Autor: Jenda

Veganské karbanátky s goji

Prvním z edice receptů s plody kustovnice je netradičně recept slaný! 
Mám pro vás tip na zdravé čočkové karbanátky ve vegan verzi. Sama jsem si je naservírovala s dušenou zeleninou, ale perfektně se k nim hodí také brambory. Naplnit jimi můžete i bulku se salátem, rajčaty a dresingem a vykouzlíte originální domácí hamburgery, po kterých se slehne zem! Goji které používám v dnešním receptu, seženete na stránkách Himalyo.cz, se kterými spolupracuji na vývoji nových pokrmů. Pokud jste ještě neměli možnost přečíst si minulý článek >Zde<, rozepsala jsem se o goji a jeho zdravotních benefitech. Myslím, že některé informace by vás mohly překvapit. Minimálně budete zase o něco chytřejší. :) Teď ovšem zpátky k tématu...

Budeme potřebovat:
(Na zhruba 10 karbanátků)

  • 1 šálek čočky (v suchém stavu) + vodu na uvaření
  • 1 velkou na jemno nastrouhanou mrkev
  • 3 lžíce na jemno nastrouhaného pastynáku
  • 1/2 lžičky soli
  • špetka pepře
  • 1/2 lžičky koření na pečené kuře
  • 1 hrst sušených plodů goji v bio kvalitě – Himalyo
  • 3 polévkové lžíce celozrnné mouky
  • několik lžic řepkového oleje na smažení
  • směs dušené zeleniny

Postup:
Čočku si přes noc necháme namočit v nadbytku vody. Tu před vařením slijeme, luštěninu promyjeme a dáme v dvojnásobném množství vody v hrnci vařit zhruba 30 minut. Následně nahrubo rozmixujeme tyčovým mixérem, přisypeme na jemno nastrouhanou mrkev, pastynák, sůl, pepř, koření, goji a 3 lžíce celozrnné mouky. Dobře promícháme a na nepřilnavé pánvi s kapkou řepkového oleje opékáme rovnoměrně z obou stran, či na pečicím papíře pečeme v předem vyhřáté elektrické troubě na 200 °C po 20 minut. Podáváme s dušenou zeleninou, bramborem nebo v bulce se zeleninou a la vegetariánský hamburger.

CO říkáte na Goji v karbanátcích? Dali byste si? A jak máte rádi goji vy?

Já mám bohužel již dávno snědeno. Jestli se do karbanátků pustíte, určitě mi napište (a klidně mi napište i když si je neuděláte)! Moc vám děkuji, za přečtení dnešního článku. 🙂 Mějte se krásně.
Loučí se Vaše Štěpánka ????

Přečtěte si více

Jak to u nás kvetlo…

… v půli května 2017? 

Pravidelní čtenáři blogu už znají mé časosběrné zahradní příspěvky. Už pár let si dokumentuji naši kvetoucí zahradu měsíc po měsíci (někdy i častěji, když se udají významné změny i v rozmezí dvou týdnů :-)). 
Baví mě pak zpětně sledovat, kolik se toho během daného roku událo a jak zahrada, založená před pěti lety z malých „prcků“ roste postupně do krásy. A také pak (třeba v zimě) vyhodnocuji a plánuji nové zahradní projekty. Nikdy není hotovo, stále je co zlepšovat, stále přichází nové nápady a stále mě to moc baví (mého muže už méně, má rád věci tak, jak jsou, já naopak změny miluji, obzvláště ty „skokové“, jen k nim občas potřebuji ještě jeden pár šikovných rukou… :-))
Toto je časosběr z poloviny května, týden na to už ale zahrádka opět trochu poskočila, je rychlejší než můj prst na spoušti a schopnost na fotkách zachycené rostliny okomentovat a fotky roztřídit a seskládat, aby byly i pro vnějšího pozorovatele co nejvíc užitečné a inspirující 🙂


Letošní zima i jaro byly do jisté míry specifické. Do naší zahrady přinesly i nějaké ztráty, ale myslím, že jinde jsou na tom hůř, takže si nestěžuji. 
Až k zemi mi pomrzly popínavé růže u dvou oblouků v přední části zahrady. To mě asi mrzí nejvíc. Na fotce vpravo nahoře je suché „torzo“ jedné z nich, stále jsem čekala, ale teď už jsem to definitivně vzdala. Na druhou stranu ze spodních partií začíná znovu rašit, takže bude, jen jí trochu potrvá, než doroste rozměrů předchozích let. Druhá je na tom o kousek lépe – některé staré dřevo se sice nesměle, ale přeci jen začalo zelenat. Jedno pozitivum to ale má – krásně se samy zmladily .-)
Ale každou ztrátu vždycky vynahradí nějaká jiná radost. Tento výhled mám nejen v tomto období moc ráda 🙂

Naše nová „La Tour Eiffel“, kterou jsem Vám už představovala, se stala oporou pro popínavky 🙂

Hmyzí domeček už je od jara instalován… no obyvatelé se ale s kufry zatím neženou, asi potřebují víc času. Nu což, chvíli ještě počkám, než vykročím do přírody s transparentem „zimmer frei“ .-)

Původně byl přichycen na silnějším dřevěném hranolku, ale když manžel doplnil stříšku o voděodolnou „nástavbu“ z koupelnových velkoformátových kachliček, domeček poněkud ztěžknul a tak jsme pro jistotu vyztužili i sloupek .-)

Pomalu se začíná rozrůstat bříza s převislou korunou (Betula pendula „Youngii“), podsadbu teď tvoří skupina denivek, vrbin tečkovaných, kosatců sibiřských a nízkých. Nyní jim vlhčí půda v místě vyhovuje, jak se však bude bříza rozrůstat a vezme si svou dávku vody, budu muset přemýšlet o jiném uskupení. Červenolistý keřík je dřišťál otawský „Decora“. Za hmyzím domečkem zatím drobounký sloupovitě rostoucí jilm holandský (Ulmus x hollandica ‚WREDEI‘). Po pravé straně od břízy roste smrk východní (Picea orientalis ‚AUREOSPICATA‘), jednou to bude statný strom, ale roste poměrně pomalu, takže se toho dožijí spíše mé děti 🙂 Jeho rašící žlutozelené výhonky vydrží takto zbarvené velmi dlouho.

Nahlédneme i směrem k „lesnímu“ koutku. Kromě borovice v jeho zadní části zde roste i jeden z našich akátů (Robinia pseudoacacia „Twisty Baby“). Raší docela pozdě, ale už přišel čas i na ně .-) Trvalkovou výsadbu tvoří v zadních částech sadec skvrnitý a sadec konopáč, před nimi pak kyprej vrbice a vrbina tečkovaná, plaménka latnatá, rudbeckie, zápleváky, echinacea, vlčí bob, jako podsadba pod akátem roste skupina host, kapradin, pomněnky bahenní, pomněnkovce, škornice… Přední partie jsou pak zabydleny čistcem velkokvětým, nízkým tužebníkem (Filipendula palmata „Kahome“), každoročně pak sušší přední partie osazuji svíčkovcem Lindheimerovým (růžovokvěté u nás venku nepřezimují), „kopeček“ je osázen rozchodníkovcem nachovým.

Kousek dál od tohoto místa zaujme tmavě červená rostlina – jde rovněž o vrbinu (Lysimachia ciliata ‚FIRECRACKER‘), za ní vykukují pomalu nakvétající okrasné česneky. Zadní partie patří dvěma jehličnanům – smrku pichlavému „Hoopsii“ a jedli plstnatoplodé (Abies lasiocarpa „Compacta“). Mladý stromek na nižším kmínku vysazený v přední části vpravo od nich je javor klen (Acer pseudoplatanus „Brilliantissimum“). Je to takový zahradní chameleon – na jaře raší oranžovorůžově, poté se barva začíná přelévat do žluté a pak přechází do světle zelené. Příjemně to místo oživuje. Pod ním se trochu nekontrolovaně rozrůstá jestřábník oranžový, který mi jednou poslali ze zahradnictví omylem místo několika rostlin objednaných zápleváků 🙂 Ale vzala jsem jej na milost a mezi něj letos místo echinaceí a zápleváků vysadila okrasnou trávu (Deschampsia caespitosa).

Má malá „prérie“ – zatím trochu nesměle vykukuje na svět. Však ale ještě přijde její čas .-) Rostou zde krásnoočko přeslenité, svíčkovec Lindheimerův , juka vláknitá, echinacea, záplevák, zakrslý zlatobýl (Solidago ‚LAURIN‘)… zadní partie patří svídě bílé, tavole kalinolisté „Red Baron“, arónii a rakytníku. Před rakytníkem roste také zimolez kamčatský s rybízem .-)

Letošní zahradní projekt – uzrál během dlouhých zimních večerů 🙂

Mám ráda zahradní keramiku a zdobím jí, co se dá, i nádrž na dešťovou vodu 🙂 Krásný kytičkový květináč mám od Lavender.

To už jsme ve východní části zahrady.
Podrost dalšího našeho akátu (Robinia pseudoacacia „Umbraculifera“ tvoří právě kvetoucí kuklík šarlatový, kakost himalájský či kalina řasnatá „Mariesii“.

Kaliny se u nás těší velké oblibě. Na protější straně tak roste další z nich – kalina obecná „Roseum“. Letos dostává pořádně zabrat od mšic. 
Ty mě letos na jaře vůbec hodně trápí. Objevila jsem je už velmi brzy na jaře. Nejvíc trápí naše kaliny (ať už jde o vrásčitolistou, obecnou či Carlesiovu, japonská jim naštěstí nechutná) a také pustoryl, který na ně hodně trpívá. Nasadila jsem kopřivovou kúru – výluh z kopřivy, kterým k večeru či během zamračených dnů postřikovačem stříkám celou rostlinu. Zabírá, ale je třeba postříkat důkladně celý keř a opakovat kúru s odstupem času několikrát. Kopřiva nejen pomáhá proti mšicím a mravencům, kteří si je na keřích či stromech „chovají“, ale současně působí jako listové hnojivo a rostlinu celkově posílí.

A ještě jeden výhled na akát a jeho společnost s větším odstupem .-) Odhaluje i zakrslý šeřík Meyerův „Palibin“ vpravo od kaliny, žlutozeleně zbarvený dřišťál Thunbergův „Maria“ a jeřáb (Sorbus „Autumn Spire“), který jim spolu s tavolníkem Van Houtteovým „hlídá záda“ 🙂 
Po jeho levé straně je vidět zatím neolistěnou ruj vlasatou. Pod kůrou jsou sice větvičky zelené, což je dobré znamení, ale jinak žádné známky toho, že by se letos chtěla olistit… 🙁

Pohled na zahradu zvenčí 🙂 Letos přibyly dva sloupky a natažená síť mezi nimi, abychom se po letech opět mohli pustit s mužem do badmintonových zápasů, případně dalších her, které umí zpříjemnit pobyt na zahradě 🙂

Kalina obecná „Roseum“ z opačné strany – od oblouku.
Její podrost tvoří především levandule a spolu s nimi pak krásnoočka přeslenitá, hvězdnice chlumní, okrasné česneky, mák východní…
Pokud jde o levandule, hodně jsem letos váhala, co s nimi. Nakonec jsem se rozhodla riskovat a pokusila se je silně zmladit, ačkoliv se to obecně příliš nedoporučuje, protože levandule obráží ze starého dřeva velmi neochotně. Zevnitř levandule však začaly samy od sebe růst mladé výhonky, využila jsem toho a všechno dřevo nad nimi nemilosrdně vystříhala. S odstupem času (necelé dva týdny) to vypadá velmi nadějně. Výhonky díky zásahu mají dostatek světla a přibylo mnoho dalších, těším se tak, že zakvetou, i když v o něco menších polštářích než v předchozích letech 🙂

Máme také kohouta. Živého bych asi na zahradě nesnesla, ale tento plecháč mi padl do oka 🙂 Pod ním se rozprostírá malé vřesoviště s vřesy a vřesovci, rododendrony, azalkou, borůvkami chocholičnatými, kručinkou lydijsou či barvířskou…. a taky vrbičkou (Salix integra „Hakuro Nishiki“). Tu je třeba od mladého stromečku nemilosrdně řezat „na babku“, aby byla krásně hustá.
Když jsem včera procházela kolem vřesoviště, zjistila jsem, že rododendrony i azalka pomalu začínají nakvétat, ale záplavy květů, tak jako loni, se letos nedočkám 🙁 Hojně nasazené květní pupeny pomrzly, kvetou tak jen zespodu…
Na frak dostal také stálezelený zimolez kloboukatý, který roste nedaleko odtud. Musela jsem jej hodně vystříhat, vrchní části keře byly celé zničené. Ale věřím, že bude brzy zase fit, jen si musím chvíli počkat…

Okraj vřesoviště zdobí japonský javor (Acer palmatum „Dissectum Garnet“).

To je on… mého srdce šampion :-))

Převislá koruna patří moruši (Morus alba „Pendula“), raší až v těchto dnech.

A to už jsme v severozápadní části zahrady. Suchou zídku téměř celou porostly skalničky – tařička, čistec vlnatý či rožec. V horních partiích rostou tulipány, ale také okrasné trávy – třeba dochan psárkovitý .-) Severní část parcely chrání nejen od pohledů chodců, kteří si přes pole za námi krátí cestu, ale také od studených větrů, které ze severu často vanou, budovaný živý plot ze smrku.

Jabloň vysazenou před smrky letos nově v „podpalubí“ zabydlela minilavička – o desky jsem se postarala sama, nožky zajistil můj muž. A překvapil. Myslela jsem, že jsem největší recyklátor naší domácnosti, ale tímhle mě vážně dostal :-)) 
K výrobě nožek použil kmen našeho vánočního stromečku. Došlo tak vlastně k dvojí recyklaci. Nejprve jsme o „špičku“ smrku, který přerostl (ta „špička“ totiž měla dobré tři metry .-)), ulevili před Vánocemi sousedovi, když jsme ji „vysadili“ a zaklínovali do zahrady naproti jižního prosklení. 
A na jaře, když jsme větvičky zlikvidovali a zůstal pouze holý kmen, muž recykloval znovu .-)
Na lavičce stojí keramický květináček se svíčkovcem a přibude ještě jeden keramický kousek – sedící postavička 🙂

Na stromě pak visí keramický ptáček, stejný jsem zavěsila i na náš poslední zahradní oblouk. Zvláštní je, že růže v této severní části zahrady bez problému přezimovaly, ačkoliv jsou mladší. Možná ty druhé vážně potřebovaly radikálně zmladit :-))

A ještě jednou jabloň i s detailem keramického ptáka a plaménkem, který jsem si k jabloni vysadila jako popínavku… brzy zakvete .-)

Kousek od jabloně, na níž jsme před chvílí koukali, jsem vytvořila ještě jeden menší záhon. Až traviny v jeho zadní části povyrostou, nenápadně odcloní výhled na naší domovní čističku .-)

Červený plůtek jsem již zmiňovala, nyní pohled od jabloně u třetího oblouku .-)

A jsme na terase. Ptáčky nechováme, místo nich do klece zavírám balkónovky. Nejraději fuchsie. Větrník jsem si chtěla vyrobit už hodně dlouho. Nakonec mne však předběhla naše Viki 🙂


Balkónovky v závěsných květináčích pěkně rostou, ačkoliv jsou vysazeny jen chvíli. U nás je pro jižní expozici osvědčenou variantou „babiččin“ muškát (Pelargonium zonale), bělokvětá bakopa a vějířovka.

A ještě něco od kotce, momentálně nevyužívaného (ale snad brzy opět zabydleného). Na kapradiny bych mohla koukat hodiny 🙂

Tady s panašovaným listem svídy bílé „Sibirica Variegata“ a sasanky.

Jak jste na tom na svých zahradách vy?

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

Blogerské Vánoce…

… spolu teď na jaře zorganizovaly Martina s Marcelou a já dostala po dlouhé době chuť zapojit se také 🙂

Dárek jsem vyráběla přímo pro jednu z organizátorek – Martinu. Líbí se mi, jak šikovně to umí s betonem a jak se svým partnerem recyklují a přetvářejí věci, které jim přijdou pod ruce a navíc to umí krásně „prodat“ na krásných fotografiích 🙂


Protože je Martina žena milující neutrální a přírodní barvy, pojala jsem tak i svůj výrobek. Marti jsem ušila béžový polštářek, na jehož přední stranu jsem namalovala barvami na textil bílou holubici a celý polštářek obháčkovala rozvernými bílými bambulkami .-)

Marťa už má polštářek doma, takže jej mohu zveřejnit i na svém blogu .-)

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

Po práci

Dnešní den hodnotím jako mimořádně produktivní, dostalo se i na zahradu a já si, jako už dlouho ne, užívala i to pletí nově založených záhonů 🙂


Díky vydatnějším srážkám v posledních dnech to šlo jako po másle. A když už je hotovo, člověk by měl sednout do křesla a koukat na tu nádheru kolem sebe. Ale to bych si musela ještě zaběhnout do vedlejší obce a zpět, aby mě pak totální únava přikurtovala k sedadlu 🙂
A tak jsem se kochala v chůzi. Na severní stranu pozemku s foťákem moc nechodím. A přitom přes tu čističku to tady začíná vypadat jako docela pěkné místo 🙂
Krásný nadcházející víkend
A.

Přečtěte si více

Po francouzsku chic…

… snad trochu bude s novou holčičí bekovkou v červenobílé barevné kombinaci na přání naše Viki. Zvolené dekory asi nikoho, kdo mne alespoň trochu zná, příliš nepřekvapí. Prostě puntíky a proužky nikdy nezestárnou 🙂

Pokrývky hlavy mě baví a chtěla jsem po kloboučcích vyzkoušet zase něco jiného. Tentokrát tedy oboustranná dívčí bekovka.

A aby ani Jiříček nepřišel zkrátka, rozpracovala jsem pro něj nový model kšiltovky. 

Střihy jsem si dávala dohromady sama a byla jsem napjatá jako struna, zda výsledné produkty dobře sednou, ale myslím, že se povedlo (u bekovky pro Viki a u Jiříčka to zatím také vypadá nadějně), byť už mám pár poznámek pro případné úpravy pro další kousky 🙂

Příprava naší letní garderóby se tak započala 🙂

Krásné teplé dny

A.

Přečtěte si více

V zajetí uzlů…

… se nově ocitly mé dvě pokojové rostliny, kterým jsem pořídila provázkové květinové závěsy. Původní plastový závěs už jsem chtěla vyměnit hodně dlouho a když se teď objevilo nečekaně něco, co se mi líbilo a navíc za směšně nízkou cenu, neváhala jsem, i když jsem si je původně chtěla vyrobit sama. 


Své vlastní „macramé“ závěsy však nevzdávám, jen k nim asi budu muset přikoupit nějakou tu květenu navíc a přemluvit muže, aby vrtal do zdi… .-)

Hezký nedělní večer

A.

Přečtěte si více

Jak se probouzejí…

… květy okrasných česneků. 

Finální a nejkrásnější fáze teprve přijde. Dejte jim ještě pár dnů, aby se mohly předvést v plné parádě .-) A pokud je na zahrádce ještě nemáte, věřím, že je pak budete chtít taky 🙂

Krásnou středu
A.

Přečtěte si více

Zbláznila jsem se…

… do macramé. Fascinuje mě už od dětství. Poprvé jsem se s ním setkala na květinových závěsných „síťkách“, které v té době znal snad každý. Pak přišel jejich útlum a jako by se po nich slehla zem. Ale už je to pár let, co výrobky tvořené technikou macramé opět získávají srdce nejednoho milovníka ručních prací.

Macramé neboli také v češtině drhání je starodávná textilní technika, kterou lidé používali již od 13. století k tvorbě nejrůznějších textilních výrobků. 
Techniku drhání lze prakticky využít při výrobě oděvů, opasků, kabelek, tašek, náramků, šperků i bytových doplňků (závěsy do dveří, závěsné síťky na květináče, tapisérie a mnohé další). Její podstatou je „uzlování“, při kterém se ze šňůry splétají uzly. Uzly se mohou doplnit i o další prvky, často to bývají korálky. 
V Česku je drhání nejvíce spojeno se 70. a 80. léty, kdy si lidé doma z různých provázků vyráběli rozličné bytové dekorace. 
Macramé je úžasné v tom, že se v něm vyžijí jak úplní začátečníci, tak naprostí borci, stačí si najít ten správný výrobek pro vlastní úroveň.
Sama několik drhaných výrobků doma mám (opasek, náramek na ruku), ale nejsou bohužel vlastnoručně vyrobené. O jeden vlastní kousek jsem se pokoušela asi před patnácti lety (a stále od té doby se mnou cestuje rozpracovaný po všech mých působištích :-)), ale neměla jsem v té době dost trpělivosti věc dotáhnout do konce. 
Myslím však, že jsem již i v této oblasti postupem času „dozrála“ a chtěla bych znovu pokusit štěstí 🙂 Doma už mám balíček s nakoupeným materiálem a prvním výrobkem by měl být květinový závěs, od kterého se má láska k macramé vlastně datuje. Tak teď jen vybrat ten správný „vzor“ a pustit se do práce.
A třeba v tom nezůstanu sama a vyzkouší to i někdo z vás .-) Třeba vás přiložená koláž inspiruje k akci stejně jako mě 🙂 Pokud už máte někdo z vás s touto technikou zkušenost, budu moc ráda, když se v komentářích ozvete a přidáte třeba pár rad úplným začátečníkům.
Krásný den
A.

Přečtěte si více

Božský salát s ananasem

O tom, že saláty nejsou nuda, vás doufám ani nemusím přesvědčovat! Bez své denní dávky zeleniny si život neumím představit. Paradoxně ovšem receptů na saláty najdete na Corculu méně jak prstů jedné ruky (Apetit salát s kiwi, krutony a medovou zálivkou , Brokolicový salát s rozinkamiKiwi salát s veganskými plackami a Zdravý brokolicový salát s tuňákem). Většinou si však vaříme jednodušeji. Vyzkoušejte si náš oblíbený salát přelitý dresingem s lehce pikantní sweet chilli omáčkou, pokladený kuřecím a čerstvým ananasem. 

 Budeme potřebovat:
(Na porci pro dva)

  • 2 porce ledového salátu
  • 1 červené rajče
  • 1/2 osmahlé cibulky
  • 1 kuřecí prso
  • 1 lžíce řepkového oleje
  • pepř, sůl
  • oblíbené koření na kuřecí maso
  • 1/2 okurky
  • 2-3 plátky čerstvého ananasu
  • cherry rajčata na ozdobu
  • krémové balzamiko na finální přelití
Dresing:
  • 3 lžíce ananasové šťávy
  • šťáva z 1/2 citronu
  • 1 lžička sweet chilli omáčky
  • pepř
  • 1/2 lžičky hrubozrnné hořčice
  • 1 lžička olivového oleje
+ pečivo 
Postup:
Do misky si natrháme ledový salát, poklademe pokrájenými rajčaty a okurkou. Cibuli si nakrájíme na kroužky či měsíčky, na pánvi s kapkou oleje necháme zatáhnout a přidáme k zelenině.

Kuřecí prsa si nakrájíme na kostičky, osolíme, opepříme, posypeme oblíbenými bylinkami (my použili koření na pečené kuře) a na rozpálené pánvi opékáme na lžíci řepkového oleje. Když jsou prsa již skoro hotová, přidáme na kostičky pokrájený ananas a necháme dojít.

Na zálivku si veškeré přísady promícháme v misce a přelijeme jím zeleninu. Maso s ananasem poklademe na připravený salát a pokapeme krémovým balzamikem. Náš oblíbený salát je hotov, přeji dobrou chuť! 

Nelekejte se, to je jen realita mého pracovního stolu teď o zkouškovém. Podkladem se pro dnešní den stal sešit z Organické chemie, ze které mě čeká zápočet v úterý. Moje nadšení se nedá vyjádřit slovy. (Začínám z toho šílet.) U psaní článků pro Vás si ale vždy krásně odpočinu. 🙂 Doufám, že salát vyzkoušíte a bude vám chutnat! Díky, že jste tu se mnou. <3
Vaše Štěpánka ????

Co říkáte na dnešní recept? Já bych bez své denní dávky zeleniny neobešla!

Přečtěte si více

Tipy na jednoduchá jídla #KVĚTEN

Konec května = začátek studentského šílenství. Naplánovala jsem si tu nejtěžší zkoušku letošního letního semestru na minulý pátek, kdy mě shodou okolností čekal i jeden ze zápočtových testů. Říkejte mi Rambo. Ještě nikdy jsem se tahle kvůli škole nestresovala, spala jsem asi 5 hodin a na konci dne totálně odpadla okolo osmé večer… ale! Moje úsilí se vyplatilo. Všechno vyšlo na výbornou a dokonce jsem si ušetřila několik hodin na oslavy, než zase vpluji do té hromady papírů.

To tedy vysvětluje týdenní neaktivitu na blogu, za což se Vám chci moc omluvit. Na usmířenou jsem připravila článek, který receptů obsahuje hned několik! Všechny jsou snadné a  rychlé, jak jen je to při učení na kolejích potřeba.

Kdo taky zápasí s testy???

Moje oblíbená snídaně na začátek.:) Vegan ovesná kaše – potřebujete pouze šálek jemných ovesných vloček
(mám oblíbené Lidl ovesné vločky a jejich novinku – směs tří druhů vloček), špetku soli, lžičku holandského kakaa,
špetku skořice, 2 šálky rostlinného mléka/ vody (paradoxně takovou jím nejčastěji a moc mi chutná). Kaši připravujeme
v rendlíku či v mikrovlnce (2 min/ 700 W a raději přidejte více vody). Po uvaření přidáme lžíci arašídového másla, medu, ovoce a semínka. Dobrou chuť!
Už jste měli tento týden rybu?
Foto: Zeleninový salát s filety sledě, chléb s domácím pestem z medvědího česneku

Večeře při filmu ala menü v cinemacity. Jen tentokrát nás přijde o 50 Korun levněji a dvojnásobná porce.
Foto: Zeleninová polévka s červenou čočkou a k druhému: kukuřičné placky s ostrým rajčatovým dipem.
Recept na polévku najdete na blogu v sekci obědy, kukuřičné placky jsou pouze z mouky, špetky soli, lžíce oleje
a tenké placičky opékáme na sucho na teflonové pánvi. Dip jsem zhotovila z domácího rajčatového pyré,
kupované omáčky se zeleninou a chilli koření.
Snídaně dělá den – moje milionová ovesná vegan kaše s jahodami. 

Ovesné placky s ovocem přelité domácím čokoládovým krémem z burákového másla.

Saláty na všechny způsoby jsou moje nejoblíbenější večeře. Recept ani není nutný.:)

Bála jsem se, že nenajdu pro vanilkové kapky flavdrops žádné využití. Naštěstí se ale perfektně hodí i do těchto ovesných lívanců! Budete potřebovat pouze 1/2 šálku ovesných vloček, 2 lžíce celozrnné mouky, 3 kapky FlavDrops, špetku soli, špetku kypřicího prášku, špetku skořice, vejce a šálek vody/mléka. Podáváme například s grepem, jablkem a banánem.

Domácí vegan guláš s tofu – do toho jsem se zamilovala. Orestujte cibulku s česnekem, pár
 nakrájenými bramborami, rajčetem, mrkví, lžící červené papriky a špetkou pepře na lžíci řepkového oleje.
Zalijeme vodou, přidáme pár hrstí červené čočky a necháme vařit zhruba 15-20 minut. Na závěr přidáme
1 rajčatový protlak, dochutíme solí, lžicí hnědého cukru, špetkou petržele, přidáme pokrájené tofu a můžeme podávat. 

Jednoduchá slaná snídaně z mikrovlnné trouby: nastrouhaná mrkev s vejcem, špetkou soli, pepře
a kari – na 2 min / 700 W.  Chléb pokapeme olivovým olejem a skvělá snídaně je na světě!

Která z fotografií se Vám dnes líbila nejvíce? A co plánujete vyzkoušet? A kolik zkoušek/ přijímaček/ práce Vás do léta čeká?

Doufám, že se Vám dnešní článek líbil a uděláte mi ohromnou radost, pokud se o svůj názor podělíte v komentářích. Užijte si slunečné počasí a mějte se krásně!
Vaše Štěpánka ????

Přečtěte si více

Smetanové těstoviny se sušenými rajčaty

Dnes mám pro vás recept z kategorie „One Pot Meal“! Je extrémně snadný a připravíte ho do dvaceti minut v jediném hrnci. 
Nevaříme si ho každý den, protože je kvůli smetanové omáčce celkem těžký na trávení. Jinak ale rozhodně vévodí mezi oblíbenci. Doufám, že bude chutnat i vám. 🙂

Na porci pro dva až tři budeme potřebovat:
  • 1 velkou cibuli
  • 1 stroužek česneku
  • 1 lžíce oleje
  • 200-300 g těstovin
  • 1 hrst sušených rajčat
  • 120 ml smetany
  • 0,5 l vody
  • 1 lžička soli
  • 1 lžička citronové šťávy
  • 100 g nastrouhaného tučného sýra
  • čerstvé bylinky: petrželová nať/ bazalka
Postup:
V hrnci si osmahneme na jemno nakrájenou cibuli, česnek a sušená rajčata. Zalijeme vodou, přidáme smetanu a přivedeme k varu. Následně do směsi vhodíme těstoviny, osolíme a vaříme podle doporučení na obalu (nejlépe al dente). Na závěr vmícháme nastrouhaný sýr, citronovou šťávu a posypeme pokrájenými bylinkami. Přeji dobrou chuť!

Kdo taky miluje těstoviny? A s čím si je dáváte nejraději? 
Líbil se Vám dnešní recept?

Děkuji a přeji nádherný zbytek dne,
Vaše Štěpánka ????

A co uvařit příště? Zkuste například:

Přečtěte si více

Pro mě…

… nebude. Sice jsem měla na tu květovanou látku už od loňska, kdy jsem z ní šila první klobouček pro kamarádku, spadeno. Ale než jsem se k šití toho vlastního dostala, předběhla mne Jana a její objednávka. Malinký ždibíček sice ještě zůstal, ale nevím, nevím, jestli to bude na celý klobouček… Tak si budu muset nechat zajít chuť a nebo po ní vyhlásit pátrání. Má oblíbená dodavatelka ji už skladem nemá…

Dnes tedy ještě jeden oboustranný letní klobouček, přivolávající léto, slunce, moře, nekonečné pláže… 🙂



Krásné dny

A.

Přečtěte si více

Za odměnu…

… za dnešní pilnou práci jsem si naordinovala večerní zahradní „kochačku“. Fotek mám mnoho a budu je muset ještě protřídit, ale jedna vyšla obzvlášť krásně. Tak tu vám posílám s přáním krásného teplého nadcházejícího víkendu 🙂

Kosatec nízký (Iris pumila)
A.

Přečtěte si více

Megaloman…

… se ze mě stává minimálně, pokud jde o vše, co se týká naší flóry 🙂

Své „nájezdy“ na balkónovky v zahradnictví a následnou výsadbu plánuji zásadně na dobu, kdy muž není doma. Když se květináče, truhlíky a nádoby rozdistribuují na okna, v okolí domu a v zahradě, úplně se to „ztratí“ a muž se netrápí, kolik nás letos ta zelená paráda zase stála .-)


Tento rok jsem si ale část rostlin objednávala přes internet, v našich zahradnictvích nelze prakticky sehnat ipomeu batatas, svíčkovce či růžovou či bělokvětou vějířovku… A PPL přivezla bohužel balík v době, kdy jsem byla s Viki na kroužku plavání… Když muž platil dobírku, málem ho trefil šlak, ale zvládl to a ještě mi rostliny sám od sebe vybalil a zalil… 🙂

A co vy, už jste také konečně osadili truhlíky? .-)

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

Máme kohouta…

… akorát nekokrhá a jen se čas od času otočí kolem své osy 🙂

Původně jsem vlastně žádného nevyhledávala, ale náhoda mě zavedla k jednomu plecháči a co vám budu povídat, byla to láska na první pohled 🙂


Manžel doma samozřejmě brblal (co je to za další krám a že je rezavý… já bych ale nablýskaného fešáka na zahradě nesnesla a ta rezavá „patina“ se mi moc líbí). Nakonec mu ale znovu navařil písmena označující světové strany, neb východ a západ byly prohozeny (a zrovna na tyto dvě světové strany jsme doma hodně citliví…) a vzal jej na milost. Milý kohout nakonec zůstal zapíchnutý ve vřesovišti přesně, jak jsem chtěla a já myslím, že se pro tu naši zahradu prostě narodil :-)))

Krásnou neděli

A.

Přečtěte si více

Vyvýšené záhony s odstupem…

…. měsíce a půl ožily – vysazená cibulka se má čile k světu a raší i vysetá karotka, červená řepa, petrželka, kadeřávek, špenát, kopr či hrášek, které ustály i dubnové a květnové jarní mrazíky (stačila bílá netkaná textilie).


A také jsme trochu „tunili“ – přibyla opora na fazole (ale v dalších letech třeba i okurky či dekorativní dýně. Fazole jsem sadila zhruba před deseti dny a zatím se k světu moc nemají… snad je teplé dny i noci přesvědčí, že už je čas 🙂


A připravili jsme se i na nezvané hosty – vyrobili jsme protislimákovou zábranu z hliníkových profilů .-)

Okolí vyvýšených záhonů tvoří suchá zídka osázená měsíčními jahodami a půdopokryvnou plaménkou šídlatou (Phlox subulata) či agastaší (Agastache) či pamětníkem alpinským (Acinos alpinus).


Mějte se krásně.

A.

Přečtěte si více