...zdravím v novém roce ;-)...
...svíčky vlastní výroby jsem měla naplánované na podzim v naději, že by to byl hezký vánoční dárek pro mé blízké. Ale protože čas byl neúprosný a plánů hodně, musela jsem v mnoha ohledech slevit ze svých nároků. Na svíčky nedošlo ani mezi svátky. Až teď o víkendu se zadařilo, a tak mám místo vánočních svíček, svíčky novoroční ;-)...
...o vlastních svíčkách jsem snila dlouho, líbí se mi na tom, že je to další krůček blíž k zero waste a také člověk ví, co mu v kalíšku skutečně hoří ;-). Navnadil mě i návod, který se zdál být velmi jednoduchý. Navíc konečně najdou uplatnění všemožné skleničky od svíček, jogurtů a dalšího, které si dlouhodobě střádám...
...ingredience (i recept) jsem pořídila na Ekokoza.cz (nakupuji tam potřeby pro výrobu domácího pracího prášku, mimochodem, stále jsem s praním tímto způsobem spokojená). K výrobě svíček jsem tedy potřebovala jen: nastřádané skleničky a hliníkové kalíšky od čajových svíček, sójový vosk, knoty s plíšky a vybrané vůně s fixací (namíchala jsem santalové dřevo a vanilku)...
...musím říct, že samotný proces nebyl zas tak úplně triviální, jak jsem předpokládala. U šroubovacích skleniček mě zlobil knot - nechtěl držet na svém místě a pořád mi při nalévání vosku ujížděl (možná tomu pomohlo malinko vypouklé dno u těchto skleniček), takže v tento moment jsem se u toho trošku vztekala. Taky ta fixace vůně mě zlobila, i když jsem ji rozehřála, po nalití do vosku se mi rychle srážela a tuhla, tohle musím ještě vychytat. Taky se mi dařilo při nalévání vosku do skleniček dost bryndat, na to se mi osvědčil pečící papír jako podložka - ztuhlý vybryndaný vosk z něj jde dobře seškrábnout a mohu ho použít příště. Prostě byla to taková trošku kočičko-pejskovská práce ;-)...
...ale svíčky nakonec mám a dokonce hoří a i voní! A proces výroby mě (i přes popsané peripetie) hodně bavil, takže se už moc těším, až se pustím do další várky...
