Autor: Jenda

Podzimní čas…

Zveřejněno uživatelem | 23. 09. 2017 | |

… a s ním i rovnodennost nastaly letos přesně 22. září 2017 v 22:01:07 hod 🙂 

Ne každý se z podzimu raduje. Já jej mám moc ráda a nevadí mi výrazně ani častější déšť, bláto, mlhy, větší chladno… Ono to, především na začátku podzimu, není totiž jen o tom. Když vykoukne občas sluníčko mezi mraky, člověk si jej pak o to víc váží a v podzimní přírodě plné teplých barev, které hřejí už od pohledu, dokáže takové podzimní sluníčko vytvořit neuvěřitelnou krásu. Také se sklízí mnoho dobrých plodů, voňavých i barevných… Přichází období teplých nápojů, od lahodných čajíků, přes teplé kakao až po svařené víno, teplých dek, ponč a čepic, svíček a světýlek vůbec, domácího lenošení i zábavy… 

Zkrátka podzim umí být moc fajn, když si ho fajn uděláme 🙂 Myslím, že se má láska k němu stává rok od roku silnější ruku v ruce s tím, kolik krásy v něm postupně nacházím. 

Podobné opojení u mne nastává až na jaře, kdy se raduji po zimě z nového života, který s tímto ročním obdobím přichází. Ale o tom více třeba zase na jaře 🙂

Dnes letošní podzimní věnec k našim vchodovým dveřím. Vyrobila jsem jej z přírodních materiálů, takové mám nejraději. Každý rok se snažím vyrobit věnec odlišný od těch předchozích a snad se to podařilo i letos – ať už barevně (stejně jako v interiéru našeho obývacího pokoje je momentálně i náš podzimní věnec laděn do oranžovo-růžové kombinace, která se mi velmi líbí), tak materiálově.


Při jeho výrobě jsem zrecyklovala věncový základ obalený do sena z mého letního věnce a postupně na něj navázala obilí (které mám ze zásob letošních i předloňských) a pak mnoho sušiny, kterou jsem si objednala u jedné šikovné paní (kromě známých slaměnek také sušený červený a tmavě růžový jetel, oranžové lampiónky židovské mochyně (mé dvě rostliny mi letos opět sežrali slimáci…) a z čeho jsem obzvlášť nadšená – sušené květy afrikánů, což by mne tedy nikdy nenapadlo, že se také suší na dekorace. Z dalších zásob ještě pár větývek šípků růže sivé z vlastní zahrádky.

Přeji vám krásné podzimní dny se sluncem (když ne na obloze, tak alespoň uvnitř vás samotných) 🙂

A.

Přečtěte si více

Když má člověk pocit…

Zveřejněno uživatelem | 19. 09. 2017 | |

… že mu zeleň začíná růst i z hlavy, měl alespoň trochu upustit páru… 

Podzim je po jaru druhým hlavním obdobím, kdy se na zahradách mobilizují i ti, kteří si celý rok, jak se říká: „váleli šunky“. Pro mne je to období, které je pracovně hodně nabité, neboť lidé chtějí hodně sázet, ale často už nevědí jak a práci (obzvlášť tu, která mne baví) já odjakživa odmítám jen s velkými obtížemi… 🙂

Ale aby byl člověk schopen podávat ty nejlepší možné výkony, musí občas vypustit a trochu se odreagovat jinou činností. Každý to řeší po svém. U mne v takových chvílích stoprocentně zabírá fyzické vybití (už sportovní či zahradní), jiná tvůrčí aktivita a nebo Jiříčkovo „maminko, chci se s Tebou pomazlit“, které neumím odmítnout, i když se ze mě pracovně kouří sebevíc :-))

Dnes tedy jedno pomyslné odreagování se, za které moc děkuji Ilonce. Ta mne oslovila, abych pro jejího malého Šímu ušila bekovku, jakou má náš Jiříček. Variant bylo více, ona si z nich vybrala tu na první (můj) pohled nejméně hravou… Ale když se bekovka „vylíhla“, musela jsem se Ilonce v duchu omluvit, líbí se mi moc a vůbec není o nic méně šmrncovní než ta Jiříkova .-)


Jednobarevná šedá (aby ladila k bundičce) v kombinaci s nestárnoucím modrobílým proužkem v tmavě modré barvě, který dodává ten zmiňovaný šmrnc.

Ilonko, snad budete s bekovkou spokojení, už je na cestě k vám 🙂

Krásné téměř podzimní dny

A.

Přečtěte si více

Mlýn vodníka Slámy

Zveřejněno uživatelem | 18. 09. 2017 | |

V Háji ve Slezku je malý skrytý ráj a jmenuje se Mlýn vodníka Slámy a já ho zase objevila díky Amazing places. Sjedete z hlavní ulice a zjeví se před vámi nejvyšší budova široko daleko. Jste na správné adrese. Na první pohled to tu možná tak nevypadá, ale tohle místo si zamilujete, ať už tu strávíte víkend ve dvou jako my dva, s rodinou, zastavíte se jen na oběd nebo na kofolu s kolem. Pro každého tu totiž mají něco. 
Po příjezdu se o nás hned starali jako v bavlnce. Ubytovaní jsem byli v pokoji Zahrada. Krásně zrekonstruovaný pokoj v prvorepublikovém stylu. Hned na mě dýchlo dětství a chvíle strávené u dědy, který měl skoro stejný nábytek. Takže trocha nostalgie. Stejně jako kohoutky na teplou a studenou vodu, keramická kamna a čalouněná křesla.

Výhled do bylinkové zahrady z oken pokoje byl za odměnu. Pěstují tu snad všechno a kromě bylinek objevíte i cukety, dýně nebo rajčata. Něco z jejich úrody se na 100 % objeví i v kuchyni. Tu vám musím rozhodně doporučit. Místní kuchař je kouzelník. Ten večer jsme měli možnost ochutnat pětichodové menu a já se bez výčitek přejedla. Tak moc dobré to bylo. 
No posuďte sami…burrata s rajčatovou pěnou, zauzený tuňákový tatarák, houbové rizoto, kachní prsíčka s celerovým pyré a sladká třešiňka nakonec, krém z podmáslí s mangovým pyré a ovocem. To rizoto bylo nejlepší v mém životě, ani v Itálii jsem takové neochutnala. Doslova pecka. Nalákala jsem vás..? A ráno na nás čekal zase snídaňový bufet. Čerstvé pečivo, vajíčka, slaninka, sýry, šunky, domácí švestkový koláč s voňavá káva. Co víc si ráno přát…
Co tu zažít?
Nevěleli jsme skoro, co dřív. Vybavili nás vínem a piknikovým košíkem. Poblíž hotelu je totiž moc hezké místo u potoka, romantika. Dají se tuopéct třeba i buřty. Půjčili nám i nafukovací loďku, abychom si sjeli místní potok kolem pozemku. Vyzkoušela jsem si to úplně poprvé a byla to naprostá bomba. Odpoledne jsme si projeli po okolí i elektrokola. Doporučuju cyklovýlet do Kravař, Velkých Hoštic nebo kolem nádrže Nezmar. Elektrokola jsem si zamilovala a pokud si nějaké konečně pořídím, musí to být rozhodně tohle. Žádný kopec, co by mě zmohl, žádné upocené triko, prostě na pohodu a ještě jsem si stihla užívat ty výhledy. Pro děcka tu mají malou Zoo s oslíky, kozami a ovečkami, když byste je potřebovali na chvíli zabavit. Ve výběhu se pasou koně a je možné domluvit i jízdy. A kdybyste tu projížděli na kole, zastavte se v bistru na čepovanou Kofolu a domácí buchtu. 
Pro mě to byl zase jeden z těch víkendů, který bych si hned zopakovala. Snad nám to počasí ještě chvíli vydrží, protože se těším na další místa, která vám zase ráda ukážu. Baví vás tyhle víkendové tipy na výlety a dovolené?

Přečtěte si více

otcovdom 2017-09-16 09:35:00

Zveřejněno uživatelem | 16. 09. 2017 | |

Ako písať, aby ste rozumeli, vnímali, chápali…Autizmus je svet sám o sebe.Má svoju reč, vnem, svoje vyhodnocovanie skutočnosti a ,,vzťažnú sústavu,, toho vyhodnocovania.Aj úmysel.Svet je dnu, nie vonku.My žijeme pre svet, pre ľudí, vo vzťah…

Přečtěte si více

Pusinkový dort

Zveřejněno uživatelem | 16. 09. 2017 | |

Vítám vás u dnešního sladkého receptu.
Podrobně se podíváme na to, jak upéct vanilkový dort se šlehačkovým krémem, karamelizovanými nektarinkami a pokladený sněhovými pusinkami. Zní to dobře? Tak počkejte, až se do něj zakousnete! Já ten svůj pekla na oslavu narozenin mé milované babičky. Ještě jednou vše nejlepší k 75.nám, jestli ti tenhle článek děda právě předčítá. ❤️


———————————————————————————————————————-

RECEPT
Těsto:

  • 5 bílků
  • 1/4 lžičky soli
  • 6 žloutků
  • 60 g hladké mouky
  • 80 g polohrubé mouky
  • 50 g řepkového oleje
  • 1 vanilkový lusk
  • 3/4 lžičky jedlé sody
  • 100 g cukru krystal
  • 1 lžíce vanilkového extraktu (lusk namočený v 45% alkoholu)
Bílky si oddělíme od žloutků do čisté mísy, přidáme špetku soli a vyšleháme v tuhý sníh. Žloutky ve velké míse spolu s vyškrábanou vanilkou z lusku, extraktem a olejem v mixéru šleháme cca 5-10 minut v krém. Následně přidáme cukr a šleháme dalších 5 minut. Ve vedlejší nádobě smícháme oba typy mouky a sodu, promícháme a po lžících zapracujeme ke žloutkovému krému. Následně opatrně zapracujeme i sníh z bílků. 
Těsto rozdělíme do vymazaných 1-3 dortových forem o průměru 32 cm a dáme péct do předem vyhřáté trouby při 180 °C. Pokud pečeme celou dávku v jedné formě – 45 min, ve dvou – 35 minut, ve třech – 25 minut. 
Pečlivým rozkrojením jednoho korpusu na tři pláty poslouží skoro stejně dobře, jako péct těsto ve třech formách najednou. 🙂

Šlehačkový krém:

  • 500 ml smetany ke šlehání
  • 2 ztužovače šlehačky
  • 1 tvaroh z vaničky – slít přebytečnou vodu
  • 2 lžíce prosetého moučkového cukru
Když se těsto peče, vrhneme se na přípravu šlehačkového krému. Smetany si vyšleháme v míse s dvěma ztužovači šlehačky do pevné konzistence. Osladíme moučkovým cukrem, přidáme tvaroh a vše promícháme. Dosladíme podle vlastního uvážení. Odložíme do lednice.

Krém z karamelizovaných nektarinek

  • 3 nektarinky
  • 40 g hnědého cukru
  • 1 lžíce medu
  • 1 špetka soli
  • 1/4 šťávy ze středně velkého citronu
  • 15 g másla
Nektarinky si omyjeme a nakrájíme na kostičky. Zatím si do hrnce nasypeme cukr, sůl, přidáme med a na plotně začneme ohřívat. Jakmile se cukr rozpustí a začne zlátnout, přidáme kousek másla, promícháme a přisypeme nakrájené ovoce. Vše provaříme do zhoustnutí a vypaření přebytečné šťávy zhruba 15 minut. Na závěr zakápneme šťávou z citronu a necháme ještě 5 minut probublávat na nejnižším stupni. Odstavíme, necháme vychladnout a ztuhnout do lednice.

Sněhové pusinky:

  • 2 vaječné bílky
  • 150 g cukru krystal
  • 1 špetka soli

Podobnou přípravu i s fotografiemi najdete v TOMTO článku. <<< + domácí meruňková marmeláda

Připravíme si tři vrstvy korpusu. Na spodní díl naneseme rovnoměrně nektarinkovou náplň. 
Poté naneseme rovnoměrně 4 lžíce šlehačkového krému a přikryjeme druhým plátem těsta. To namažeme meruňkovou marmeládou a další vrstvou krému (mělo by nám zbýt zhruba 1/2). 
Přikryjeme posledním korpusem. 1/2 zbylého krému potřeme okraje a vrch dortu a dáme ztuhnout do lednice. 
Po hodině/ráno před oslavou naneseme na připravený dort zbytek krému v souvislé vrstvě tak, aby nevykukovalo těsto. Poklademe připravenými sněhovými pusinkami. 
Dobrou chuť!
———————————————————————————————————————-

Jak se Vám líbí dort? Napište mi svůj názor do komentářů!

Mějte se krásně,
Vaše Štěpánka ????

Máš zálusk na DALŠÍ DORTY? Mrkni se SEM! Všechny sladké recepty najdeš tady.

Přečtěte si více

Pink shadow

Zveřejněno uživatelem | 15. 09. 2017 | |

Tohle je sice ještě letní outfit, ale mně se moc líbí a tou dobou bylo v Budapešti krásných 28 stupňů. Takže na svetry jsem neměla ani pomyšlení. A pokud byste nabyly dojmu, že jde o šaty, tak byste se mýlili. 
Tip pro všechny, co máte doma hezký top, ale raději byste ho využili  v délce spíše jako šaty, ušijte si k němu sukni. Já jsem zašla do látek i s topem a hledala co nejpodobnější tyl i odstín na podšívku. Stejnou barvu nikde neměli a ikdyž je ten barevný rozdíl vidět, mně to nakonec takhle baví. Díky tomu mám tenhle top od Dixie kupovaný v Itálii ještě mnohem raději. Samotný tolik nevynikne. S úzkými kalhotami mi přijde ten styling prostě moc obyčejný. To bych nebyla já, abych ho nenosila po svém. Výrazněji, ale ne přeslazeně. Co na outfit řikáte? 
A pokud byste chtěli takové šaty unosit i na podzim, jde to jednoduše. Dá se pod ně vzít tenký rolák nebo bílá košile. Nazout pěkné kozačky, klidně nad kolena nebo kotníčkové ze semiše či trendy sametu. A přes ně obléct trenčkot nebo plášť v nějaké velbloudí barvě. Umím si tyhle šaty představit i s vínovým kabátem. Spojení růžové a bordó mě na zimu hodně láká. Tak snad nezůstanu jen u své oblíbené šedivé. Uvidíme 🙂

Dixie top, DIY tulle skirt, DIY satin bomber, Chloé bag, Zara sandals, Rosefield watch (24time.cz)

Přečtěte si více

Lisca lingerie

Zveřejněno uživatelem | 14. 09. 2017 | |

Přiznám se, že moje sbírka prádla není nikterak velká. Mám své oblíbené kousky, které nosím ráda a tak je nějak pravidelně střídám do roztrhání. Mám ráda jemné, něžné prádlo v základních barvách černé, bílé a neutrální tělové, krajku a hlavně pohodlí. 
Když mi přišla nabídka na to, vybrat si něco od Liscy, neváhala jsem. O téhle značce už jsem hodně slyšela a hlavně samou chválu. A musím  určitě potvrdit. Jejich prádlo je vážně krásné. Co víc, je perfektně zpracované, z kvalitních materiálů a na nošení extra příjemné. 
Vybrala jsem si set podprsenky bez vycpávek a kalhotek. Miluju podprsenky bez výztuže. Dobře sednou malému poprsí, jako mám já, nijak nezvětšují objem, což nevyhledávám, ale dodají oporu, kterou pod oblečením potřebuji. Tahle podprsenka, je ale o něco víc extra. Má tak příjemná ramínka, jako žádná jiná. Nosí se parádně. A navíc opticky přidává na objemu, což nechámu. Jestli je to střihem nebo těmi gumičkami kolem košíčků… Každopádně přítelovi se hned zalíbil můj dekolt, takže na tom něco bude. Jestli uvažujete o doplnění zásoby svého sexy prádla, mrkněte se do butiku na Flóře nebo rovnou na web. Určitě si něco vyberete.

 Thanks to Lisca lingerie

Přečtěte si více

Sněhové pusinky

Zveřejněno uživatelem | 14. 09. 2017 | |

Krásný nový den! Dnes jsem si pro vás připravila podrobný návod jak na ty nejlepší sněhové pusinky, co voní po karamelu a chutnají jako sladké obláčky. Sama jsem zvolila přírodní variantu těsta bez umělých barviv a zbytečných chemikálií a poté jimi ozdobila narozeninový dort (recept na něj v příštím článku).
Krabička s domácími pusinkami převázaná barevnou stuhou je podle mě skvělý dárek pro každého mlsouna. Vyzkoušíte je se mnou?


Budeme potřebovat:
na jeden velký plech

  • 2 vaječné bílky
  • 150 g cukru krystal
  • 1 špetka soli

Ze všeho nejdříve dáme vyhřívat troubu na 200 °C a připravíme si veškeré ingredience a pomůcky. Odvážíme cukr, připravíme si na plech pečicí papír a cukr na něj rovnoměrně nasypeme. Dáme do trouby na 5 minut při 200 °C.

Zatím si v míse začneme šlehat bílky se špetkou soli a šleháme až do konzistence „polonašlehání“. Tuhle fázi ráda přirovnávám k tomu, když ležíte v horké vaně až po uši schovaní do mráčků pěny do koupele. Stejnou vzdušnou konzistenci hledejte u sněhu a jakmile se dostaví, jde o signál přestat šlehat.

Jakmile je hotový cukr, vyjměte ho z trouby a po lžičkách za stálého šlehání na nejmírnější stupeň otáček vpravte do sněhu. Troubu ztlumte na 150 °C. Ve finále nám vznikne pevný sněhobílý krém odolný vůči gravitaci, který můžeme podle chuti dozdobit bezpečnými potravinářskými barvivy. Pokud se tak rozhodnete, pigment přidejte buď přímo do těsta, nebo štětcem naneste dovnitř zdobícího sáčku v několika pruzích.

Krémem naplníme zdobící sáček a na plech s pečicím papírem vytváříme malé pusinky.

Dáme péct 35 minut na 150 °C. Hotové by měly jít od pečicího papíru lehce odloupnout. Necháme dosušit ve vypnuté troubě.

Jak se vám líbí představa dárkové krabice plné sladkých pusinek? Dali byste si, nebo se sladkému vyhýbáte?

Mějte se nádherně, Vaše Štěpánka ????

Další sladké recepty vhodné jako dárek:

Přečtěte si více

Reklama