Ve čtvrtek se v místním kulturním centru
konala pěvecká soutěž pro žáky hlineckých základních škol
a nižších tříd gymnázia HLINECKÁ NOTA.
A jelikož si Barča v základním kole vyzpívala první místo,
ocitla se na pódiu před k prasknutí nabitým divadelním sálem
a my v publiku...
A řeknu Vám , byly to nervy...
Barča trošku bojovala s textem.
Při každé zkoušce se na něm zaškobrtla a byla ztracená.
Bála jsem se, že se v tom zamotá
a bude tam chuděra bezradně stát a s klavírem už se nespojí.
Ta představa, že na ní koukám z hlediště
a nemůžu jí pomoci mi teda dávala zabrat...
Bylo mi úplně jedno, jestli to zazpívá čistě,
jestli bude mimo rytmus nebo totálně falešná, na tom prd záleží.
Přála jsem si jen, aby nenastala zoufalá situace,
že zapomene slova, neví jak dál a trápí se tam.
A ta naše šikula to dala !!!
A to tak, že si s písničkou "Když se načančám"
vyzpívala 3. místo!
Jsme na ní tak strašně moc pyšní,
protože ruku na srdce, kdo z nás dospělých by měl koule na to,
takhle veřejně vystoupit? No já tedy rozhodně ne!!!
Notičky už máme doma dvě.
I loni se umístila na 3. místě!
Vždycky tajně doufám,
že už se do žádných pěveckých soutěží hlásit nebude,
protože to pak nervově nesu hůř než ona,
ale jí to zpívání prostě baví...
V den finále mi říkala, že už se NIKDY nepřihlásí,
ale večer po soutěži, když usínala,
už zase měla ten šibalský výraz
a špitla mi, že to stejně za rok asi zase zkusí :-)))
Takže mě to příští rok asi čeká znovu!
Joooo a aby toho úspěchu nebylo málo,
tak Štěpa den po té vyhrál výtvarnou sotěž!!!
V kategorii mateřškých škol
a žáků prvních tříd namaloval nejhezčí
"oblíbenou květinu" - v jeho případě borůvky :-)))
Foto obrázku bohužel nemám,
protože borůvky odcestovaly na soutěž ještě předtím,
než jsem je vůbec stihla vidět...
Mrzí mě to, protože si říkám,
že když s ním v kategorii byli i prvňáčci, co už mají trošku vypsané ručky
a on není ještě ani předškolák, tak ty borůvky musely být krasné,
aby v celé té konkurenci zvítězily...
No třeba se vrátí zpět do školky
a já je osobně budu moc omrknout :-)
Zatím aspoň foto malého malíře:
Podivné čepice si nevšímejte,
znáte to, umělci si vezmou kde co :-)))
Minulý týden byl tedy plodný,
samou pýchou jsem povyrostla
nejméně o dva metry!
Jen tatínek, hrající na ukulele a živící se tetováním,
se mi tu nějak moc naparuje svými geny ;-)
Vaše Lady Tattooch