Letos jsem vám je ještě neukázala. Jsou vlastně stejné jako vloni, jen tento rok na jiném místě. Pro děti asi dostupnějším, i když možná bohužel. Tedy v případě Barči. Stejní rodiče, stejně výchovné postupy, ale jiný efekt na každém dítku. Zatímco Honzík ukázkově spolupracuje, rozbalí denně jeden balíček a to třeba až během dne – šetří si ho, tak Barča se pokouší ulovit denně balíčků více, nejlépe ještě před snídaní. Musím ji bedlivě střežit. Vím, Honzík je starší, ale tímto to není, měl to tak vždy, Barča je holt nějaká dravější. Vím, do života lépe, ale…:-).
Takže pro Barunku andílek v šedé a pro Honzíka sob v hnědo-béžové. Balit 48 dárečků není jen tak, proto jsem volila cestu nejjednodušší – bílé svačinové sáčky. Co se do kapsiček nevešlo, visí na žebříku.
A ještě tu mám jeden adventní kalendář. Je takový ledabylý – v jednom balíčku je dáreček na několik dní. To proto, že k němu patří ještě jeden – čokoládový Lindt. Je pro manžela. A abych pravdu řekla, manžel mě zaskočil, že mi po letech také koupil adventní kalendář, což jsem nečekala, a když jsme pak všichni 1. prosince něco rozbalovali a tatínek ne, žadonil Honzík, ať má kalendář i tatínek. Takže alespoň taková rychloverze:-).
V pátek jsme s dětmi navštívili Městské divadlo Mladá Boleslav. Byla tu akce spojená s Mikulášskou nadílkou. Šlo o moc pěkný program. Procházeli jsme místy, kam se návštěvník běžně nedostane. Potkávali jsme rekvizity jako brnění, velkého dřevěného koně, princeznovské šaty… Putovali jsme po světě se zastávkami v různých zemích, kde děti postupně nasbíraly několik indicií. Celou cestou nás provázel sympatický šašek (Petr Mikeska – umělecký šéf).
Začali jsme v Anglii, kde jsme získali recept na vánoční pudink.
Pokračovali jsme do Ruska…
… a přes Mexiko….
… do Finska…
…až na jeviště, kde už byli všichni herci, s nimiž jsme si společně zazpívali vánoční koledu Rolničky – k té nás navedly ony nasbírané indicie.
A poté už přišel Mikuláš, čert i anděl a dali dětem nadílku. Ty se mi ale nepodařilo kloudně nafotit. Celkově byly podmínky k focení dost komplikované.
Byla to moc příjemná akce. Jsem ráda, že jsme v tomto čase zažili trochu kultury i s dětmi. Dříve jsme s manželem do divadla chodili rádi a poměrně často. Toto v MB je malé, ale nádherné a má příjemnou atmosféru. Teď mi to chybí, ale věřím, že jak děti rostou, budeme se k našemu zvyku moci zase vrátit.
Během dne ještě uveřejním vítěze soutěže, zatím se mějte se báječně.
