Minulý týden byl tak trochu jiný od těch dosavadních prázdninových. Syn začal první týden ze dvou celkově, kdy se účastní fotbalového kempu. Mně začalo ranní hlídání času a vstávání na budíček, jemu navíc pořádná makačka. Každý den byl naprsoto vyřízený. Dnes začal druhý týden. Sám to zhodnotil, že příští rok bude stačit týden jeden. Je to velmi náročné, navíc na sluníčku a v tom teple, až ho lituju. A to zítra hlási teploty ještě vyšší.
Manžel zároveň na pár dní odjel. Pomáhal stěhovat rodiče z jednoho konce Německa na druhý. My s Baru zůstaly samy. Jezdily jsme trochu na kole. To považuji za úspěch, protože Baru ke kolu právě nepřičichla. Ona tedy v podstatě k žádné sportovní aktivitě, řekla bych, ale nevzdávám to. Pochopte, já se hýbu celý život. Myslím, že je to zdravé, že je to spousta zábavy a najdete, zejména v kolektivních sportech, mnoho kamarádů, zažijete dobrodružství, naučíte se prohrávat, chovat ve skupině atd., atd. Vím, že každý jsme jiný, že ji nutit nemůžu. Když já bych TAK chtěla, aby sportovala!!!:-))))
A taky jsme si zajely do Ostré u Lysé nad Labem. Je tam středověká vesnička Botanicus. Už jsem tu o ní kdysi psala. Užily jsme si to jen my dvě. Mám to místo moc ráda.
Zvládla jsem zároveň jeden termín u fyzioterapeutky, která používá zejména metodu MS systém dr. Smíška – cvičení spirální stabilizace páteře. Vypadá to slibně. Bolívají mne záda a ráda bych s tím něco dělala. Nechala jsem prohlédnout i Baru, když už byla se mnou, a i ona musí cvičit. Věřím, že mi jednou za to poděkuje. Tedy spíš doufám:-).
A v sobotu jsme navštívili rodiče v jejich novém domově. Místo je to pěkné, klidné, s velikou zahradou. Bude to chtít úpravy, ale věřím, že tam budou spokojeni. A my to nemáme k nim 6 hodin cesty jako dříve, ale už jen necelé dvě hodiny. Dovezla jsem si z jejich zahrady hrachor do vázy. Takový malý suvenýr. Roste tam nekontrolovatelně, ale tak pěkně kvete!
A takový byl náš minulý týden.
Prima letní dny.
