Moji milí, jestli existuje reinkarnace, 
tak já byla v jednom z minulých životů rozhodně, 
ale rozhodně "sakurová víla".
Nesmějte se, nejsem blázen....
Já totiž tak neskonale miluji všechny růžově kvetoucí stomy, ať už se jim správně botanicky říká jakkoli.
Každým rokem to se mnou cvičí víc a víc 
a moje posedlost 
se vyznačuje i tím,
 že mám v nemalém okruhu mého bydliště vytipované lokality, kde se tyto krátkodobé růžové zázraky dějí.
Tu neskonalou nádheru považuji opravdu za zázrak a vůbec se nedivím Japoncům, kteří mají na obdiv této kráse vyhrazen dokonce státní svátek.
Proto každý rok tak nadšeně objíždíme města
 i zapadlé kouty kraje, abychom mohli společně s rodinou oslavovat tu záplavu něžnosti a kouzla. 
Nemusím snad vůbec zdůrazňovat, že bych si v životě nedovolila utrhnout byť jen malinkou větvičku
 a sobecky si ji donést domů.
To by mi fakt nešlo. A když jsem vloni zjistila, že v Litoyšli vykáceli celou ulici těchto krasavic, polykala jsem slzy a dýchala hodně zhluboka.
A tak jsem včera na poslední chvíli ulovila pár paprsků sluníčka a honem si udělala růžovou chvilku s mojí vlastní krasavicí. Má se ochladit a jak jistě víte, tyhle kvítky kvetou opravdu jen chviličku.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tou výše zmiňovanou krasavicí (snad se neurazí), jsem neměla na mysli moji věrnou kávovou společnici Amy, 
ale růžovou právě kvetoucí třešeň v květináči :-)
 
 
 
A takhle krásně nám to kvete uprostřed města!
Radost pohledět...
A co vy? Je mezi vámi taky někdo takový uctívač 
a milovník růžových krásek?
 
A nebojte, ještě toho v okolí pokvete dost, 
určitě vás budu informovat.
 
Tak pa, a mějte se růžově!
 
Klárka