Autor: Diana Gaálová

Podzime…no, tak tedy vítej!

Zveřejněno uživatelem | 22. 09. 2017 | |

Přišel jsi už dřív, jen dnes… (datum kdy článeček píši) jsi fakticky nastal. Abys dostál svému jménu, přinesl jsi kalné ráno s kapkami deště, zimomřivý chlad, potřebu zůstat ležet v posteli a nevstat a rozjet naplno čajovou sezónu…To poslední mi vadí ze všeho nejmíň… asi… 
Potřebuji  vstávat s kuropěním, vítat vycházející Slunce, a pokud stávám za tmy a díky Tvým mlhovým závojům nevidím na cestu s plně nažhavenými halogeny, jak se mám asi radovat z rána??? Ha, mlčíš… A shazuješ listy, takže zase musím jít hrabat… a obdivovat Tvé barvy… a…

a konečně si udělat čas a zkrášlit příbytek svými sušenými květinami, které jsem si ve svém milovaném létě usušila…

 Při „soukromém vinobraní“ sklidit letošní úrodu dřív, než ji sklidí vypasený pan Kos, který si sladké bobule tak moc v poslední době oblíbil… a…

..vyjít do polí a tam objevit obrovskou bílou píchavku…protože teď přišel její pravý čas….

Slepit starou vázu, naplnit ji bobulemi a uvařit si vynikající kávu! A když milostivě dovolíš a necháš Slunce proklouznout mezi mraky, aby mne jeho paprsek polechtal na tváři, 

vyjít ven a tuto dobrotu si v podzimním poklidu vypít…
A když mne přepadne hlad, nabídneš mi plody, které uzrávají hojně ve Tvém čase…takže lze za pár desítek minut stvořit skvostné dílko z dýně hokaido, tuňáka, cibule, drobných rajčátek, česneku, špaget, soli, pepře a extra panenského oleje s příchutí pomeranče, ozdobené bazalkou s pár lehce poházenými kostičkami mozzarely…

Nuže vítej podzime, smiřuji se s tím, že jsi ZDE!

Přečtěte si více

Podzimní nádoby

Zveřejněno uživatelem | 18. 09. 2017 | |

Má smysl osazovat rostlinami tzv. podzimní nádoby a truhlíky nebo nemá? Toť otázka… Existuje řada rostlin či květin, které jsou krásné na podzim, dokážou přežít v truhlících zimu a ještě na jaře vypadat krásně. Může se jednat o rostliny sezónní či vytrvalé. Třeba taková maceška…nebo vřes, vřesovec, různé druhy travin, stálezelené keříky hebe, chryzantémy, okrasné zelí (kapusta). Řadě z těchto rostlin to v nádobách „sluší“ mnohdy více, než na záhonu, protože zde zcela vynikne jejich drobná krása. Já většinu rostlin stejně další jaro přesazuji, protože uvolňuji nádoby letničkám. Podzimní truhlíky pak lze dozdobit různými přírodninami, keramickými drobnůstkami, kamínky, šiškami. Fantazii se meze nekladou. Pokud stojí nádoba či truhlík v místě bez přísunu závlahy „shora“, je nutné lehkou zálivkou rostlinky občas zalít, a to i v zimě, samozřejmě za příhodného počasí.

Na předcházejících třech fotkách jsou vyfoceny mnou tak oblíbené netřesky.  Netřesky se velmi dobře pěstují v nádobách. Na prvních dvou fotkách jsou mnou vlastnoručně vytvořené keramické nádoby, na poslední fotce je osázena kulatá nádoba tzv. Malý Bezděz, s autentickými kameny nasbíranými na tomto kopci a s netřeskem nasbíraným u cesty pod „velkým“ Bezdězem. Prostě nádoby mohou krásně vypadat i na podzim či v zimě. Pokud však máte nádoby drahé, tyto doporučuji na zimu spíše uschovat, neboť zde hrozí jejich poničení! Třeba italská keramika není stavěná na české mrazy! Na posledních fotkách je ještě pár osázených nádob z počátku měsíce září. Rostliny se mají čile k světu.

Přečtěte si více

Na zahradě…

Zveřejněno uživatelem | 16. 09. 2017 | |

dnes, v půli měsíce září… je mokro a poprchávat samozřejmě začalo přesně v momentu, kdy jsem si řekla jdu ven. Potřebuji toho TOLIK venku udělat! Tak třeba, potřebuji vyčistit jezírko od napadaného listí, které do něho nafoukal vítr, vyndat z něj odumřelé listy leknínů, připustit trochu vody, odstranit zelenou řasu, mrknout na pulce…sekačkou posekat trávu a pohnojit trávník, vyndat mrkev, připravit nový záhon pro zeleninu na příští rok, sklidit ze skleníku poslední rajská jablíčka, sklidit semínka letniček, zralé slunečnice… ale v momentu, kdy beru bundu a jdu, tak opět začne poprchávat… Takže usedám doma, třídím fotky a přemýšlím, že příznivé počasí je pro mne, tedy činnost na zahradě, zcela zásadní…
Pozdně kvetoucí klematis (clematis) nebo-li plamének
Dokvétající kmínková růže Barkarole. Zatím co ostatní růže docela ještě pěkně kvetou, tato růže již „shazuje listy“
Slunečnice, těsně před sklizní. Část sklízím, část nechávám pro ptáčky na záhonu…

Tato trvalka je mojí letošní novinkou, mělo by se jednat o vytrvalý druh astry. Zatím celé léto skutečně vytrvale kvete, přemýšlím o jejím zimním zakrytí, a také se pokouším sebrat z odkvetlých květů semena, která zkusím příští jaro vyset…

Další trvalka, mělo by se jednat o fuchsii. Opět bude na zimu zakryta a uvidíme, zda-li příští rok pokvete…

Třetí úroda hroznů…jsou sladké, ale je jich málo…

Ve skleníku ještě dozrávají drobná rajčátka a pár paprik. Na prázdné místo jsem zasela ještě kopr, který se má čile k světu a rukolu. Na noc skleník zavírám, a pokud je ve dne zima, nechávám skleník také zavřený!

Růžový květ povijnice, což je letní vděčná popínavka.

Růže, jedna z mnoha, krásně kvetoucí a vonící…

Povijnice v modré barvě

Obě fotky jsou pořízeny v momentu, kdy jsem si řekla, že jdu…po chvíli jsme však musela z ryze deštivých důvodů domů…
Doufám, že příští týden bude počasí snad příznivější! 

Přečtěte si více

Není Houska jako houska aneb dámská jízda IV

Zveřejněno uživatelem | 15. 09. 2017 | |

Tento článek se vlastně váže k naší letošní Dámské jízdě, kterou jsme podnikly s dcerou a fenkami do Máchova kraje v srpnu. Stihly jsme toho docela dost vidět. Jsem ráda, že dceru zajímá historie a příroda a je schopna svým nezaměnitelným úhlem pohledu vnímat zážitky  „jinak“ než já. Líbí se mi, že sama bere fotoaparát do ruky a fotí a vidí svět svým pohledem, vnímá jej intenzivně a sama, zůstává za skupinkou návštěvníků, protože najednou nechodí jen tak ale má „svůj“ cíl.

Hliněná houska na Housce
Že není Houska jako houska, zjišťujeme hned po příchodu na nádvoří. Původně hrad, dnes zámek, prošel opakovanými přestavbami v průběhu své existence, je přístupný i psům na vodítku. Takže naše dámy šly pěkně na vodítkách a samozřejmě vzbuzovaly u návštěvníků patřičnou pozornost. Musím to napsat, protože to byl jeden z momentů, který jsem si do doby, než jsme samy se psy vyjely na jízdu, tedy TO, že se nechtěně stáváme středem pozornosti, vůbec neuvědomovala. Například děti se přely s rodiči, kterého by chtěly…jestli toho malého, nebo toho většího, proč psa nemohou doma mít a že by nějakého chtěly, jestli psi koušou, jestli si je mohou pohladit, pochovat, který líná, který nelíná, co žerou, pijí a proč se „smějou“. Opravdu, naši pejskové, když je jim dobře, se mile usmívají. Dokážou však také pronikavě a protivně štěkat, nelíbí se jim muži v čepicích a podezřelá individua. Docela však ochotně pózují a nechají se pohladit. Samozřejmě, že u nich sedím na bobku, psa uklidním sama jej hladím a vedu dětskou ručičku, aby bylo vše v naprosté pohodě. 
Tak zpět k Housce…
Houska je spjatá s peklem. Může za to pověst o rozestoupení se země v místní kapli, návštěvě mladíka v kráteru, kdy po návratu zpět, vylézá z díry jako šedivý stařec. Také je spjatá se skupinou Plastic Peoples a hrdiny ze Čtyřlístku.  
Původní zrestaurované malby v místní kapli 

Pohled z vrchu na nádvoří na kterém je nefunkční kašna plná drobných penízků

Pohled z oken Housky na bezdězské vrchy

Ukázka keramických hrnků a výrobků, které vypadají originálně a zajímavě s možností jejich zakoupení
Na Housce nenaleznete nějaký jednotný styl. Staletí se zde prolínají, většina nábytku sem byla dovezena, snad darována a dle sdělení kastelána a průvodce v jedné sobě, se dokonce plánovalo její zbourání… K tomuto nedošlo, postupně tedy dochází k budování interiérů a postupným opravám. My můžeme Housku navštívit v rámci našich výletů, prohlídka s průvodcem začíná každou celou hodinu. 
ps..krom fotky čiči se psy jsou všechna foto „majetkem“ Čiči.art…podmínka jí stanovená, byla tímto naplněna…prosím klidně kopírujte a krásný den!

Přečtěte si více

Putování po Šumavě II aneb podhůří Šumavy a šumavské „malé“ pohledy

Zveřejněno uživatelem | 12. 09. 2017 | |

Náš víkendový výlet nás tentokrát zavedl na jihozápad naší republiky, do nádherných míst, kam se čas od času vracíme a vždy se necháme pohltit nádhernou přírodou, kopci a studenými a čistými potoky a říčkami.
Cesta na Šumavu, která je od nás značně vzdálená, se musí naplánovat, tak abychom zvládli přesun vozidlem v co nejkratším čase s přestávkami, tak aby se psíci mohli občerstvit. My koneckonců také… První větší zastávkou bylo městečko v podhůří Šumavy Sušice. Každého jistě napadne ve spojení se jménem města slavný „závod“ na výrobu sirek SOLO. Dnes je zde větší množství společností zabývajících se zpracováním dřeva, výrobou nábytku, zárubní, oken a dveří atd.  Sušice, respektive pohled na její historické jádro, opravené kostelíky a budovy a pohled na zde protékající řeku Otavu, je malebný. Sušice je upravené příjemné městečko nabízející turistům možnost občerstvení v mnoha stylových restauracích a několik bankomatů, kde doporučuji doplnit hotovost, protože na horách nelze všude platit „kartou“. Pro mne, jako milovnici květin, byl úžasný pohled na tzv. „květinové stromy“. No, posuďte sami…
  

Otava



Nasedáme do vozidla a již definitivně míříme stále vzhůru, do hor, čeká nás mnohakilometrové stoupání do nejvýše položené obce v Čechách. Sobotní ráno nás přivítalo slunečním pozdravem, a tak vyrážíme na výlet v kompletním „tuláckém“ složení naší rodiny, včetně dvou psíků. Máme naplánovanou asi 15 km trasu, kterou po cestě lehce prodloužíme, takže se po více než 6 hodinách vracíme do výchozího bodu celkem po ušlapaných 17 km. Po cestě bylo nutné prozkoumat každého brouka, květinu, muchomůrku, houbu, potok, motýla, slepýše, nakrmit se borůvkami a voňavými brusinkami a v závěru cesty sesbírat dva koše hub, které se na místě „prostě nemohly nechat“. Krásné „šumavské pohledy“ na krajinu jsem více představila v článku Putování po Šumavě obrazem I .
Zde pohledy malé a blízké…

Přečtěte si více

Putování po Šumavě obrazem I

Zveřejněno uživatelem | 11. 09. 2017 | |

Šumava se svými hvozdy, potoky, faunou i flórou patří mezi bezesporu mezi nekrásnější místa, která lze v Čechách spatřit a z velké části protoulat.  Pokud přeje počasí a zvolíte cesty s minimem turistů, můžete zažít chvíle a pohledy rovnající se terapii na drahé psychiatrické  klinice. Projdete očistou a navíc posílíte svalstvo. Tentokrát byl cíl naší cesty projít část krajiny v okolí Kvildy směrem k Německu. Došli jsme k pramenu Teplé Vltavy, dále jsme se vydali směrem na Bučinu, kam jsme ale nedošli, ostře jsme zabočili doleva a liduprázdnými cestami jsme prošli obloukem  lesní cestou pod Holým vrchem zpět na modrou turistiky značenou cestu zpět do Kvildy. Celkem jsme ušli 17 km.

Přečtěte si více

Krásenka, nebo-li

Zveřejněno uživatelem | 7. 09. 2017 | |

(Cosmos bipinnatus) je naprosto nenáročná letnička kvetoucí v celé škále odstínů růžové až vínové barvy hluboko do podzimu. Má jednoduchý květ, složený ze žlutého středu, který milují včely a motýli a z jednoduchých okvětních lístků. Květina krásně doplňuje letničkový záhon, dosahu výšky i 90 cm. Neuvěřitelně dobře se sama rozmnožuje vysemeněním semínek, která se tvoří při odkvětu, takže druhý rok roste a kvete již opravdu na celé zahradě, což lze korigovat odstraňováním uschlých květů během vegetační doby rostliny. Semena lze posbírat z uschlých květů a vysadit příští jaro rozhozem na určené stanoviště. Tato letnička nevyžaduje takřka žádnou péči.  

Přečtěte si více

Sporýš argentinský

Zveřejněno uživatelem | 4. 09. 2017 | |

jsem si letos vypěstovala sama. Rostlinu jsem objevila ve výsadbě vloni na Fugnerově náměstí na Praze 2, celé léto jsem kolem ní chodila a mohla na ní oči nechat, v září jsem „sklidila“ pár klásků a na jaře jsem je vysela do skleníku. Klásky jsem rozemnula v ruce a nasela do mělké brázdičky. Vzrostlé rostlinky jsem potom přepíchala do záhonů. Sporýš stále ještě kvete a je nádherný.  

Přečtěte si více

Stále máme ještě léto…

Zveřejněno uživatelem | 2. 09. 2017 | |

Podzimní rovnodennost nastane letos 22.září, takže do té doby ještě panuje léto… Léto mám ráda úplně ze všech období nejvíc. Jsem letní člověk, miluji horko, teplé večery, minimum oblečení na sobě, sandály, sluneční brýle, barvy, trávu, koupání kdekoliv a kdykoliv, prázdniny, dovolenou, čerstvou zeleninu a ovoce a prostě vše, co k létu patří. Narodila jsem se na konci léta, tak asi proto…????… Asi právě proto, se nemohu jen tak smířit s nízkou ranní teplotou vzduchu, odkvétáním letní nádhery, vrstevním oblečení, pouhým „pohledem“ na vodní hladinu, do které již nemohu skočit, i když….není to pravda, podzim je také nádherný. Když se začnou vybarvovat listy na stromech, když slunečnice definitivně skloní své těžké hlavy dolů, když mi šustí listí pod nohama při psí procházce, když dozrávají jablka, když… 

 Zahradě beze sporu vévodí na začátku měsíce září vzrostlé a kvetoucí traviny, rozchodníky, astry, remontující růže, vřes a vřesovec a ještě mnoho dalších druhů květin, sklízíme ovoce, ořechy, brambory, cukety, mrkev. Tvoříme nové záhony třeba pro jahodníky, tvarujeme maliníky a živé ploty. Také již nakupujeme cibulky  jarních květin, které v průběhu podzimu sázíme do země. Sbíráme semena odkvetlých letniček, tak abychom oblíbené letničky na jaře zaseli a „šetřili“ tak naší peněženku…

 Ještě stále obdivujeme krásu rostlin a květin v truhlících a nádobách, i když letničky již často nevypadají tak půvabně jako o měsíc dříve.

Přečtěte si více

Aksamitník, nebo-li afrikán

Zveřejněno uživatelem | 1. 09. 2017 | |

je nenáročná letnička, jejíž pěstování je velmi jednoduché. Druhů afrikánů je neuvěřitelně mnoho. Liší se barvou a tvarem květů a výškou rostlin. Existují afrikány drobnokvěté, velkokvěté, nízké a vysoké, které vyrostou více než 70 cm. Vyznačují se specifickou vůní, takže ne každému zahradníkovi mohou afrikány „vonět“ a prý naopak samy odhánějí různé škůdce. Jejich pěstování je nenáročné, semeno lze vyset přímo na záhon v první polovině dubna. Kvetou přes léto až do podzimu, kdy rostliny spálí první mráz. Občas je dobré odstranit odkvetlé květy, na nichž se vytvoří velké množství semen, která se dají sebrat, uschovat a na jaře příštího roku vysadit. Tím se rostlinka nevysiluje a usilovně kvete přes celé léto. Rostlinky lze také předpěstovat ve skleníku, krásně též vypadají v nádobách, v truhlících, na oknech a snesou i poměrně málo vláhy.

 Zajímalo by mne, zda-li také pěstujete afrikány, nebo naopak jste jejich odpůrcem. Krásný 1. zářijový den všem!

Přečtěte si více

Super rychlá ostružinová mňamka

Zveřejněno uživatelem | 29. 08. 2017 | |

Ingredience: vanička ostružin (či vlastní domácí), vanilkový cukr, cukr moučka, kokos, dvě vaničky tvarohu, 100g másla, sušenky či piškoty, pečící papír.
Postup: vhodnou nádobu či mělkou misku vymažeme máslem a vysypeme kokosem, v jiné misce si rozdrtíme sušenky či piškoty, tyto smícháme se zbylým máslem a natlačíme do kokosem vysypané misky. Dále smícháme oba tvarohy, já použila polotučný a tučný, vanilkové cukry a trochu moučkového cukru a větší část ostružin a pomažeme tím nadrcené sušenky. Ozdobíme kokosem, ostružinami a třeba několika maličkými maceškami či lístky citronové máty.  Dáme na několik hodin vychladnout do lednice.
Pro ty, kdož chtějí mít zákusek dokonalý, dají do tvarohů jeden balíček dle návodu připravené želatiny. V tomto případě bude tvaroh, tedy celý zákusek, více držet tvar. Tvaroh také můžeme vyšlehat s vychladlým pudinkem, nebo místo tvarohu dát kelímek kvalitní zakysané smetany. A ovoce? Můžete použít jahody, borůvky, maliny, banán, kivi, kompotované a okapané ovoce, jako jsou višně, mandarinky, broskve či  či rybíz. U kyselého ovoce je však nutno úměrně přidat více cukru.

Přečtěte si více

Koupání v Máchově jezeře, jak jsme skončily v luxusu, aneb dámská jízda III

Zveřejněno uživatelem | 28. 08. 2017 | |

Další výlet byl vlastně pokračováním výšlapů na Bezdězy. Když jsme se blížily k autu, slunce již stálo vysoko na obloze a pěkně připalovalo, takže další cíl cesty bylo dojet do Doks a zde se svalit na nejbližší pláž.  Myslím, že to již všechny potřebovaly, protože fenky sotva pletly nohama a dcera se na koupání moc těšila. Bohužel, a teď dobře míněná rada, do Doks prostě se psy nejezděte, protože tam na ně není nikdo zvědavý. Na všechny pláže, které jsou i tak zpoplatněné,  mají psi vstup zakázaný. Tak co teď? Koupání v Máchově jezeře byl hlavní cíl dámské jízdy…a tak jsme šly dál a dál borovým lesíkem směrem ke Starým Splavům…načež jsme došly až k hotelu Porto. A protože se řídím heslem své matky, že před velkou vlnou člověk nesmí vzdávat vesla, optala jsem se v recepci, jestli neví, kde by se dalo vykoupat s miniaturními psíky…recepční se mile usmála a prohlásila, že psi u nich nejsou problém, a že když si zaplatím celodenní vstupenku, mohu se u nich koupat kde chci, akorát prosí, aby se psíci v bazénu nekoupali… Problém byl vyřešen, já jsem oželela večeři, neboť vstup stál 290,-Kč, ale TO co nás po chvíli čekalo, naprosto předčilo mé představy…krásný upravený golfový trávníček, perfektně upravený vstup do jezera, prostorný a čistý bazén, možnost občerstvení a několik atrakcí pro děti, čistá toaleta v námořnickém designu, pár hotelových hostů, vše milé, čisté, upravené… Při pohledu na hotel jsem se cítila jako Adina Mandlová, protože styl první republiky a luxus v námořnickém stylu na nás dýchal ze všech stran.

Abych to shrnula…chtěla jsem, abychom s  dcerkou zažily opravdu levnou dovolenou, aby věděla, že zážitky si člověk musí vyhledat a prožít a stačí k tomu třeba jen nádherný výhled do kraje, nebo krásných ušlapaných 12 km ve voňavých lesích, kde pobíhají veverky a pohled na luční květiny lemují meze a pole. Proto jsme v našem ubytování spaly v chatičkách,  umývaly jsme se ve společné sprše a na toaletu jsme musely dojít pěkný kus cesty. Kamkoliv „do dění“ jsme musely dojet, prostě jsem naschvál šetřila, prostě abychom nezpychly!

Nakonec jsme se stejně ocitly na luxusní pláži a nic nebyl problém. Samozřejmě vím, jak je obtěžující ležet vedle psího výkalu, nebo neustále uhýbat psisku, které se řítí mokré z vody ven přímo přes vaši deku atd…, ale rozumný majitel si svého psa ohlídá. Tak, jestli pak to v těch Doksech nepřehání? Asi je to věc názoru.
Mohlo by Vás také zajímat:

Přečtěte si více

Taková normální rodinka

Zveřejněno uživatelem | 27. 08. 2017 | |

mne dnes překvapila na tradiční 5km procházce se psy Klánovickým lesem.  Rodinka křemenáčů osikových (teda asi osikových, možná krvavých, vše jedné a výtečné) pěkně posedávala na kraji lesa a zvědavě mne vyhlížela. Po očištění skončila jako základ jihočeské kulajdy a právě před chvílí byla rodinou snědena bez náhrady. Nedá se nic dělat…podzim se hlásí a konec léta též. Krásnou večerní neděli…všem přátelé  

Přečtěte si více

Egypt, Sharm El Sheikh, Old Market

Zveřejněno uživatelem | 25. 08. 2017 | |

…Mešita Al Mustafa a Old Market..
… jiný svět, jiná kultura, odlišné vnímání času, neskutečné vůně, světlo a tma, barvy, ryby, kočky, Aladinovy lampy, cetky, padělky, nádherné rukodělné a snad i autentické výrobky, křik, smích, závoje, pouliční prodavači, smlouvání, vedro a žízeň, děti, kejklíři, vůně kávy a koření
 a velká bezpečnostní opatření…

tak TO je prostě přátelé ORIENT dnešních dnů…

Mohlo by Vás zajímat:

Přečtěte si více

Reklama