A pro tentokrát ještě v Belvederu zůstaneme. Pokud nemáte kladný vztah k výtvarnému umění, pak tento článek asi rovnou můžete přestat číst… 🙂 Dnes chci totiž psát o tom, co můžete vidět uvnitř. A uvnitř je stálá expozice nejslavnějších obrazů od rakouského výtvarného pokladu. Gustava Klimta…
Možná, že znáte obraz „The Kiss“ nebo „Judith„. Pokud ne, nevadí! Čtěte dál 🙂
Kromě Klinta v Horním Belvederu můžete vidět i obrazy od dalších umělců. Například od Oskara Kokoshky (který se sice narodil v Maďarsku, ale jeho matka byla Češka), Antona Romako (kterého jsem před tím neznala a jehož obrazy se mi hodně líbily!), a v neposlední řadě je tu i pár děl od Egona Scheieleho. Znáte tahle jména? 🙂 Doufám, že aspoň Schieleho a Klimta jo!!
No, upřímně doufám, že vás tento článek nebude moc prudit. Mám v plánu totiž publikovat pár (no, „pár“ :D) obrazů, které mě obzvlášť zaujaly. Já vím, pro někoho to možná je spíš nezajímavé, než atraktivní. Já jsem ale hold vizualista a v galeriích není vůbec těžký mě něčím nadchnout 😀
A možná, že jsem zde na blogu už někde psala, že jsem blázen do křišťálových, štrasových a skleněných lustrů… A historických interiérů. A to se v tomto článku bohužel taky v určité míře projeví…
Sorry, jako.
Tento článek možná bude víc „pro mě“, než „pro vás“ :/
Dejte kdyžtak vědět do komentářů.
Už z venku čučím zasněně do oken a šmíruju, jaký mají kde lustry. Fotku tohoto rázu můžete vidět i v článku o
zámku Kačina. Tehdy se mě táta seriozně zeptal, že
„Proboha, proč ty si pořád fotíš každou ptákovinu?!“ Prostě křišťálový „posh“ lustry. Obsese. Navždy.
No není to nádhera? 🙂
Italská nástěnná malba / freska / v Mramorovém sále. Krásná.
A tady první obraz. který mě absolutně dostal. Namaloval ho
Giovanni Segantini. Do teď jsem neznala, ale jeho tvorba se mi moc líbí. Je úžasně poetická a je postavená na feministických aspektech. Ženství se vším všudy. Od milostného stavu nirvany, přes těhotenství a porod, až po mateřství. Segantini pracuje se symbolikou, která je patrná na každém obraze. Tento je ze série
The Evil Mothers. Znázorňuje zasněženou bílou zimní krajinu. Čistá bílá symbolizuje smrt. Barvy a sytější odstíny život.
Žena je součástí stromu, což můžeme chápat jako alegorii na plodnost, životní etapy (jaro, léto, podzim, zima), kdy se střídá období, kdy strom vzkvétá, kdy plodí, kdy opadávají listy a kdy nastane „zimní spánek“. Všimněte si, že ženy jsou součástí i stromů v pozadí. Segantini taky viditelně pracuje se sexualitou a erotickým podtónem. Zajímavá je
tahle brožura, kde je víc informací. Pro ty, které to zajímá 🙂
Líbí se vám? Mně fakticky MOC!Koloman Moser. Rakouský malíř, designér a grafik. Člověk, který dělal grafiku do časopisu Ver Sacrum a věnoval se také tvorbě užitého umění, jako nádobí, šperků, nábytku, skla a podobně. Jo a taky navrhnul pár rakouských poštovních známek. Přelom 19. a 20. století. Tohle je jeho autoportrét 🙂
Gustav Klimt. Málo kdo ví, že má české kořeny. Stejně, jako Egon Schiele. (A taky, že tihle dva byli relativně dobří přátelé a spolupracující kolegové) Klimtův otec byl zlatník a rytec pocházející nedaleko Litoměřic. Gustava připravoval na zlatnické povolání, ale neukočíroval jeho malířské tendence. V roce 1897 ještě s dalšími umělci založil umělecký směr – SECESI. Jeho zlatnické znalosti ale v tvorbě plně využil. Vždy měl daný koncept – chtěl, aby jeho obraz vypadal už na první pohled jako klenot. Jako kus vzácného nábytku. Dost často tak používal jako doplňkový materiál pravé zlato.
Nahoře: Nedokončený portrét Amalie Zuckerkandl, která se stala v roce 1942 obětí holocaustu. Později obraz koupil její přítel. Tomu byl ale ukraden nacisty. Dnes je obraz majetkem Belvederu. Právoplatným majitelem jsou ale potomci původního majitele…
Dole: Nejznámější Klimtův obraz Judith, kde je znázorněna jako femme fatale. Shlíží na diváka zpod přivřených víček, ústa má smyslně pootevřená a pod pravou paží drží hlavu Holoferna. Hory, fíkovníky i vinné révy odkazují na asyrský reliéf na Sinacheribově chrámu. Judita, často zmiňovaná také jako Salome, byla zbožná žena, které se chytrou lstí podařilo porazit vojenského velitele asyřanů, kterému v nestřeženém okamžiku sťala hlavu.
The kiss. Asi úplně nejznámější secesní Klimtovo dílo. Vrchol jeho tzv. Zlatého období. Dva milenci líbající se na rozkvetlé louce.
A lustr!! 🙂
Ještě jednou s obrazem The Kiss. Tohle je ale jen remake kvůli lepšímu vyfocení. Originál je záměrně umístěn v šeru. A tady se to zase leskne, no 😀
Gustav Klimt – Zahrada se slunečnicemi. Symbolismus.
Busta Auguste Rodina.
Egon Schiele. Matka se dvěma dětmi. Hlavní výstava Egona Schieleho je v Leopold Museu. O tom bude článek později 🙂 Začal jako secesní malíř, vytvořil si pak ale vlastní autentický styl, který je nejčastěji přirovnáván k evropskému expresionismu.
David Jacques-Louis. Napoleon při přechodu přes Alpy. Klasicismus. Tady mi přišlo vtipný, jak autor záměrně změnil proporce KŮŇ – NAPOLEON. Koně o dost zmenšil, aby Napoleon na obrazu vypadal větší. S jeho 169 centimetry se nedivím 😀 Ale ve 24 letech se stal generálem. Kolik dvoumetrových chlapů tohle může o sobě říct?
Je to o detailech 🙂
Zde už si nepamatuju autora, ale líbilo se mi, jak krásně vystihl mlhu…
Další, kdo mě zaujal, byl Anton Romako. Jeho obrazy mají dost zajímavý a specifický styl.
Anton Romako.
Opět nevím autora (možná, že taky Romako), ale znázornění toho bouřkovýho mraku mě dostalo… Přechod od bílé až po černou. Dost dramatická malba!
Anton Romako. Tyhle folklorní výjevy mám dost ráda. Je to zajímavý 🙂 Zaujaly mě zablácené šlápoty ve sněhu. Detaily.
A tento obraz mě nadchnul. Billrothova výuka ve vídeňské nemocnici. Konec 19. století. Adalbert Franz Seligman. Vždycky mě zaujmou obrazy s medicínskou tématikou 🙂
A ještě kousek krásného belvederského interiéru. A příště se zase podíváme na vánoční trhy! 🙂
Dejte mi vědět, jestli vás tohle aspoň trochu zaujalo, nebo vám výtvarné umění nic neříká 🙂 Příště bych to kdyžtak (možná) osekala, nebo tohle téma úplně vynechala 🙂
Děkuju za feedback a mějte se krásně! 🙂
Written by: