Autor: Jenda

To se tak jednoho dne v cuketové sezóně potkala cuketa a perníkové koření, a cuketový perník byl na světě.

Nevím, jak to máte Vy, ale perník je koláč mého dětství. Pekl se u nás na obrovském hlubokém plechu, a většinou mizel už za tepla, i když to ……

… jak se do toho třídění doma nakonec opřu. Přesně, jak jsem si předsevzala minulý týden, jsem každý den věnovala část svého volného času k vytřídění jednoho konkrétního místa doma. Tenhle postup byl pro mě docela motivační nejen proto, že mě do…

Začátek září, léto pomalu končí, aneb babí léto v plném proudu, mládež zase ve školních lavicích a tak je čas na letní throwback! 😀 A bude hůř. O létě v irsku budu pravděpodobně psát ještě koncem listopadu… #sorryjako 5.5.2018Je začátek května …

… patří údajně po seniorech k nejohroženější skupině, která čelí chudobě. Dnes ráno jsem narazila na informaci o projektu naši známé novinářky Nory Friedrichové na podporu matek samoživitelek. Počet neúplných rodin se blíží k hranici dvou s…

… život, pročistit domov. Překračování zóny pohodlí vnímám jako otevření se novým věcem nebo věcem, které už jsme hodně dlouho nedělali, ale rádi bychom se k nim vrátili.Abych však mohla dát větší prostor novým věcem, musím si pro ně ve svém živ…

Je to docela nic moc pocit, když musíte po ČTVRT ROCE opustit místo, který máte rádi, zvykli jste si na ně, cítíte se v něm už jako doma a navíc víte, že jste s ním měli zatraceně kliku! Vůbec nebude snadný sehnat něco stejně tak dobrýho. Bylo to zkrát…

… na poušti.Nevěříte?Pak doporučuji tohle hezké video :-)Nemrazí vás z toho v zádech?Najednou se zdají být všechny naše problémy o poznání menší, co říkáte? .-)Krásnou neděliA.

… ale velký pokrok pro Jiříka :-)Myslím, že je to ta poslední dovednost, která mu chyběla do nástupu do školy. Teď už jen absolvovat poslední předškolácký rok ve školce 🙂 A pak že jsou kluci „opožděnější“! .-)Krásný denA….

Můj milovaný HOWTHTak jo. Upřímě. Když jsem si kdysi dávno, ještě na střední, představovala sama sebe v pětadvaceti letech, viděla jsem se, jak hrdě státnicuju, chodím do práce, jsem vdaná, mám děti, žiju takovým tím usedlým spořádaným životem. Realita…

… bojím se, mám obavy, …. co když se to nepovede, nebude se mi tam líbit, nepřijmou mě, nebudu dost dobrý/á…Strach. Jak nás dokáže svázat. Sváže ruce, sváže nohy tak, že se nemůžeme ani hnout. Sváže jazyk, že nedokážeme vyslovit ani hlásku. Přito…

… abych se přihlásila do svého prvního velkého závodu v běhu na delší tratě… ale kdo se bojí, nesmí do lesa a kdo nic kvůli strachu nezkusí, nic nezažije… po dubnové Prženské desítce to tak koncem září zkusím ve velkoměstě se čtvrtmaratonem :-)Be…

Můj druhý týden v Dublinu. Jsem už asi po čtvrté v jedné a té samé hospodě, kterou jsem si hned po první návštěvě absolutně zamilovala. A ne, není to ta nejprofláklejší červená! Po dvou týdnech jsem jí přezdívala „my second home“, teď jí říkám spíš „my…