Hezké nedělní odpoledne.
My se chystáme na návštěvu na burčák, ale ještě pozdrav od nás.
I když je venku stále příjemné a slunné počasí, tak nějak už všichni vnímáme blížící se podzim. Já se na něj těším. Jsem za to sluníčko ráda, ale až poprvé zatopíme v krbu, užiju si to také.
Včera jsme se zúčastnili prvního fotbalového turnaje našeho Honzíka. Trénuje někde od jara, teď měli první sérii zápasů. Ty nervy! On má jasnou představu, že dá góly, že vyhrají a my rodiče trneme, aby to tak bylo a on pak netruchlil celé odpoledne. Sice 2 zápasy prohráli, jeden vyhráli, ale 2 góly dal a nám se ulevilo. Rodiče a fandění je další kapitola. Přišli je podpořit všichni a fandili o život. I já, ale to já o sobě vím:-). Původně jsem ani nechtěla, aby Honzík fotbal hrál. Jenže on si ho našel sám a já mu bránit nebudu. Kultura kolem fotbalu pro mě není ideální, ale běhá, hýbe se na čerstvém vzduchu, je v kolektivu a to je fajn. Myslím, že i trenéři se snaží a vedou je pěkně, i k disciplíně a já nejsem proti. Už teď se všichni těšíme na další zápas. Při sledování známého seriálu Okresní přebor kdysi dávno by mě ani nenapadlo, že jednou Honzík bude jeden takový hrát. Taky doufám, že naše Barča nebude jako fanynka hraná Táňou Vilhelmovou. Ale nebudeme předbíhat.
Fotky dnes z obýváku v modré a hořčicové.
Hezký zbytek dne.
