Dnešní článek je posledním ohlédnutím za výletem do Alp, bude ale o něco delší…
Pro mě to byla jednoznačně skvělá dovolená, která se prostě vyvedla, myslím, že jí nebylo skutečně co vytknout, včetně ubytování, destinace, možností výletů a zábavy.
Asi víte, že Rakušané si svá obydlí zdobí muškáty a letničkami a jde jim to vskutku skvěle. Celkově jsou města upravená, čistá, ale nejen ta, i místa dál od nich. Nepotkali jsem žádný ošklivý dům, ani na vesnici.
Služby pro turisty jsou na vysoké úrovni. Čisté toalety a dostatek toaletního papíru jsou samozřejmostí. O zázemí pro turisty není nouze.
Jako jediné slabší místo vidím gastronomii. V typických občerstvovacích místech najdete zpravidla smažené věci, speciality jsme nejedli, ani káva nás neoslovila, ale uznávám, že my jsme trochu náročnější a zmlsaní:-), nebo jsme jen měli smůlu.
Alpy bych doporučila i rodinám s dětmi, i těmi nejmenšími, na své si tu přijde opravdu každý, Rakušané jsou na to skvěle připraveni.
Jedno doporučení závěrem: pojedete-li sem, hledejte ubytování, které vám nabídne i tzv. Schladming-Dachstein Sommercard. Díky ní totiž ušetříte mnoho eur za dopravu – autobusy i lanovkami, ale i za vstupy na některá místa v letním období, cca do října. Máte nárok na jednu lanovku zdarma denně, včetně té na Dachstein.
Pojedete-li na Dachstein, doporučuji zároveň využít bus linky. Nebudete muset platit poplatek za auto a hledat místo k zaparkování, i když míst je tam dost. Jen je třeba hlídat čas. Lanovku na Dachstein si musíte předem zarezervovat!
První fotky jsou z posledního dne – dopoledne. Vyrazili jsme na horu Rittisberg, kde si opět přijdou na své malé děti – vodní kanály, prolézačky, i dospělí – posezení na sluníčku, krásné výhledy, jízda na bobové dráze nebo sjezd na koloběžkách.
Pod touto horou je přírodní koupaliště. Koupat se s takovými výhledy bylo pro nás něco nového.
Nádhernou tečkou za alpskými výlety byla návštěva Bodensee. Nádherné jezero nedaleko Schladmingu. Okružní procházku kolem jsme podnikla jenom já, protože děti už byly unavené a navíc byl nejvyšší čas se přesunout do Čech. Myslím, že lepší konec jsem si nemohla přát.
Kousek cesty se dá jít po této stezce u jezera:
nebo po pohodlnější variantě
Krávy mi dělaly společnice. Některé mají zvon, ale tahle moc spokojená nebyla, drbala se o lavičku, vyloženě jí vadil.
To je z hor vše. Příště na skok do jižních Čech.
Mějte se fajn.
