Autor: Lucie NESTO

13. prosinec

Zveřejněno uživatelem | 13. 12. 2016 | |

…je pro nás vždycky trochu slavnostní. Ne snad proto, že mám svátek, ale připomínáme si oslavy svaté Lucie a pro mě začíná ten opravdový vánoční čas. I letos jsme si stihly o tomhle svátku něco přečíst – o tom, jak to dřív bylo u nás, že chodil průvod masek a strašidelné Lucky, ale také o méně strašidelné švédské verzi, o Lucii jako nositelce světla. 
Tento den spolu s dcerou obvykle něco vyrábíme. Loni jsme měly omalovánky s motivy svaté Lucie, letos jsme zkusily švédské bochánky Lussekatter (Luciiny kočičky).
Byl to takový můj ranní rychlonápad, takže mi chyběla jedna zásadní surovina, kterou je šafrán. Ale nevadí, navodily nám i tak příjemnou atmosféru a slečnu jejich tvarování ohromně bavilo. 
Receptů najdete víc, dokonce i u nás. Já jsem si přeložila a upravila recept z knihy The Great Scandinavian Baking Book. Těsto bylo původně na 24 kusů, já dělala poloviční dávku. Také nemám ráda odměřování na hrnky, takže jsem si množství odvážila na gramy.
Lussekatter (na 12 kusů)
– sáček sušeného droždí
-70ml teplé vody
-70ml vlažného mléka
-70ml vlažné smetany na šlehání
-70g rozpuštěného másla
-70g cukru
-špetka drceného šafránu, případně extrakt (já neměla)
-špetka soli
-1 vejce do těsta plus na potření
-560g hladké mouky
-pár rozinek na ozdobu
Postup je jako u klasického kynutého těsta s kváskem. Po uhnětení necháme zhruba dvě hodiny kynout, smotáme esíčka, ozdobíme rozinkami, necháme kynout podruhé, potřeme vejcem a pečeme dozlatova. 

Jsem vděčná za každý den strávený s mojí holčičkou. Jsem vděčná za to, jak jí všechno baví, do všeho se hrne, ona je vděčná za každou minutu, kterou jí člověk věnuje. A je to skvělá pomocnice.
Užívejte…
L.

Přečtěte si více

Linecké

Zveřejněno uživatelem | 8. 12. 2016 | |

Z wishlistu jsem si odškrtla další věc, embosovaný váleček Goody Woody z Bellarose, o kterém už jsem se zmínila v listopadovém příspěvku. 
Na základě některých komentářů jsem byla malinko skeptická, hlavně co se týče práce s válečkem a jeho údržby, ale já ho pochválím. Chce to jistě trochu šikovnější ruce a vhodné těsto. Vzor se ztratí, pokud bude těsto obsahovat kypřící složku. Já jsem zvolila linecké. Chce to mouku, ani ne tak na těsto samotné, jako spíš na váleček. Před každým válením jsem váleček dostatečně poprášila štětcem, aby se mouka dostala do všech částí. A pak už jedete, tedy spíš tlačíte. A tlačíte hodně, spíš kolmo na podložku a pomalu otáčíte. Kdybyste tlačili hodně k sobě, vzor by se rozlezl. Jak můžete vidět na fotkách, výsledek je fajn a já jsem spokojená.
Pokud se chystáte jeden z válečků zakoupit, jen bych poradila vybrat co nejdrobnější vzor. Nejlépe totiž vynikly malé kytičky a lístečky, úzké linie. Ale také je dobré myslet na to, že budete používat i malá vykrajovátka, takže velké obrazce tolik nezapůsobí. 
Já jsem pekla jako vždy s dcerou, ona je nadšenec a je moc šikovná. A s válečkem jí to šlo taky. Nejdřív mi ho štětcem pomoučila, ale nechala jsem jí i embosovat, což jste mohli vidět na Instagramu ve Stories. Musím říct, že jsem nečekala až takovou reakci, byla z toho vzoru opravdu nadšená, pořád váleček zkoumá. 

Co se týče receptu, inspirovala jsem se u Kitchenette. Jen místo pohankové mouky jsem použila špaldovou a místo celozrnné klasicky hladkou. Cukroví budu dávat i babičkám a chci, aby jim chutnalo. Slepovala jsem úžasnou rybízovou marmeládou s rozmarýnem od firmy Hradecké Delikatesy. Při objednávce nad 1000Kč mají celý prosinec dopravu zdarma!

L.

Přečtěte si více

Mikuláš

Zveřejněno uživatelem | 6. 12. 2016 | |

V noci z neděle na pondělí jsem si vzpomněla, že na Mikuláše mívají děti v naší školce kostýmy. Narychlo jsem poskládala nějaké oblečení pro andílka, přilepila jsem hvězdu na čelenku, aby byla slečna spokojená. Loni kostým neměla a já uháněla alespoň pro šílené blikající rohy, aby měla dušička klid. Ve školce měli besídku a to bylo vlastně jediné místo, kde čerta, anděla a Mikuláše tenhle rok viděla. Domů si je pozvat neodvážím, ona se totiž bojí a já jsem máma citlivka:). Stačilo, aby jí čert od sousedů zamával do okna.  
Co se týče nadílky, ve školce děti dostaly do pytlíku takový ten klasický perník, který jsem dostávala jako malá i já:). Já jsem jí nachystala skromnější punčochu, protože se činili i prarodiče. 
A jinak doma postupně přidávám nějaké další dekorace. Napečené mám linecké (bude brzy na blogu, je embosované válečkem), namlela jsem pistácie na rohlíčky a vyloudila jsem od tchýně recept na její marokánky, které mám moc ráda.

Zkoušíte letos nějaké nové cukroví? V příštích dnech se můžete těšit na fotky z pečení, na vánoční knížky, dekorace a na nové vzory ve zdobení perníčků:). Prosincové blogování mám nejradši!
Mějte se krásně,
L.

Přečtěte si více

Jiskřivé

Zveřejněno uživatelem | 3. 12. 2016 | |

Lesní motivy jsou mé oblíbené. A máme je i na vánočním stromečku. Skřítci, sovy, ptáčci, houby, žaludy, šišky…chybí snad jen veverka, ale věřím, že tu nejkrásnější také jednou objevím:).
Loni jsem přidala pár červených ozdob, letos z krabic vytáhnu hlavně ty bílé, stříbrné, béžové a zlaté. 
S menší obměnou skladby jsou to ale vždy ty naše skleněné, povětšinou české ozdoby. Z Jablonce nad Nisou, ze Dvora Králové nad Labem, ale i od těch nejmenších výrobců (například rampouchy z Fleru). Každý rok nějakou přikoupím, většinou na adventních trzích. Mám ale i pár německých zn. Drescher, případně belgické Goodwill. Ty z dětství najdu ještě u maminky, ale po pádu stromečku jich zbylo jen pár. Snažíme se ty starožitné alespoň obměnit, když čas od času objevíme nějakou novodobou kopii (například košík s hroznovým vínem apod.). A co udělá největší radost? Ozdoba darovaná. Na toho člověka si pokaždé tak hezky vzpomenete, když ozdobu berete do ruky a věšíte. 
Světýlka máme tato, už loni jste se na ně totiž hodně ptali. Vypadají úžasně a moc je doporučuji!
A co mi chybí? Možná ještě ta pravá špička/hvězda. Ale to nespěchá. Ta si mě bude muset získat. 

Ačkoli mám ráda ten jiskřivý stromeček, moc se mi líbí i ty prosté, s perníčky a slámovými ozdobami. Vždycky tak trochu záleží na tom, v jakém stylu je ten domov zařízen – u nás je to prostě moderna.

Máte nějakou oblíbenou ozdobu? A máte s nimi spojenou nějakou příhodu? Já si vždycky vzpomenu, jak mě pradědeček/fotograf nastavoval u vánočního stromečku na portrét a musela jsem ukazovat na kouličku a jako by ji brát do ruky:). Tím si prošly všechny ženy z naší rodiny:-D.

L.

Přečtěte si více

Nový kalendář

Zveřejněno uživatelem | 2. 12. 2016 | |

Konečně jsem sehnala adventní kalendář podle vlastních představ. Dlouho jsem po nich koukala a chtěla jsem nějaký úplně jednoduchý. A hlavně takový, který každý rok vytáhnu, naplním, pověsím, pak zase schovám. Objevila jsem ho v H&M. Jediné mínus je snad ten anglický nápis, ale neirituje mě. 
Na každý den tam je nějaká malá sladkost (třeba malé pytlíčky Haribo), drobnost (sponečka, vykrajovátko apod.), nic speciálního. Já proti menšímu množství sladkostí nic nemám. Zuby čistíme pořádně, dcera sportuje. Pro nás dospělé jsou v kapsičkách adventní čaje Sonnentor. My si s manželem děláme čaj každý večer a tady vyzkoušíme spoustu druhů a příchutí. Tyhle adventní krabičky jsem kupovala i do školky pro paní učitelky. Je to krásný produkt.

Dnes se vyprázdnila druhá kapsička a dcera díky kalendáři názorně vidí, kolikrát se ještě musí vyspinkat. Pořád to přepočítavá:). Musím ještě odevzdat spoustu zakázek, ale během adventu si čas na blog najdu několikrát týdně. Nemůžu se dočkat všech těch aktivit, vizuálních dojmů a zážitků. 
L.

Přečtěte si více

Reklama