Je za námi 26 dní nového roku a já mám pocit, že se toho událo už nějak moc a čím víc se toho děje, tím méně se věnuji blogu. Ale nebojte, fotím neustále, fotek mám spousty, i na IG přispívám, je to o dost rychlejší, jen nestíhám vše. A někdy se mi ani nechci, přiznávám:-).
Stihli jsme vyrazit na hory do Horní Malé Úpy. Baru se konečně poprvé postavila na lyže. V jedné chvíli ujela instruktorovi, který se ji ale vůbec nesnažil chytit!!!, tak jsem to musela zvládnout já. Takové měla zážitky hned z první hodiny. Přežily jsme, dopadlo to, sice s pláčem, ale druhý den si na lyže stoupla znovu. Uf! Honzík udělal veliký pokrok, takže celý ten výlet hodnotím kladně. Azuro, dobré bydlení i jídlo, hned u sjezdovky, jen to bylo krátké. Fotila jsem jen na mobil.
Děti se hned po Novém roce postavily podruhé na brusle, já po více jak 20 letech!!!, ale nezapomíná se to:-). Honzík už bruslí sám, Baru pořád s pomocí, hlavní je, že je to baví. A mě taky:-).
Honzík se začal zdokonalovat v plavání. Máme toho sportu teď dost, tedy spíš děti. Navzdory mému pravidelnému cvičení má váha naopak stále stoupá! I po Vánocích! Proč?!
Baru přišla o první zub! Je jí 5 a půl a už se trochu viklal. Pak stačilo, aby ji brácha kopnul a zub byl venku. Dodnes jsme ho nenašli.
Můj taťka má za sebou, nechci říct triviální, ale spíš ne tak složitou, operaci, což také přišlo nějak nečekaně, ale vše se jeví v pořádku.
V práci jsme uzavřeli pololetí. Nemám to období ráda. Rozhodnout spravedlivě a objektivně v rámci stupnice 1 – 5 snad ani nejde, ale muselo.
Dnes si užívám v pohodlí domova. Od rána sněží i u nás v nížině a podle radaru bude celý den. Vyrazíme určitě ven, protože tuším, že sníh se tu dlouho neohřeje.
Úterky mívám volné, tedy nemám práci, ale obvykle v ten den nezahálím nebo něco řeším. Jednou se mi dokonce podařilo zůstat doma bez větších povinností a vychutnat si v klidu kafe.
Vám přeji hezký víkend a já se snad brzy ozvu.
