Tak se to už konečně otočilo… 🙂 Už minuý rok jsem psala o tom, že Jule, Yule, nebo Jól, je pohanský „svátek světla“, připadající na den zimního slunovratu. Je dnem, kdy po pů roce znovu zvítězí světlo nad tmou a zrodí se „nový Bůh“ – Slunce, které začne opět stoupat výš a výš nad horizont. Dny se začínají prodlužovat a lidé mají před očima naději na nový život – úrodu, teplo, dlouhé dny a období hojnosti. Na základech tohoto pohanského svátku vznikly křesťanské Vánoce, kde zrození světla alegoricky převzalo zrození Ježíška.
Už v předkřesťanských dobách se domů nosily stále zelené rostliny – jehličnany, cesmína a jmelí -, které symbolizovaly věčný život a měly odhánět zlé duchy. Pohanským zvykem je na zimní slunovrat pálit „YULE LOG“, čili poleno, které má plnit přání a jehož popel se pak má vysypat na půdu, aby zajistil úrodu v dalším roce.
Já jsem včera vyrazila běhat a protože venku bylo nádherně mlhavo a mrazivo, nafotila jsem pár fotek. Ale bohužel jen mobilem, takže kvalita nic moc. I tak ale podle mě dokonale vykreslují tu momentální venkovní atmosféru, která se k zimnímu slunovratu krásně hodila 🙂
Slibuju a slavnostně přísahám, že od teď už budu vždycky točit naležato… 😀 (#Terezakameramanka)
A co dál? Mám pro vás kousek mého zimního playlistu. Abych pravdu řekla, strašně moc mě teď baví poslouchat folk. Neříkám, že nezbožňuju Fleetwood Mac, Davida Bowieho, Nicka Cavea, nebo Creedence clearwater, ALE obzvlášť teď v zimě a během procházek a výběhů, si ujíždím na takovým tom ponurým, ambientním a minimalistickým nordic folku z Norska, Švédska Islandu…
Krásnou sobotu!
Written by:
Tereza
