Tedy jestli je pro ženu porod stresující, tak co máme říkat my muži. V zásadě to nemůžete udělat dobře, páč ať už řeknete a uděláte cokoliv, budete i tak původce té nesnesitelné bolesti a v lepším případě si nevysloužíte označení kastrovaného skotu, tedy za předpokladu že vaše drahá polovička upadne do mezikontrakčního kómatu. Jinak se tomu fakt nevyhnete. Nu, po posledním porodu jsem jakožto zkušený porodní účastník zaznamenal několik drobňoučkých nedostatků v mém, jinak bezchybném výkonu partnera do nepohody. 
Tedy co rozhodně nedělat:
~ 1 ~ Nebuďte moc chytří, i když třeba jste 🙂
Tu osudnou noc, co se naše malá rozhodla prodrat otvorem jinak určeným především k rozkoši, moje milovaná ještě pořád netušila, kde že to budeme rodit (tahle informace ještě bude potřeba). Babička Alenka (produkt placement – reklama na babičku) s námi již týden sdílela domácnost, abychom v případě nouze nemuseli hledat útulek pro toho našeho šogora, tedy Maxála (syna, toho času divou bestii, něco mezi světluškou a psem Basketvilským). Lylu večer dostala zimnici, což jasně odkazovalo na virus a rozhodně to nemohlo mít nic společného s tím, že už má skoro termín, venku se mění počasí, blýská se a vůbec je tu konstalace jednoznačně porodní. To tedy ne, je to virus a basta, jsem se od ní dozvěděl. No naložili jsme jí do horké vany, abychom tu únavu a zimnici vyhnali. Dostala nařízení ať zavolá Páje, kdo by snad nevěděl, nejvíc nejlepší porodní asistentka na světě, co nám rodila Maxíka a v Neratovicích nosí světlo své duše všem maminám v porodnici :P. Při hovoru s ní jsem slyšel zřetelně: “Koukejte se sebrat a jet do porodnice, protože nemáš virózu, ale rodíš, ty kozo.”.
Nu a tu první pochybení v jinak dobře zahájeném procesu podpory při porodu. Cituji sebe” Já ti to říkal lásko.” TWL tak tohle fakt vymažte před porodem ze slovníku. Odpověď Lylu vlídná a emočně vybalancovaná. SKOTE, kolikrát si jako rodil, že to víš 😀 
~ 2 ~ Rozhodně nechtějte rozhodnutí
Naložím jí do auta, posbírám věci, měříme čas mezi kontrakcemi, jede nám to 5:1, takže jako druhé dítko za dveřmi, no dveřmi . . .  nechme to, to si domyslíte. Otázka na snadě, tak kde rodíš? Benešov, nebo Neratovice? Pro doplnění Benešov 15 min na pohodku, Neratovice hoďku, když to pojede (naštěstí je noc). Odpověď jak z nápovědy od windows, schrumáž vět, znaků, myšlenek a textů. Kdybych jí neznal, tak si myslím, že chce rodit v Brně. No ale znám a tak vyrážíme na cestu do Neratovic, tedy dál a do větší cestovní nejistoty. Hlavou se mi honí ty příběhy porodu na přejezdu vlaku, ale co. Je to tam pro ní komfortnější, je tam Pája, bude to tam lepší. Po deseti minutách najíždím k dálnici a dvě kontrakce co proběhly mě dost slušně znejistily v doposud skálopevném přesvědčení jet do Nera. Tak něžně naznačím v rámci demokratického procesu rozhodování. “Lásko, teď je poslední možnost to stočit na Beňále (Benešov).” Láskyplný pohled milované, která opravdu ocenila, že jsem prvně pochopil kam chce a jdu do rizika jen pro její štěstí, se mění na pohled šílící šelmy: “SKOTE, Co furt dumáš? Prostě nežvaň a jeď, jedeš jak s hnojem. (To jsem mimochodem slyšel asi 70x za cestu. Pro někoho kdo v autě dodržuje předpisy fakt peklo a někdo kdo dodržuje předpisy je pro rodícího to samý :P)
~ 3 ~ Nenechte se emočně vytáhnout 
Překonali jsme Prahu, celkem OK, kontrakce jsou neměnící se 5:1, Lucinka kňourá, rve mi za madla, kope do palubky, drápe sedačky i tapecírunk auta. No jako bych vezl rozběsněnou lasičku, či co.  Přemýšlím co bude stát oprava, ale co, jedeme rodit, tak se rozšoupneme 😛 Tohleto kňourání to je další dost těžký okamžik pro muže. Víte ono to s tou intimností před porodem moc, spíš vůbec moc není a tak když je jeden unavenej, mastí si to před půl nocí jak závodník (přidupla mi nohu na pedálu, takže předpis zůstal daleko za námi), streslej a narvanej testosteronem, tak fakt přebere vládu nad hlavou pudovka, ne nějaká velká logika. No jak se tak zaposlouchám do toho kvílení, podotýkám ne kol, najednou mě tak napadne, že je to celkem rajcovní. Chvilku, tedy vůbec (ne)uvažuji dopady své upřímnosti a o tuhle krásnou milostnou emoci se podělím. Jak taky jinak, nemáme před sebou tajnosti. Teda do té doby. A je to tu zase. Moje jinak nikdy nevulgární  žena to pustí naplno: SKOTE děláš si ze mě ZADNICI, jak teď můžeš myslet na sex.” A již tradičně před potemnělou obcí mě častuje virtuálním pohlavkem ať ani nemyslím na to, že bych přibrzdil. No jo no, přibrzdil, naštěstí přišla další přestávka, tj. kontrakce a byl jsem na chvíli v ochranné zóně bolestného klidu.
~ 4 ~ Zapomeňte na čas
V porodnici celkem cool, páč jsme tam jeli kvůli 3 věcem a to: Pája (byla –  a zase skvělá), Soukromý pokoj, kde můžeme spát spolu s miminkem (byl – obsazen), Epidural (Lylu ho děsně chtěla, ale už bylo – pozdě), naštěstí Pája věděla jak uklidnit situaci a řekla, že kdybych jel rychleji, tak ho Lylu stihla. Ještě že byla zrovinka v kontrakci, páč tohle slyšet, tak jsem v porodnici přišel ke sterilizaci tupým, možná i rezavým nástrojem. No porod jel jak se čekalo, jako po drátkách a proti Maxíkovi to byl fakt fofr. Taky jsme dojeli, dala uklidňující levandulovou vanu a šla hned na sál :P. Měl jsem zakázáno říkat, že to má konec, nic lepšího mě totiž posledně na podporu nenapadlo a řekl jsem to naštěstí tenkrát jen asi stokrát, dost chytrý, to teda zase joooo. Musím přiznat, že jsem to měl furt na jazyku, ale udržel jsem se. Hledal jsem slova útěchy, ale co jako říct, když vedle vás leží milovaná v bolestech připomínajíc otroka tlačícího skříň plnou šanonů. Faktiš hustý. No a tak kouknu na hodiny a říkám si, jde to rychle, to určitě pomůže. No pečlivě skládám větu, aby to nevyznělo špatně. A místo toho, co jsem si vymyslel, tam pošlu hlášku: “Lásko, je to v pohodě, je to teprve 45 minut na sále.” Jako pochopili jste všichni, že jsem tím chtěl říct, že to jde jak po másle a je to fofr a už to bude mít brzy konec, že jo? No ony dvě to teda vůbec nepochopily. Tentokrát neřekla Lucí nic, protože mě SKOTEM počastovala Pája. No abych odlehčil situaci v panice, co mi nastala v hlavě, po tomhle ne zrovna vydařeném pokusu, pošlu tam další, ještě lepší hlášku: “Já to myslel dobře, jakože to jde rychleji než s Maxem, vždyť jsme ani nestihli kafe jako u Maxe.” Děsně vtipný a odlehčující, že? No …. ne. Plný zásah do černých. Lucí použije SKOTA 2x, jestli teď fakt jako myslím na kafe. No jo no, někdy ať řeknete co řeknete, lepší už to nebude. Naštěstí to maže další kontrakce a ta odpálí ohňostroj emocí, protože malá vykoukne na svět a my prvně slyšíme její jméno od někoho jiného. Pája přivítá toho maličkého človíčka slovy: “Vítej Isabellko” a všichni vnitřně explodujeme radostí, vyčerpáním, prostě vším. 
~ 5 ~ Neoblíkejte se jako drsnej motorkář
Miminko se poměje na bříšku maminky (super věc, že vám jí v Nera nechají co to jde), zavoláme rodičům, uděláme fotky a sdílíme se jako rodinka. Musíme se rozloučit až brzy k ránu (nechali nás spolu opravdu co to šlo), je asi 5 a Lucinka chce už spát, čemuž se nedá divit. Jdu do auta, založím se do sedačky a dám si 2 hoďky spánku. Sluníčko mě vzbudí kol 7 a vyrazím hledat potravu a trafiku, abych něco pojedl a přinesl Lylu nějaké čtení na dlouhou chvíli a tak vůbec. Když jste ve stresu vždycky se oblíknete do toho, v čem se cítíte nejlépe. Pro mě jsou to hadry od H-D (Harley Davidson). Na tom by nebylo nic extra, pokud bych takhle voháklej, přitom unavenej, emočně vysátej, nevyspalej a vůbec hotovej neseděl v parku s dvěma chlebíčky a kolou a neřval jak tuleň co přišel o rybu. Kolemjdoucí maminka se na mě, děsnýho drsňáka motorkáře, podívá a řekne synkovi co ho vleče málem za pačesy do školky: “Podívej na toho “drsňáka”, řve tu jak bába. Jestli nebudeš chodit do školky taky budeš takováhle troska.” TWL líp to nevymyslíš.
Takže bacha na drobný chybky před porodem 😛 jinak jsme to ale zvládli skvěle a dostal jsem i pochvalu za statečnost (tedy od mé ženy, ne toho necitlivého stvoření v parku). 
No a závěrem. Já to vidím tak, že mi té noci Luci opět ukázala odvahu, odhodlání, lásku a statečnost, které my muži nikdy nebudeme schopni. Respekt všem ženám.
Jo ale klídek než se všechny nafouknete, máte i svý mouchy 😛 
Vaše JO  
P.S.: Lucinka SKOTA nepoužila nahlas ani jednou, ale vše nemusí být vyřčené, aby to zaznělo :PPP