Událo se toho v posledních dnech tolik, že mi sobotní trh přijde skoro jako by byl už před měsícem. Ani mezi tím vším nebylo kdy sem psát. Měli jsme u nás o víkendu na návštěvě kamarády, kteří postupně bydleli snad na všech stranách zeměkoule a zanedlouho se pro změnu stěhují na Hawaj. Potápí se, serfují, kulturně žijí, vaří úžasná jídla, vkusně bydlí, Lukáš je umělecký řezbář jehož kubistická židle mě bude navěky fascinovat a Nicole pozná snad všechny korály světa, pro jejich záchranu je schopná sehnat kdejaký grant a své články posílá do těch nejrenomovanějších časopisů. Setkání s nimi mě vždycky neskutečně inspiruje.. S mírnou nervozitou jsem se byla domluvit v práci na svém plánovaném podzimním návratu. Můj šéf je prostě skvělý a vypadá to, že se budu moct po devíti (!) letech vrátit na svou pozici klimatologa na částečný úvazek. Pracovní náplň vypadá moc zajímavě, takže se začínám těšit. A na šití čas taky bude, tudíž spokojenost největší. Klárka se hecla a skrze své první "výběrové řízení" se dostala do naší knihovny na Noc s Andersenem. Četla, plnila úkoly, malovala, googlovali jsme. Několik let seděla v tento večer u rádia a poslouchala Noc s Andersenem na Rádiu Junior, kde je vždy přímý přenos z přespávání dětí v některé ze zapojených knihoven. Kdo také bydlí ve městě, kde žije spousta dětí a na většinu aktivit a kroužků je velký nátřesk, ten naše nadšení určitě pochopí. Ta radost (její i naše), když přišla z knihovny s tou radostnou zprávou.. Slovy nepopsatelné.. A když se vrátím k sobotním novoměstskému Fler trhu: velká spokojenost. Moc milí nakupující - úplně všichni, tentokrát žádné brblání. Neskutečně milá návštěva dvou kamarádek - Kristýna z Victorek a Lady Tattooch Janča. Úžasný dáreček jsem dostala (představím příště, slibuju), všechno jsme probraly, něco do budoucna možná i ukuly. A taky mi pomohly dostat se z ranní deprese způsobené mou neschopností pořídit si štendr. Kabelky a batohy nebylo jak vystavit. Holky mi to ale pomohly vymyslet, a tak hned bylo líp. Přišly dokonce dvě zákaznice z minula s mou kabelkou na rameni. Co si více přát? Snad jen některé z těch krásných šatů/sukní/jarních kabátků, které jsem tam celý den (na lidech procházejících okolo stánku) šmírovala. Asi si nutně musím kapku osvěžit šatník. Konec slov, na řadu přichází fotky - batoh ušitý tento týden na zakázku. Právě pro jednu majitelku mé kabelky. A to mě extra těší, když se zákazníci vracejí. Moc hezky si vymyslela kombinaci látky a koženky. A mě přepadla fotící nálada a zkoušela jsem nová místa pro focení.
Pěkný první jarní den mějte..
