V síti

Do kin přichází film V síti o sexuálních predátorech a mě to nutí se zamýšlet, po tom co ho shlédnou rodiče stejně starých dětí, jaká bude jejich reakce..?
Dokážu si reálně představit, jak to asi u nich dopadne. Zakážou dětem chodit dětem na internet, nebo jim nastaví přesný čas, od kdy do kdy budou moct trávit čas u počítače, či budou každý den lustrovat jejich mobilní telefony, aby je uchránili před nežádoucím obsahem. Nechci říkat, co je a není správné, ale nemyslím si, že jakékoliv zákazy nejsou řešením. Zákaz ty predátory nezastaví. Pořád budou někde číhat na svoje oběti.

Zákazy ty děti neochrání před každým nebezpečím, které na ně během dospívání číhá. Rodič není s dítětem 100 % jeho času, to není ani možné ani reálné. Podle mě je jednou z cest vzdělávat děti i rodiče o digitální výchově. Žijeme v době, která využívá vymoženosti moderního věku a díky připojení na internetu funguje dneska celý svět. Je naivní si myslet, že když zakážeme děcku chodit na počítač doma, nenajde si nějaký jiný zdroj a přístup. Internet je a bude vždy zdroj zábavy. Smiřte se s tím. Získejte jako rodič nejdřív fakta a relevantní informace.


Naučte se, jak to funguje v dnešním světě, jak můžu nakládat s osobními údaji, co můžu internetu svěřit a co naopak neukazovat nikdy. Znát dopady svého chování. Znát takové základy jako neuvádět svoje osobní údaje, neukazovat fotky s rodnými čísly, adresou, číslem občanky, atd. Nefotit malé prcky nahé ve vaně a sdílet je pak volně na internetu. Prostě se naučit fungovat tak, abych se nemusela bát, že na mě za X let něco nečekaně vykoukne. Co jednou internetu dáte, to už nikdy nezmizí.

Až poté, co budete jako rodič vědět komplexně, jak na internetu fungovat, můžete usměrňovat a poučovat své dítě. Buďte jeho průvodcem, ne diktátorem, co smí a nesmí. Vysvětlete mu, jaké dopady má to či ono. Kam až to může vést, jaké následky jeho chování může mít. Buďte trpěliví a vysvětlujte všechna pozitiva i negativa. Internet je nekonečný zdroj informací, přístup ke vzdělání, zdroj pracovních možností, zábavy, ale má to i svou stinnou stránku. Mluvte s nimi o rizicích, vysvětlujte, jak se chovají sexuální predátoři, jak umí manipulovat, jak taková situace může vypadat. Jak takové chování vůbec rozpoznat, jak se do takové situace nedostat a když už se stane, jak se zachovat. Buďte nejen rodičem, ale i kamarádem, kterému se může dítě svěřit.

Jak byste v takové chvíli zareagovali, pokud by se vaší dceři stalo něco takového? Uměli byste ovládnout emoce, byli byste tady pro ni? Nebo byste nejdřív ztratili nervy a začali křičet? Vaše reakce je v tu chvíli to nejdůležitější. Určuje totiž to, zda se vám vaše vlastní dítě dokáže ještě někdy příště otevřít a svěřit. Jejich psychika je v tomhle věku dost křehká, poznávají vlastní osobnost a hledají, kam sebe vůbec zařadit.

Uvědomte si jeden důležitý fakt, děti prodělávají stejnou fázi sexuálního vývoje jako kdysi vy. Možná je to o několik let dříve, než to bylo za vašeho dospívání, ale tenhle proces svými zákazy nezastavíte. A pokud se o to striktně budete mermomocí snažit, pravděpodobně docílíte jen toho, že u něj započnete nějakou sexuální nebo psychickou poruchu. Absolutní ztráta soukromí v tomto věku výměnou za dokonalou ochranu za to nestojí. Buďte pro vaše dítě parťákem, buďte mu oporou, mluvte spolu i o intimnějších tématech, nedělejte doma tabu jako kdysi naši rodiče, doba se mění, tak jděte s ní. Nemusíte dělat stejné chyby jako vaši rodiče. Nalaďte se na řeč vašeho potomka a buďte mu tak blíž. Nechte mu prostor pro soukromí, pro prozkoumávání sama sebe. Zákazy tak jedině docílíte, že bude mít možná oproti vrstevníkům zpomalený vývoj, ale před hrozbami ho nezachráníte. Naopak z něj můžete udělat ještě snažší oběť, protože nebude vědět, jak se těmhle situacím ubránit, nebo jak se správně zachovat.

Moc si přeju, aby ta osvěta, co bude po promítání filmu V síti promlouvala nejen k mladým dětem, ale i k rodičům. Aby nepodporoval direktivní styl výchovy mladých holek a kluků, který bude plný zákazů. Doufám, že tím naopak započne smysuplná debata a přestane to být společenské tabu. Přeju si, aby z dětí byly silné osobnosti, které umí fungovat v digitálním věku, znají pozitiva i všechna negativa a umí se odpovědně rozhodovat sami za sebe. Aby měli chápavé rodiče, kteří se v téhle oblasti vzdělávají stejně a jsou jim oporou za všech  okolností.

Nejsem rodič, ale jednou bych tím rozumným a chápavým chtěla být. Možná vidím věci ohledně výchovy moc jednoduše, nemám tu reálnou zkušenost, ale stále si trvám na tom, že zákazy nejsou řešením, ne rozhodně tím jediným. Budu moc vděčná, když svým názorem přispějete do diskuze. Tohle je téma, které mě hodně zajímá...