádat nadvakrát. Uzená kachní prsa v nasládlé omáčce s hlívou a jemným pyré s mrkví byla dokonalá. Ještě teď si tím dělám chutě :D
A medová zmrzlina se strouhaným tvarohem a lískovými ořechy byla skvělou sladkou tečkou na závěr.
Když koukám na ty fotky jídla, hned bych si to celé menu zopakovala. Jak jsem psala výše, tohle degustační menu se opravdu vydařilo a nevytkla bych vůbec nic. Perfektně poskládané a vyvážené chutě.
Místo restaurace jsme si tentokrát vybrali stůl v patiu. V zimě je vyhřívané, takže se tu příjemně sedí a měli jsme krásný výhled do zasněžené zahrady. Já se nemohla vynadívat. Dokonce jsme se s přítelem shodli, že je lepší strávit pár dní na hotelu tady, než si vyrazit na víkend do zahraničí. Tady totiž zažijete za cenu víkendového euro výletu rozhodně větší komfort a já bych si to tu užila mnohem víc.
V zimě mě láká jejich sauna a venkovní vyhřívaná vířivka. Jen škoda, že i ten bazén není vyhřívaný.
A protože se nám odtud moc nechtělo, sedli jsme v patiu ještě na kávu a objednali si čokoládový fondán. A trochu jsme se u toho zasekli, protože jsme rozehráli šachovou partii a já se konečně naučila čím a kam můžu táhnout :D
DIY dress, J.W.Anderson bag, Bimba y Lola boots, Céline and &OtherStories necklaces
Čirá radost ze zimy. Taková mi chybí v Praze. Na horách je sněhu zase až tak moc, že bez lyží nebo sněžnic si procházky sněhem moc neužijete. třeba se té bílé pokrývky ještě dočkám...
A už se nemůžu dočkat, až se sem podíváme příště, třeba za tepla. Byly jsme někdy v Mcelích, líbilo se vám tady?