Sice jsem o návštěvě Chateau Mcely psala už tady a tady, ale škoda si ty hezké fotky nechat jen pro sebe, že? 🙂
Navštívili jsme Mcely v rámci Grand restaurant festivalu. Každý rok vezmeme několik specálních degustací a tento se mi podařilo vychytat první dny prodeje, takže byla možnost zarezervovat i Chateau Mcely, kde jsme byla naposled před několika lety. Byla jsem zvědavá, jak moc se tu tu za tu dobu změnilo…
A nezměnilo, ale v dobrém smyslu. Kouzelná zahrada, útulný zámecký interiér a milý personál, který vým vyhoví, jak bude moc.
V restauraci se střídá sezónní výzdoba, jinak ji zdobí zlaté obrazy, stolky, vzorované textilie a světlé odstíny, které mám v restauracích nejradši. U mě se tomu není proč divit, když se podíváte třeba na můj IG. Světlé barvy a jemné kontrasty dominují. Jídlo podle mě stejně vypadá nejlépe na bílých talířích a svétlém stole.
Tříchodové menu se skládalo z amise-bouche, krevetového bisque s koňakem, který byl na start úplně perfektní. Jemná krevetová chuť, smetanová konziskence a jen náznak alkoholového aroma.
Po něm nám na stole přistál hovězí jazyk s celerovou marmeládou a kaštanovým krémem. Na tohle jsem se těšila, miluju všechno, kde se objeví jedlé kaštany. Kaštanové pyré, zmrzlina, sladké krémy, prostě všude. Na to mě utáhnete. A tohle bylo naprosto dokonalé.
Nestihla jsem ani vypít první sklenku bílého a už mi pod nosem zavonělo líčko s divočáka se silným demi glace jak noha od kulečníku. Ta chuť a vůně úplně přehlušila svěží bylinkové kroupy. Uměla bych si to lépe představit třeba se kořenovou zeleninou na másle, ta by ale zase na talíře nevypadala hezky. Tak si vyber 😀
A to červené Paradiso z Montepulciana si musíte dát. Miluju červená toskánská vína, vždycky mi to připomene naši letní dovolenou.
Uhádnete, co byla naše sladká tečka na závěr…?
Vypadá to jako bobánky, ale jde o čokoládové lanýže s ganachí s cedrovou esencí. Podávané s malinovou omáčkou a mini pusinkami. Nezvyklá kombinace, já ale tyhle nečekané chutě miluju. Když jsem byla na workshopu výroby lanýžů, tak mě nejvíc učarovaly právě takové chutě, jako byla např. hořká čokoláda s rozmarýnem, slaný karamel, bílá čokoláda s kávou nebo levandulí.
Po dezertu a kávě jsme si dali chvilku oddych v zimní zahradě, která je hned vedle restaurace. Krásné místo na posezení nebo klidně na drink, mají tu vlastní bar.
Nakoukla jsem do zlatého pokoje, kde to bylo vyzdobenou pro jednu anglickou svatbu. O sobotách tu mají svatbu asi každý víkend, zajímalo by mě schválně, jak dlouho si to tady musí člověk zarezervovat. Ale mít svatbu tady, není špatný nápad ani v zimě. Tohle místo je pro to doslova stvořené…
Víte, že když se tu ubytujete přes noc, tak máte v ceně nejen bohatou snídani, ale vstup i do wellnes, v zimě tedy do sauny a venkovní vířivky s tímhle výhledem. Tohle bych si nechala líbit hned znova.
A když poprosíte personál, pustí vás do lapidária na střechu, odkud máte tenhle výhled jako na dlani. Když tu nasněží, budete jako v pohádce 🙂
Byli jste se v Mcelích podívat, jak se vám tu líbilo? Nebo jsem vás těmi fotkami nalákala k první návštěvě?
