Najdeme-li si své místo (myšleno důvod, proč tady jsme, naše životní poslání), na kterém můžeme uplatnit svůj specifický dar, který nikdo jiný na světě nemá, přestaneme mít potřebu se srovnávat s ostatními, soutěžit.


Hezky o tom povídá herec Jaroslav Dušek ve svých představeních Čtyři dohody inspirovaných stejnojmennou knihou napsanou Donem Miguelem Ángelem Ruizem. Autor knihy vychází z učení starých Toltéků, které Jaroslav Dušek popularizuje ve svých představeních.

Záznam z jednoho takového najdete tady. Přímo otázky soutěživosti a výkonnosti se pak týká zhruba šestiminutová část od 1:17:22 do 1:23:00.
Pro mě je v tom kus pravdy, věřím, že to má svou logiku a smysl a tak mi to nedá, abych nesdílela dál, protože to dobře doplňuje to, o čem jsem psala v nedávném příspěvku (a reakcích na komentáře pod ním) věnovanému soutěživosti.


Znáte Čtyři dohody? Četli jste knihu nebo viděli představení s Jaroslavem Duškem? Jak se vám líbí? Jsou pro vás inspirací nebo se podle vás do našich dnešních životů jejich životní filozofie moc nehodí?…

Budu ráda i za váš pohled na věc .-)

Krásnou neděli 

A.