Autor: Lucie Forejtová

First BIKE aneb jedna velká dětská stylovka ~ L ~

Kolo, odrážedlo, auto, moto…… tak tyhle slova slyšíme od těch našich uličníků dnes a denně. ~ nebo teda aspoň od toho našeho, je jako neumlčitelný kolovrátek, naučim se slovo a to používám pořád ať to máma ví a radši jí to budu opakovat aby to ani nezapomněla ~ Asi tak to probíhá u nás, doufám, že je to všude stejné, jojo jsem sobec, přeju vám to. 🙂

Náš začátek těchto chlapeckých zálib na sebe nechal dlouho čekat, až jsem si říkala, jestli je ten náš vůbec kluk~ nemluvě o tom, že mu vadí jakákoli špína na rukou, co na rukou, stačí milimetr něčeho co se mu nezdá na prstu a už je problém a mámo utřít ~ a co se týče odrážedla tak to bylo dlouho pasé, žádný zájem, nic, jako taková tatrovka, kam si mohl sednout a nechat se vozit tak to zase jooo ~ typickej chlap no, lenoch na entou, hlavně když nemusim po svejch ~ až najednou ze dne na den na to sedl, jel a od té doby ho má snad přilepený, strašnej boj a řev ho z toho sundat, nebo vysvětlit, že doma s tim jezdit nebude a spát už vůbec ne, no nerozlučná dvojka hadr. 
Takže klasika, bylo mu něco po 2 roce a začínal na obyč odrážedlo, jo je to přesně to, co dělá ten strašnej randál, hlavně jezdit po terase kolem venkovního sezení ať nikdo neslyší ty máminy rozumy a nejvíc to ocení ségra, která vždy krásně usne a najednou se stane terčem bourání. 🙂 ~ já to říkám pořád, druhé děti to nemají jednoduchý, nejen, že už na ně není tolik času, ale jsou usurpovaný těma většíma ~ No milovala jsem to, co vám budu povídat a tak nastal čas najít něco tiššího a hezčího, že 🙂 
Netrvalo dlouho, ~ přesně jsem věděla co chci, už dlouho jsem to měla na seznamu #musthave nebo spíš #mocchcihave ~  a začala vybírat kde tento odrážedlový skvost jménem First BIKE pořídím. Na webu Proděti.cz měli velký výběr a nutno podotknout, že vybrat barvu byl oříšek na pár dní. ~ jako u všeho u mě, nerozhodnost je opravdu špatná vlastnost vám povím, bojuju, snažím se to naučit, překonat, ale selhávám ve všech směrech, nemůžu si pomoct, nemá toho všeho být na trhu milion na výběr, to je něco pro mě a nervy mého muže, ten je opak bere co vidí 🙂 ~ No, při myšlence i na mou dceru jsem vybrala kolo červené, aby mohla jako většinu věcí hezky dědit, chudák malá. Ale outfity v modré teda nemá, tu růžovou si teď docela užívám. Můžete si vybrat i silniční nebo CROSS pneu, což u nás vesničanů s polními a lesními cestami v okolí byla jasná volba. ~ ne, přiznávám se, chvíli jsem nad tím přemýšlela které, ale to jsem prostě jen „nemocná“ ~ Mají k tomu i další vychytávky jako je košík na řídítka na nějaké potřebné věcičky a nebo zvonek, ale ten jsem pro dobro všech nebrala, vím jak by to dopadlo.
Když kolo přišlo a složila jsem ho – jáááá sama, tak bylo velké nadšení, ale stejně se pořád vracel k tomu rozviklanému, řvoucímu, starému odrážedlu, říkála jsem si proč a asi to bylo tím, že na tomto novém kole se musel chlapec víc snažit, už je to jako to VELKÉ kolo akorát bez šlapek, takže rovnováha je nutná a já si uvědomila že naše hyperaktivní dítě je snad líné nebo co. Každopádně dala jsem tomu pár dní a jen chytl ten správný balanc, tak už z toho nechtěl dolů. ~ jako občas to vypadalo dost zajímavě, fakt nechápu, že z toho ještě nespadl, ty první manévry vypadající jak když má 3 promile a celá ulice mu byla malá 😀 ~ Co vám budu povídat, gumová kolečka, to je slast pro uši, takže spokojená celá rodina, vřele doporučuju. Kolo je skvěle udělané i jako příprava pak na kolo velké. Musí se tu držet balanc, kolo má i brzdu na řidítkách, tu teda Maxík používá zásadně do kopce a pak u toho řve, no není divu. On se to ale všechno naučí, on prostě rád brzdí těma novýma teniskama, vizáž ošoupaných špiček u třech bot se mu evidentně zamlouvá. A sedlo je polohovací, proto je kolo určeno pro děti od 2-5 let, sedlo se zvedne, nebo sníží a jede se dál. Musim říct, že kolo má úspěch nejen u něj, ale i v celém okolí,  vypadá na tom jak nějaký profi jezdec bmx. ~ prostě už velkej kluk no, nebo superhero, obojí je důležitý 🙂 ~
Pořídila jsem mu k tomu i stylovou helmu Nutcase s hvězdičkama a červeným pruhem, aby ladil samozřejmě, dost mě zaujal nápis vzadu: „I love my brain“ to sedí. Velký problém nasadit mu helmu na hlavu, ale teď se řekne kolo jen s helmou, tak běží a narve si jí na hlavu sám, klidně i obráceně, hlavně aby už jezdil. 🙂 Miluje ho.

Přikládám fotky, tak posuďte sami, já být menší, chci ho taky. 🙂
Hezký den všem,
Vaše BYLYLU

Přečtěte si více

Photo by Aneta aneb photoshoot zapět12 ~ L ~

Celé Těhu jsem přemýšlela kdy, kde a s kým si udělám nějaké ty bříško fotky. Nakonec to vyšlo úplně spontálně ~ s člověkem, který je vše, jen ne spontální, největší plánovačka co znám, hihi 🙂 ~ s mou kamarádkou, dvorní rodinnou fotografkou a tou, kter…

Přečtěte si více

Photo by Aneta aneb photoshoot zapět12 ~ L ~

Celé Těhu jsem přemýšlela kdy, kde a s kým si udělám nějaké ty bříško fotky. Nakonec to vyšlo úplně spontálně ~ s člověkem, který je vše, jen ne spontální, největší plánovačka co znám, hihi 🙂 ~ s mou kamarádkou, dvorní rodinnou fotografkou a tou, která mi odsvědčila mé jedno velké ANO. Domluvily jsme si oběd jakože já poslední 2v1, bylo to totiž pár dní před termínem. ~ přesně 4 dny 🙂 ~ Souhlasila a jen mi napsala: Uprav se, beru foťák.
Z těchto pár slov, krásného počasí a kouzelných uliček Starého města nakonec vzniklo bomba těhu album, které je prostě origoš.

Maxík byl u babí a dědí, takže o starost míň. Příprava byla celkem vtipná, po telu jsme konzultovaly co s vlasama jestli rovné nebo stažené. Vyhrál to nakonec můj oblíbený bobek, který je prostě tak utažený a přeláknutý, že vydrží ty nejdrsnější podmínky 😀 v tomto případě to bylo asi 40stupňové vedro, představa rozpuštěných byla krásná pouze doma, po absolvování cesty do centra, která je občas dost stresující ~ ty lidi jsou v tom vedru jak praštěný za tím volantem ~ a pak pešky na místo určení by mi ze super stylingu zbyla na hlavě jen spocená sláma. 🙂 ~ to by nezachránil ani photoshop a to už je co říct, ten umí kouzlit přece ~ Škoda, že se nedá přelakovat makeup aby držel, nebo asi to nějak jde, ale já nic takového nevlastním. Jelikož samozřejmě, co si budem povídat, to vedro s tím udělá své, ale myslím, že to celkem šlo, stále jsem vypadala jako člověk.

Outfit byla další disciplína, v mém případě samozřejmě těhotenství je krásná věc, ale vypadat hezky při 20kg navíc se prostě chce trošku zamyslet nad tím, co na sebe. A tak jsem na sebe hodila to neupnutější co jsem našla 😀 ~ proč to skrývat, že, aspoň pak uvidím tu hubnoucí změnu. ~ oooo já naivní matka 🙂 ~ Na mé krásně opuchlé nohy jsem si nemohla vzít nic jiného než sandály ve stylu Asterixe ~ v mém případě spíš Obelixe 🙂 ~ ale aspoň jsou zlaté, takže jsem zvolila zlatou kabelku a jak jinak než zlaté šperky.

Posílám odkaz na PhotobyAneta, kterou teda opravdu vřele doporučuji, je strašně šikovná, svá a její fotky mají své kouzlo. Nebude trvat dlouho a hodím vám sem všechny fotky co od ní máme od focení narozenin, oslav, Maxíka až po zimní těhu a porodnici. Ráda fotí rodinné a dětské téma, ale přemluvíte jí na cokoli, to už mám zmáklé. 🙂

Zde je na ní odkaz tak mrkněte:
https://photobyaneta.pixieset.com

Můžete jí sledovat i na fb nebo instagramu, kde uvidíte nejžhavější novinky:
https://www.facebook.com/photobyaneta/?fref=ts
https://www.instagram.com/photo.by.aneta/

Jo a asi se s nějakou fotečkou přihlásím do soutěže o nejkrásnější těhu fotku roku 2017, tak vám pak na svůj Fb hodím link, kde mě a Anet budete moci podpořit. 🙂

Tak už dost řečí, nejdřív ty její profi fota a pod nimi moje crazy před odjezdem, tak se bavte a dejte vědět, jestli se líbí. 🙂

Mějte se a smějte se,
Vaše BYLYLU

A tedˇty z backstage 😀

Přečtěte si více

Festival mini aneb designová mánie ~ L ~

Rozhodla jsem se, že vám sem nahodím pár svých pocitů a zážitků z letošního Festivalu Mini. Začalo to celkem nevinně, kdy jsem kalendáři svého muže písemně oznámila, kdy, kde, jak a co se koná v ten daný víkend, že buď můžou jet se mnou, což budu samozřejmě ráda a nebo ať si dělají co chtějí, každopádně já bych tuto výstavu chtěla navštívit.

Přečtěte si více

Festival mini aneb designová mánie ~ L ~

Rozhodla jsem se, že vám sem nahodím pár svých pocitů a zážitků z letošního Festivalu Mini. Začalo to celkem nevinně, kdy jsem kalendáři svého muže písemně oznámila, kdy, kde, jak a co se koná v ten daný víkend, že buď můžou jet se mnou, což budu samoz…

Přečtěte si více

Soutěž aneb jen Clarins to může být ~ S ~

!!!SOUTĚŽ!!!A je to tu zase, další soutěž…jupííí…~ ano, opravdu jsem tak hodná a štědrá 🙂 ~ říkala jsem si, že mě docela baví někomu udělat radost, hlavně teď když začíná ten májový, lásky čas a máme k tomu tak příjemné počasí. :)Tentokrát si zahr…

Přečtěte si více

Velikonoční tvoření aneb den na odstřel ~ L ~

Začalo to celkem nevinně. Obědem…banální a nezajímavá věc, to bych nebyla já aby se to nemuselo ozvláštnit. ~ šikulka ~ Lasagne se upekly v troubě,  vypadaly a voněly skvostně, jistě, vzala jsem si tepelné rukavice a šla je vyndavat.  Chybělo mi asi 10cm aby vše bylo tak jak má, ale to bych nesměla mít děravé ruce, já dřevo. Bála jsem se podívat pod sebe jak to vůbec dopadlo. ~ takové to, že v tu chvíli je největším vaším přáním zastavit čas, ještě líp, vrátit zpět ~ Pohled mého hladového muže ~ víme, že hladoví jsou nebezpeční ~ byl všeříkající a já pořád stála jako Y a nechtěla se pohnout. Kromě země, stěny, půlky kuchyně a rozčvachtaného jídla vše přežilo 🙂 ~ ještě, že mám mlíko v hlavě, tudíž celkem výmluvu a snadněji se mi odpouští 🙂 ~

To byl, ale dámy a pánové jen začátek mého šikovného dne. Už při nandavání opravdu skvěle vypadajícího žvance mi kus propadl na linku a znovu zem, to už jsem začínala být lehce nervní a když mi při dávání prvního sousta do úst spadl kus na stůl, oblečení a zem po třetí, 10000 stupňů v hlavě doprovázeno žílou na čele mě chtělo rozbrečet i rozesmát. Můj muž se mi samozřejmě smál s tím, že si tu mou porci klidně dá, jelikož mi evidentně není souzena. Malá se vyžadovala přísunu nějaké té kalorie, což bylo silnější než já a tak jsem jen naprázdno polkla, rozdýchala, lehce se pousmála a jedla spokojeně dál.

Tak a konečně k tématu, přišly na řadu vajíčka. Ty co zdobí naše okno se vyfoukaly, ostatní uvařily. Vše, spolu s dítětem jsme si připravili na stůl abychom mohli už jen tvořit. Letošní rozhodnutí padlo na  aquarellové vajíčka aby se mohl pěkně zapojit i Maxík. ~ #vanghoghovehere ~ Chvíli to vypadalo jako opravdová rodinná idylka, dokud to naše dítě po jednom vajíčku nepřestalo bavit a nezačalo kňourat. Ale byl silný ~ spíš připoután do své jídelní židle ~ a vydržel, chvílema ho to i bavilo. 🙂 Při ruce jsme měli fen, který nám pomáhal při rychlejším zasychání pro další tvoření. Nemusím ani říkat, že to vajíčko, ze kterého jsem měla největší radost jsem dala pod fen, vypadlo mi z ruky, valilo se přes celý stůl a rozbilo se na zemi. ~ pohled manžela: #REALLY???!!! ~ Další jsem rozbila když jsme nandavali do košíku a ještě jedno při kreslení fixou. Moc pyšná jsem na sebe ten den nebyla, ale asi to bylo znamení, že jsem měla jen ležet a nic nedělat 😀

Video, se kterým nakonec souhlasil jak můj muž tak i syn jsme nakonec neudělali kvůli mému přirozeně krásnému obličeji doplněném o mokrý efekt vlasů. ~ aneb umaštěná kuchta od plotny, jak by řekla moje kamarádka ~ Tak se nezlobte, jistě chápete, že jsem neměla svůj den. 🙂 Příště to vyjde. Udělali jsme aspoň takový krátký časosběr, a fotky to je jasný, takže vám to sem vše hodím.

Jinak moji kluci dnes byli koledovat, vyšli v půl 11 a vrátili se ve 3, podotýkám, že prošli kolem nás jen sousedy, což je 6 baráků. Co vám budu povídat, oba teď chrápou, jeden z normální únavy, druhý z té společenské. 🙂 Tak mám aspoň klid na psaní.

Jak jste na tom vy a Velikonoce? Máte tento svátek a tvoření vajíček rádi, nebo děláte že je to den jako každý jiný a neřešíte nic? 🙂

Přeji krásný zbytek hnusně-propršeného velikonočního dne.

Vaše BYLYLU

Přečtěte si více