Autor: Evi

Cayo Blanco /Kuba

Na Cayo Blanco jsme se vydali v rámci organizovaného výletu. Škoda jen, že se zrovna na Floridě honila tropická bouře Colin a tak jsme měli trochu zamračeno. Ale pořád lepší, než kdyby nás zastihla na Kubě. :))

Na výlet jsme jeli krásným novým katamaránem, osazenstvo tvořilo hlavně obyvatelstvo Jižní Ameriky, takže podle toho vypadala i zábava. :)) Nejprve jsme zakotvili na šnorchlování v zálivu poblíž a potom už na samotném ostrově Cayo Blanco. Celý ostrov funguje jako all inclusive, měli jsme to i s lehátky, nápoji a obědem. A písek, ten je tu opravdu skoro bílý a voda krásně tyrkysová.


Příště vás vezmu na výlet autem po koloniálních městech Cienfuegos, Trinidad a Matanzas a pak už zpátky do Evropy. :))
Mějte se krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Přečtěte si více

Varadero /Kuba

Na začátek roku jsem si pro vás připravila pár restů a sice cestovatelské články, které jsem slíbila během loňského roku, ale nějak jsem je už nezvládla napsat. Začneme články z Kuby a potom přijde na řadu zbytek zážitků z Norska a snad to stihnu dřív, než zase někam odjedeme. :)) 

Na Kubu jsme se vydali na přelomu května a června, což je začátek období dešťů a mimo hlavní sezónu. Zájezd jsme měli koupený poměrně dlouho dopředu, takže když se pak vyrojila spousta levných a akčních letenek, nedalo se už nic dělat. Pokud vás Kuba láká, v současné době se to akčními letenkami na ni jen hemží, sledujte třeba Zaletsi.cz nebo Cestujlevne.cz. Jen pokud neumíte španělsky, budete to na Kubě mít jako individuální cestovatelé trochu těžší.

Varadero je město na poloostrově Hicacos, ale většinou se používá jako název pro celý poloostrov. Také dlouhá široká a sněhově bílým pískem pokrytá pláž nese jeho jméno. A pláž je to opravdu krásná, hlavně když svítí sluníčko, voda je tyrkysová a průzračná. Protože tu zatím až tolik hotelů není a taky jsme tu byli už mimo sezónu, na pláži bylo většinou poloprázdno. Žádná hlava na hlavě, prostě idylka! A když si k tomu přidáte kubánské koktejly, je to skoro jako v ráji. :))

Ubytovaní jsme byli v hotelu Barcelo Arenas Blancas, který je sice čtyřhvězdičkový, ale s hotely stejného řetězce v Evropě se to nedá vůbec srovnávat. Pokud chcete opravdu luxusní resort vyladěný do posledního detailu, na Kubu radši nejezděte. Na hotelu bylo vidět, že už má svá nejlepší léta za sebou. Pokoj byl hezký, čistý, ale nesvítila nám jedna žárovka v koupelně, občas netekla voda, párkrát vypadl proud, ale to asi k pobytu na Kubě patří. :))

Můžete se tu projet v Hop On Hop Of autobusu (jízdenka na celý den za 5 CUC), ale moc toho tu k vidění není. Varadero je celé pokryté hotely, také se tam nové staví, na podzim sem totiž začali létat zase Američané. Turistů tu ale bylo plno i tak, hlavně z Latinské Ameriky a Kanady. Centrum města nebo spíše jeho hlavní ulice je čtyřproudová silnice s pár obchody, tržnicemi s rukodělnými výrobky a restauracemi. Na to, že je to nejživější letovisko celé Kuby, to rozhodně nevypadá.

Přibližně uprostřed Varadera je Mansion Xanadu, první luxusní vila milionáře DuPonta na poloostrově postavená ve 20. letech 20. století, která odstartovala slávu celého poloostrova. Poté se ve Varaderu začaly stavět hotely ve velkém a na Kubu proudily spousty bohatých Američanů na dovolenou, bývalo to takové jejich Las Vegas. Dnes okolo najdete golfové hřiště, na kterém jsme nikoho hrát neviděli, v přízemí restauraci plnou japonského zájezdu, pár pokojů, kde se můžete ubytovat a nahoře bar. Za prohlídku jsme zaplatili 2 CUC, pokud ale řeknete, že jdete do baru a něco si tam dáte, platit byste neměli. A všechno vybavení včetně výtahu je tu původní. 

Tolik k malé ochutnávce Karibiku, ale abyste si nemysleli, že jsme měli pořád tak krásně jako na  prvních fotkách, tak trochu nám taky sprchlo! :))

Mějte se krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Přečtěte si více

Přečteno /listopad a prosinec 2016

Dneska mám pro vás krátké povídání o knížkách, které jsem přečetla během listopadu a prosince. A pokud vás zajímá, kdo vyhrál soutěž o skleněnou láhev Equa a poukázky na fototapety mrkněte na facebook nebo do soutěžních článků, kam jsem výherce doplnila. A teď už zpátky ke knížkám. :))
RADKA TŘEŠTÍKOVÁ: BÁBOVKY 
Přiznám se, že bábovky mě trošku zklamaly, tak nějak jsem od nich (díky všemu tomu humbuku kolem) čekala víc. Knížka to ale není špatná, takové oddychové čtení. Je vyprávěná z pohledu několika postav, jejichž životy se prolínají. Během čtení jsem se v jednotlivých postavách ztrácela, kdo je sestra/matka/příbuzná/kamarádka koho a taky se mi zdálo, že je tu použito snad každé klišé. Od manželů, kteří nemohou mít dítě a následně otěhotní manželova milenka, přes dalšího manžela, který pro změnu zahýbá té své s jiným mužem. Nicméně se Bábovky čtou dobře a přečtené jsem je měla ani ne za týden.
***
GILLIAN FLYNN: ZMIZELÁ 
Proč jsem Zmizelou četla až teď, když už ji mají snad všichni přečtenou? Konečně se na mě dostala řada v knihovně! :)) Příběh asi znáte, možná jste viděli i filmové zpracování, Amy zmizí v den pátého výročí svatby a z vraždy je obviněn její manžel Nick, který ale tvrdí, že vraždu nespáchal. Amyini přátelé a zápisky v jejím deníku tvrdí opak. Kdo má pravdu? 
První polovina knížky je opravdu nudná, v té druhé to konečně dostane spád a musela jsem číst skoro pořád, abych se už konečně dozvěděla, jak to bylo. Jinak teda úplně převratná to knížka není, nějak jsem stejně jako u Bábovek čekala víc. Obě hlavní postavy, Nick i Amy, mi byli pěkně nesympatičtí, ale to, že konec nebyl úplně předvídatelný, to se mi líbilo. :))
***
DAVID HERBERT LAWRENCE: MILENEC LADY CHATTERLEYOVÉ
Tuhle knížku jsem si koupila už před pár lety v nějakém dobročinném bazaru za 10 korun a teď jsem se konečně dostala k jejímu přečtení. Román pochází z roku 1928 a ve Velké Británii byl jako pornografický zakázán až do roku 1960. Kniha měla ve své době opravdu skandální úspěch, ale v dnešní době plné Padesáti odstínů šedi už je to jen slabý odvar. :)) Najdete tu příběh vztahu mezi Lady Constance Chatterleyovou, jejíž manžel je v důsledku zranění z války ochrnutý od pasu dolů, a jejím hajným Oliverem Mellorsem. Kromě popisů milostných pletek je kniha i kritikou tehdejší společnosti a jejího uspořádání. A podle toho, co tu píšou, je to pořád stejné. :))
„…Kdyby jen tak člověk dokázal přesvědčit, že žít a utrácet není jedno a totéž! Ale marná snaha. Kdyby jen byli vychováni k životu místo k vydělávání a utrácení, vystačili by docela dobře s pětadvaceti šilinky…“
***
ROBERT T. KIYOSAKI: BOHATÝ TÁTA, CHUDÝ TÁTA
Můžete narazit na dva typy reakcí na tuto knížku, od těch nadšených lidí, kteří ji považují za svou bibli a těch naprosto odmítajících. Sama se řadím do té první skupiny, skoro bych řekla, že mi otevřela oči a namotivovala mě k tomu jen tak nesedět a nečekat na výplatu, ale snažit se taky trochu sama a začít budovat svá aktiva. Kiyosaki nedává přesný návod na to, jak zbohatnout, spíš na příbězích ze života ukazuje cestu, po které se ubírají bohatí. Snaží se o změnu ve vaší mysli, která má zapříčinit touhu po zbohatnutí.  A to, že bohatý táta prý ve skutečnosti vůbec neexistoval, knížce nic na kráse neubírá. :)) Rozhodně doporučuji!
*****
Kromě těchto knížek mi velkou radost udělaly taky tyhle, které jsem dostala k Vánocům. Ale o těch zase někdy příště. :))

Četli jste některou z knížek? Jak se vám líbily? Měli jste pod stromečkem taky nějakou knížku?

Mějte se moc krásně! Evi

//foto moje ©gathermoments

Přečtěte si více

DIY: Jak vypěstovat avokádo z pecky

Přiznám se, že za toto může Barča z blogu Ananas Barb. Když jsem viděla tu její armádu malinkatých avokád, tak jsem neodolala a taky si zkusila jedno dát zakořenit. A povedlo se! :)) 
Vůbec nic na tom není, stačí oloupat pecku z avokáda, zapíchnout do něj párátka a dát ho zakořenit správnou stranou do nějaké vhodné nádoby. A pak už jen čekat. Tomu mému začal kořínek lézt zhruba po 3 týdnech, po 6 týdnech mu vyrazily první lístky a po 2 měsících bylo zralé na zasazení. Pokud byste rádi podrobnější návod, mrkněte na tohle Barčino video. Nebo už máte taky vypěstováno? :))

3 týdny
6 týdnů
2 měsíce

avokádo po zasazení
Mějte se moc krásně a jen to nejlepší do nového roku přeji! A nebojte, na vyhlášení soutěží jsem nezapomněla, bude brzy. :)) Evi

//foto moje ©gathermoments

Přečtěte si více

Šťastné a veselé!

Moji milí čtenáři, tak zase po roce (hrozně to letí!) vám všem krásné Vánoce! Hlavně plné klidu, pohody a nezapomenutelných chvil s vašimi nejbližšími. Moc vám děkuji za přízeň a doufám, že se vám tu bude pořád líbit a potkáme se i v dalším roce. :)) 
Letos máme stejně jako vloni místo stromečku jenom větvičku. Ozdoby jsem tentokrát nechala schované a tak nám tu parádu dělají zdobené perníčky. Letos jsme se dokonce překonali a upekli hned tři druhy cukroví podle receptů mojí babičky. Hlavně perníčky jsou opravdu bezkonkurenční, je v nich spousta medu, takže jsou krásně vláčné hned po upečení. Mezi svátky sem dám recept, třeba se bude někomu hodit na Velikonoce. :))

A pokud by se vám chtělo, nezapomeňte, že dneska je poslední den, kdy můžete soutěžit o stylovou skleněnou láhev Equa a poukaz na plakáty nebo tapety. (V podmínkách mám sice do 23. prosince, ale že jsou ty Vánoce, tak to ještě o den prodloužím. :))

Užívejte si pohádkově sváteční chvíle! Evi

// foto moje ©gathermoments

Přečtěte si více

Soutěž o designovou skleněnou láhev Equa Mismatch White

Letos před Vánoci mám štěstí na samé krásné nabídky ke spolupráci. A tak když jsem dostala nabídku z eshopu Labeloo, hned se mi tam zalíbily skleněné láhve Equa. Značka Equa pochází ze Slovinska, spojuje v sobě slova ECO a AQUA (voda) a také znamená oceán v latině. Opakovaně použitelné lahve vyrábí a navrhuje už od roku 2010, jsou ručně foukané, soustředí se na minimalistický design a kvalitní řemeslné zpracování. Maximální důraz je kladen na ergonomii – dobré držení a pohodlné pití díky širokému hrdlu, které je vhodné i pro smoothie nebo ovocné vody, kousky ovoce snadno vložíte a zase vyndáte. Lahve splňují ty nejvyšší ekologické parametry, jsou přírodou snadno odbouratelné a hlavně – používat je můžete až 10 let. Víko je vyrobeno z nerezové oceli a polypropylenu se silikonovým kroužkem, který zajistí, že láhev je 100% nepropustná.

Říkáte si proč zrovna skleněná láhev? Ze skla voda chutná nejlépe a navíc se mnohem lépe se udržuje než plast, nepoškrábe se (což se u plastových lahví může snadno stát i jen po několika pečlivých umytích). Také nepřejímá barvy ani pachy a samozřejmě do vody nevypouští žádné nebezpečné toxiny jako jsou ftaláty nebo BPA (Bisfenol-A). Borosilikátové sklo, ze kterého je tato lahev vyrobená, je odolné teplu i mnoha pádům, pevnější a přesto lehčí než běžné sklo (je ale potřeba s ním zacházet opatrně, zcela nerozbitná láhev samozřejmě není). I díky těmto vlastnostem se borosilikátové sklo používá pro výrobu potápěčské techniky nebo laboratorního skla.

Vybrala jsem si láhev Equa Mismatch White o objemu 0.55 l, což je taková ideální velikost do kabelky, vyrábí se ale taky ve větší velikosti s obsahem 1 litr. Láhev má krásný minimalistický tvar a monochromatický grafický design od studia Desnahemisfera a je prostě krásná! Nemyslíte?

A o jednu takovou si můžete zasoutěžit! :)) Co pro výhru musíte udělat? 
  • Napište mi do komentáře, která láhev značky Equa z nabídky eshopu Labeloo se vám líbí nejvíce.
  • Budu ráda, pokud dáte like mému blogu na Facebooku nebo mě budete sledovat na Instagramu.
  • Nechte mi na sebe kontakt, abych se vám v případě výhry mohla ozvat. Mail zadejte s podtržítkem namísto zavináče, aby vám nechodil spam (např. jmeno_seznam.cz :))
Komentáře můžete přidávat až do 23. prosince a v povánočním týdnu vylosuji vítěze, kontakt předám eshopu a po Vánocích k němu doputuje ještě jeden opožděný dáreček. Hodně štěstí! :))


SOUTĚŽ BYLA UKONČENA!
Losoval opět random a tentokrát se štěstí usmálo na komentář číslo 61:

Mějte se moc krásně a užívejte si adventní čas! Evi
//foto moje ©gathermoments a z webu firmy Equa, moc děkuji zastoupení Labeloo za věnování ceny do soutěže.

Přečtěte si více