neboli dveře do stodoly.
Dlouho jsem je okukovala, poté objednala kování a čekala, až přijde doba instalace. Ta nastala právě teď.
V ložnici máme vchod do sousedící šatny. Ta byla dosud oddělená jen závěsem, teď už dveřmi. Mám z nich ohromnou radost. Spolu s dveřmi přibyla do ložnice i větší komoda. I tu jsem měla v plánu dost dlouho. A divte se, není bílá! Oboje jsem namořila xyladecorem v odstínu ořech. Natřela jsem a poté přejela hadrem, aby více vynikla kresba dřeva.
Skomírající tchynin jazyk jsem nahradila novou rostlinou calatheou a ještě přidala květináč pod okno se zamioculcasem ze zádveří .
Na komodě je nová pilea -trochu jiný kultivar, no a taky váza ze série INDUSTRIEL, o té jsem se tu již zmiňovala.
Celé je to jiné než zbytek domu, ale stále převládají přírodní prvky – dřevo, rostliny, zemité tóny – a já se tam cítím báječně.
Do budoucna bych ráda přidala vhodný stojan na květiny pod okno – konzolový stolek, mám naprosto přesnou představu, ale sehnat se ho nedaří, alespoň je se na co těšit:-).
Po dnešním dnu stráveném na úrazovém oddělení v nemocnici v MB s Barčou, kde nám potvrdili zlomeninu ruky, při té krkolomné cestě až k sádře, kdy naše dr. měla dovolenou, my museli jinam, pak RTG v sousedním městečku zrovna DNES maluje, takže my až do MB, kde je ale téměř nemožné najít parkovací místo /místní vědí/, nakonec se jedno našlo, ale měla jsem obavy, zda odsud vůbec vyjedu, šílená doba čekání na všechny ty procesy, no a ještě žádné mléko doma na mé cappuccino, když jsem měla pocit, že bez něj už nedám ani ránu, tak po tom všem se do té ložnice těším už teď moc a moc:-).
Pěkný zbytek dne a bacha na trampolíny!
