Moje babička mívala v kuchyni botník, kterému říkala lavička, proto i já u tohoto názvu zůstanu. Prošla různými místy až skončila v dílně, kde pozvolna chátrala. Ten, kdo mě zná, lehce uhádne, co jsem udělala. Jasně, dala jsem ji do pucu a přemístila do mé zašívárny.

Pro představu jsem nafotila původní stav.

Při odstraňování voskovaného plátna jsem odkryla retro přehlídku tohoto materiálu.

Ani vnitřek nevypadal vábně.

Pak došlo na opalování, škrábání a broušení, až se vylouplo pěkné dřevo. Korpus a horní desku jsem namořila na světlý dub a naimpregnovala mým oblíbeným hard top oil. Na dvířka a čela šuplíků jsem použila zbytek křídové barvy z mých zásob a zafixovala voskem.

Bylo tam i pár defektů, které bylo třeba opravit. Například, když jsem odstranila kulatý plech, který byl kolem klíčové dírky, objevila se velká díra a dutina ve dvířkách ( zapomněla jsem nafotit), takže vycpat, vytmelit a stopy po díře zahladit tak, abych mohla použít novou krytku v měděném odstínu. Růžová a měď se mají rády. 

A taky po odstranění voskového plátna jsem našla malou raritu, jak zpevnit rozpadající se roh horní desky.😄 Po vytahání hřebíků se vysypaly třísky. Seskládala jsem je jak puzzle a pomocí lepidla zpevnila.