Domov. To by mělo být místo, do kterého se můžete schovat jako do náruče vysokého, milého a šedo-zelenookého sympaťáka, který vás nejen obejme, ale rovnou k tomu udělá kávu (a ví, jak jí máte nejraději). Místo, které čpí bezpečím, pohodou a totální relax zónou od kuchyně po záchod. Místo, kde můžete stres, pracovní povinnosti a blbej den nechat v předsíni spolu s kabátem a mokrým deštníkem.
Máte to tak?
Nebo jste obětí krásných a vystajlovaných domovů, kde je fotka většinou hezčí než samotné obydlí? Dokonale uklizeno, napečeno, nasvíceno, naaranžováno. Všechno ťip ťop. Sice kolikrát chybí známka života, úložných prostor nebo stopa po majitelích, ale stejně si řeknete dlouhé ááách, to je nádhera, proč tak nebydlíme? Je to stejné jako obdivovat tu dokonalou postavu modelky. Tedy spíš bravurní práci editora a photoshopu. Já už dlouhé ááách nedělám. Ani se pak nerozhlížím s depresí za zády kolem sebe.
Já si dovolím jít s kůži na trh a vyfotit obyčejný život. Někdy se nezadaří. Někdy to uklizeno prostě nevydrží ani 5 minut. No a co? Jsem máma na rodičovské dovolené a zároveň se snažím přispět do rodinného rozpočtu a jsem OSVČ. Snažím se být. A snažím se i uklízet. Někdy. Nejvíc před návštěvou. Jinak jsme tu v tom našem občas chaosu šťastní. A tak to má být. Ukážu vám fotky na blog a fotky z běžného provozu a doufám, že:
- se nezděsíte (moc),
- neoznačíte mě za čuně,
- nezavoláte sociálku (protože chudák Ema),
- souhlasně pokýváte,
- pousmějete se,
- pochopíte, že to krásno může být i s haldou (vypraného!) prádla v jídelně,
- ještě někdy na můj blog přijdete.
A tím nechci nikoho navádět, aby smazal pinterest a instagram. Vůbec ne a naopak! Kochejte se, fotky ukládejte a klidně tiskněte. Inspirujte se. Hledejte v tom tu drobnou krásu, kterou můžete přenést domů. A kterou přežije i vaše druhá polovička. Nový lustr, přesunutý gauč, nová květina je lepší varianta než bourání příček, stěhování a natírání podlahy na bílo.
U nás se vše, co má Ema v dosahu muselo schovat. Přesunout kytky, drobnosti a křehkosti na police. Jejich místo zastoupily extra barevné hračky, které tak miluje. Svoje hraje i světlo, které když vychytáte, uděláte si ty krásné, světlé fotky. Já fotila před večerem a na kvalitě to je prostě taky znát.
A tím nechci říct, že se místo vánoční výzdoby budeme brodit neuklizeným prádlem, špinavým oblečením a haldou hraček. Naopak. Už se na všechny vánoční serepetičky moc těším. I na ten úklid. A na tu atmosféru. I kdyby to mělo být jen na 20 minut. Chci vám říct, že ta dokonalost není nikde. Možná jen v showroomech prodejců nábytku. A i tam se práší, že.
Protože chcete radši plyšového méďu nebo Kena z katalogu?
Pro ty šťastné a spokojené oči i své dekorace ráda na pár let schovám.
