Karlův most, Praha – průvodce, historie, fakta, zajímavosti

Karlův most je nejstarším pražským mostem vůbec. Praha se touto dominantou může pyšnit již od roku 1402, kdy byl Karlův most dokončen. Až do roku 1870 byl nazýván Pražský či Kamenný. Karlův most vznikl na místě bývalého Juditina mostu, který poškodili povodně. Je druhým nejstarším dochovaným mostem v ČR a zdobí ho 30 barokních soch a sousoší. Karlův most je jednou z nejvýznamnějších technických i uměleckých památek Prahy i celé střední Evropy. Od roku 1965 slouží most pouze pro pěší a v současné době jde o jedno z turisticky nejnavštěvovanějších míst v Praze.

Karlův most – čeho si všimnout a co neminout

Karlův most je od roku 1992 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Není se čemu divit, tato masivní stavba je obdivuhodným dílem i v dnešní době moderního stavebnictví. Přes Karlův most vedla tzv. Královská cesta, kudy projížděli čeští králové ke korunovaci na Pražský Hrad. V minulosti tu stávalo mnoho mosteckých krámků. Ty nyní nahradili pouliční umělci.

Malostranské mostecké věže

Bránu na Karlův most z Malé Strany střeží 2 věže: menší
– Juditina, která je postavena v románském slohu (byla součástí
předchozího Juditina mostu), a vyšší, novější gotická věž. Pokud byste měli
zájem se jít podívat se nahoru na věž, vstupné činí 100 Kč.

Staroměstská mostecká věž

Bránou pod staroměstskou mosteckou věží se prochází na druhé
straně mostu. Staroměstská mostecká věž je považována za jednu
z nejkrásnějších gotických staveb v Evropě. Stavitelem je Petr Parléř
a brána představuje i reprezentační typ vítězného oblouku, pod kterým
projížděli budoucí čeští králové na svou korunovaci. Věž je možné navštívit
každý den od 10.00, vstupné je 100 Kč a čeká vás 138 schodů.

Schody na Kampu – Krannerovo schodiště

Pokud procházíte Královskou cestou od Pražského Hradu,
zajděte se podívat i na Kampu (malý ostrov na Vltavě). Asi po 150 m od
Malostranských věží narazíte po pravé straně na Krannerovo schodiště, kterým se
dostanete na Kampu. Projděte se k Velkopřevorskému mlýnu
nebo Lennonově zdi (kterou ocení zejména fanoušci pouličního umění).

Místo kde se plní tajná přání

Na Karlově mostě existuje podle pověry místo, které návštěvníkům dokáže splnit tajná přání. Mezi sochou sv. Jana Křtitele a sousoším sv. Norberta, Václava a Zikmunda je mříž, která připomíná svrhnutí těla Jana Nepomuckého do Vltavy. Na zábradlí mostu je rovněž dvojitý arcibiskupský křížek s pěti hvězdami, který označuje místo, odkud bylo tělo svrženo.

Pokud budete postupovat dle tohoto návodu, mělo by se vám vaše přání splnit:

Každým prstem levé ruky se musíte dotknout jedné
z hvězd bronzového kříže na kamenném zábradlí, zatímco pravou rukou se
budete dotýkat vyobrazení ležícího Jana Nepomuckého na mřížce. Levá noha by se
přitom měla dotýkat malého geodetického bodu, který je umístěn na dlažbě
Karlova mostu.

Jak se na Karlův most nejlépe dostat?

Karlův most spojuje Malou Stranu se Starým městem. Pokud se
vydáte na tradiční turistickou trasu Prahou, tzv. Královskou cestu (se začátkem
na Pražském hradě), přijdete ke Karlovu mostu od Malostranského náměstí ulicí
Mosteckou. Z opačného břehu a Starého města začíná Karlův most na
Křižovnickém náměstí. Ze Staroměstského náměstí dojdeme k mostu ulicí
Karlovou.

Nejbližší MHD z Malé Strany

Nejbližší zastávkou ke Karlovu mostu je zastávka Malostranské náměstí. Ulice Mostecká vás dovede přímo k Malostranské mostecké věži. Pokud jedete metrem, nejbližší stanice je Malostranská (zelená linka A), odkud je to jednu zastávku tramvají na Malostranské náměstí.

Nejbližší MHD ze Starého Města

Nejbližší zastávka metra je Staroměstská (zelená linka A).
Podél Vltavy rovněž zastavují i tramvaje – zastávka Staroměstská, resp. Karlovy
lázně.

Vhodné spojení po Praze hledejte zde.

Zajímavosti Karlova mostu

• V roce 1621 byly na Karlův most rozvěšeny pro výstrahu koše s hlavami 12 pánů, popravených na Staroměstském náměstí.
• V letech 1723–1866 osvětlovaly most olejové lampy, 1866 byly nahrazeny plynovými
• Po otevření mostu se za průjezd či přechod platilo mýtné. V roce 1816 bylo zrušeno.
• Do roku 1841 byl Karlův most jediným komunikačním spojením přes Vltavu v Praze.
• Roku 1870 byl most na podnět K. H. Borovského úředně nazván Karlův most (do té doby byl nazýván Pražský či Kamenný)
• Sedící socha Karla IV. na Staroměstské mostecké věži má panovníkovu skutečnou podobu.

Stavba a parametry Karlova mostu

Stavba nového – Kamenného či Pražského mostu byla zahájena
15 let po zničení Juditina mostu v roce 1357 (nejprve bylo potřeba
vypracovat plány, shromáždit finance a zajistit stavební materiál).

Karlův most – fakta:

• Architekti: Pražský měšťan Otto, následně stavitel chrámu sv. Víta – Petr Parléř
• Délka: 515,76 m
• Šířka: 9,5 m
• Výška: 13 m
• Počet pilířů: 15

Zahájení stavby i magie čísel

Položit základní kámen měl sám Karel IV. Datum bylo stanoveno na 9. července 1357 v 5.31 ráno. Toto datum bylo vybráno královskými astrology. Když se čísla zapíší do řady 1357 (rok), 7 (měsíc), 9 (den), 5.31 (čas) – tvoří tuto magickou linii: 1 3 5 7 9 7 5 3 1, která se čte z obou stran shodně.

Historikové se přiklánějí i k variantě, že datum
založení Karlova mostu mohlo připadnout i na svátek zemského patrona sv. Víta,
dne 15. června.

Materiál

Most je vybudován z masivních pískovcových kvádrů, které byly spojovány maltou z pískovcového štuku a hydraulického vápna. Základ mostu byl stavěn po odčerpání vody na suchu, ale stále pod úrovní hladiny Vltavy. Při opravách koncem 19. století byly objeveny původní gotické piloty z dubového dřeva, na kterých leží mlýnské kameny. Ty jsou pospojovány železnými kramlemi, které jsou zalité olovem.

Středověcí stavitelé přidávali do malty rovněž různé organické produkty jako mléko, pivo, víno, moč, krev nebo dokonce cukr. Celková hmotnost materiálu, z něhož je most postaven, se odhaduje přibližně na sto tisíc tun. Většina kamene pocházela z lomů nedaleko za Prahou.

Historie Karlova mostu

Předcházející mosty

Na místě nynějšího Karlova mostu bývaly původně pouze
svázané klády, tzv. prahy, které vytvářely přechod přes Vltavu.

• V 10. století už je v pramenech
  zmiňován dřevěný most.
• Kolem roku 1170 zde dal král Vladislav II. vystavět
  kamenný most, který byl pojmenován podle jeho manželky Judity.
• Juditin most Praze sloužil až do roku 1342, kdy
  byl stržen při povodních a jarním tání ledů.
• Roku 1402 byl dokončen současný most, který byl
  tehdy nazýván Pražský či Kamenný.
• V roce 1870 získal svůj současný název – Karlův
  most.
• Od roku 1965 slouží most pouze pro pěší.

Doprava na Karlově mostě

Roku 1759 vznikly komplexní předpisy a bylo nařízeno chodit i jezdit po mostě pouze po pravé straně. Od roku 1883 začala po mostě jezdit tzv. koňka, r. 1905 i elektrická tramvaj. Po 3 letech se zjistilo, že tramvaje mostu škodí, a tak je vystřídaly autobusy. Ani ty se neosvědčily a jejich doprava byla omezena až do roku 1932, kdy je nahradily autobusy s pneumatikami, které zde jezdily až do války. Automobilový provoz skončil rokem 1965.

Pověsti o Karlově mostě

Výstavba Karlova mostu v Praze je opředena několika pověstmi. Mezi nejznámější patří ta o vejcích. Pro pevnost mostu se prý stavitelé rozhodli přidávat do malty i syrová vejce. V celé Praze jich bohužel nebylo dost, a tak král přikázal svážeti vejce z celého království. Dřevěné vozy se tedy rozjely do všech koutů českého království, aby začaly svážeti křehký náklad v proutěných koších i slámou vystlaných bednách.

V jedné vesnici, zvané Velvary, královské nařízení špatně pochopili. Báli se, aby se vejce při převozu nerozbila, a tak je poslali natvrdo uvařená. Velvarským se smála celá Praha, a onen skutek jim je škodolibě připomínán celá staletí.

Jak to bylo s vejci při stavbě ve skutečnosti?

Vědecký rozbor z roku 2008 prokázal přítomnost vaječné bílkoviny v maltě, která byla z mostu odebrána při jeho opravách. O dva roky později byl proveden další rozbor, který naopak tuto teorii vyvrací. Podle rozboru z roku 2010 se do malty vajíčka nepřidávala, našly se však stopy vína a mléka.

Ať už to bylo jakkoliv, Karlův most v Praze je postaven z kvalitních surovin, které mu pomohly přežít staletí.

Sochy a sousoší Karlova mostu

Karlův most zdobí 30 vrcholně barokních soch a sousoší. Prvním barokním dílem zdobícím most byla bronzová socha Jana Nepomuckého, vztyčená v upomínku na jeho svržení z mostu z roku 1683. Dále na most přibývaly sochy především v rozmezí let 1707 a 1714. Posledním umístěným sousoším byl sv. Cyril a Metoděj v roce 1928.

Většina soch je z pískovce a postupně jsou pomalu nahrazovány kopiemi soudobých umělců. Originály můžeme najít v pražském Lapidáriu Národního Muzea nebo v Gorlici (podzemní sál v kasematech) na pražském Vyšehradě.

Sochy po pravé straně od Staroměstské mostecké věže směrem
k Malostranské věži

• Sousoší Panny Marie a sv. Bernard – autorem je Matěj Václav Jäckel (1709). Originál je uložen v Gorlici na Vyšehradě.
• Sousoší Madony, sv. Dominika a Tomáše Akvinského – autorem je opět Matěj Václav Jäckel (1708). Originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea.
• Sousoší sv. Kříže s Kalvárií – křiž byl jednou z prvních ozdob mostu již za Karla IV. Pískovcové sousoší vzniklo v sochařské dílně Emanuela Maxe roku 1861; nynější bronzový zlacený kříž pochází roku 1629.
• Socha sv. Anna – autorem je Matěj Václav Jäckel (1707); Originál sochy naleznete v sále Gorlice na Vyšehradě.
• Sousoší sv. Cyrila a Metoděje – autor prof. Karel Dvořák (1928 – 38); Instalováno bylo jako poslední při příležitosti výročí Karlovy Univerzity.
• Socha sv. Jana Křtitele –autorem Josef Max (1855); Originál leží v Lapidáriu.
• Socha sv. Norberta, Václava a Zikmunda – autorem je Josef Max (1853).
• Socha sv. Jana Nepomuckého – nejvýznamnější i nejvyhledávanější socha Karlova mostu. Jediná socha ulitá z bronzu, byla instalována při příležitosti 300. výročí shození Janova těla z mostu do Vltavy, autorem je Jan Brokof (1683).
• Socha sv. Antonína Paduánského –autorem je Jan Oldřich Mayer (1707).
• Socha sv. Judy Tadeáše –autorem je Jan Oldřich Mayer (1708).
• Socha sv. Augustina –autorem je Jeroným Kohl nebo jeho syn Jan Bedřich (1708). Originál se nachází v sále Gorlice na Vyšehradě.
• Socha sv. Kajetána – autorem je Ferdinand Maxmilián Brokof (1709).
• Socha sv. Filipa Beniciuse –autorem Michal Bernard Mandel (1714).
• Socha sv. Víta –autorem je Ferdinand Maxmilián Brokof (1714).
• Sousoší sv. Kosma a Damiána se Salvátorem – autorem je Jan Oldřich Mayer (1709).

Sochy po levé straně od Staroměstské mostecké věže směrem
k Malostranské věži

• Sousoší sv. Iva – originál sochy vytvořil Matyáš Bernard Braun roku 1711. Šlo o v pořadí druhou sochu vytvořenou pro Karlův most. Originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea.
• Sousoší sv. Barbory, Markéty a Alžběty – autory jsou Jan a Ferdinand Maxmilián Brokoff (1707).
• Sousoší Piety – autorem je Jan Brokoff (1695-96). Originální sousoší bylo umístěno na nádvoří nemocnice pod Petřínem
• Socha sv. Josefa s Ježíškem – původní socha od Jana Brokoffa (1706) byla poničena během bojů r. 1848, nyní je nahrazena dílem Josefa Maxe
• Sousoší sv. Františka Xaverského – autorem je Ferdinand Maxmilián Brokoff (1711). Originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea.
• Socha sv. Kryštofa – autorem je Emanuel Max (1857).
• Sousoší sv. Františka Borgiáše – autorem je Ferdinand Maxmilián Brokoff (1710).
• Socha sv. Ludmily – originál sochy od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1720 najdeme v Gorlici na Vyšehradě.
• Sousoší sv. Františka Serafínského (Františka z Assisi) – autorem je sochař Emanuel Max (1855).
• Sousoší sv. Vincence Ferrerského a Prokopa – autorem je Ferdinand Maxmilián Brokoff (1712).
• Socha sv. Mikuláše Tolentinského – autorem je Jeroným Kohl (1708). Originál je uložen v Gorlici na pražském Vyšehradě.
• Sousoší sv. Luitgardy – je považováno za nejkvalitnější dílo Karlova mostu. Autorem je Matyáš Bernard Braun (1710). Originál je uložen v Lapidáriu Národního muzea.
• Socha sv. Vojtěcha – dílo Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa (1709), originál je uložen na Vyšehradě.
• Sousoší sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana – Jedno z nejznámějších sousoší. Světci vykupovali z tureckého zajetí křesťanské zajatce. Autorem je F. M. Brokoff (1714).
• Socha sv. Václava, patrona české země – dílo Josefa Kamila Böhma (1858).

Pokud se chcete na most vydat a přesně vědět u jaké sochy stojíte a třeba i o ní i něco přečíst. Mapy.cz mají pojmenované každé sousoší Karlova mostu.

Muzeum Karlova mostu

Chcete-li proniknout do historie ještě více, můžete zajít do muzea Karlova mostu, které se nachází na staroměstské straně, hned na Křižovnickém náměstí. Muzeum je otevřeno denně od 10:00 do 19:00. Základní vstupné stojí 170 Kč.

Prohlídku je možné zkombinovat s komentovanou plavbou po Vltavě. V takovém případě za základní vstupné dáte 340 Kč. Pro držitele pražské Lítačky zůstává cena i s plavbou 170 Kč.

Webkamera

Sledovat aktuální dění na Karlově mostě můžete díky této webkameře.

Ubytování v centru Prahy

Pokud hledáte ubytování v samotném centru Prahy, můžeme
doporučit tyto apartmány ve skvělé
lokalitě s výborným hodnocením.

Levnou variantou potom může být hostel The Republic Garden. Rovněž
se nachází v dobré lokalitě a má i výborná hodnocení.

Tipy na jednodenní výlety do okolí Prahy

• Hrad Karlštejn – praktické tipy pro Váš výlet
• Lom Velká Amerika – Výlet do
  Českého „Grand Canyonu“
• Vyhlídka Máj – praktické tipy
  pro Váš výlet

The post Karlův most, Praha – průvodce, historie, fakta, zajímavosti appeared first on Czech the World.