byl to asi nejchladnější den z celých tří a půl týdnů a celý jsme ho procestovali. Dojeli jsme k městečku Hüttenberg, do Knappenbergu, kde je skoro na jednom místě k vidění několik muzeí. Myslím, že jsme je prošli všechny …
… v jednom byly minerály. Na Google jsem se dočetla, že Hüttenberg je největší ložisko nerostných surovin v Evropě a třetí největší na světě …
… v tomto muzeu jsem zjistila, že mě asi začal zlobit i foťák. Sice jsem fotila, ale rozptylovalo mě vědomí, že nefotí jak jsem zvyklá. Většinou střídám obrazovku i hledáček a obrazovka nefungovala. Vše ještě umocnil fakt, že foťák je tak dva týdny po skončení záruky! Fotek proto není tolik, i když ty minerály za to určitě stály! …
… no, foťák fotí jak má. Nechtěně jsem si vypnula obrazovku a protože to nepoužívám, neuvědomila jsem si, že to bude asi tím :-))) Druhý den ráno mi to došlo 😉 zmáčkla jsem tlačítko a foťák fotí přes obrazovku i hledáček …
… přes malý dvorek je muzeum panenek. Nejsou to ale panenky na hraní, ale panenky, které vyrábí paní a vyprávějí o životě, tradici a zvycích obyvatel Hüttenbergu. Zajímavé téma a věřím, že tamější život nebyl lehký, ale většina panenek, nebo spíše postav měly tak děsivé výrazy ve tvářích, že mi z toho nebylo hezky a utekla jsem …
… i když jak koukám na ty fotky zpětně, tak to tak strašné nebylo. První dojem je ale první dojem 😉 …
… tyto dvě muzea jsme zvládli asi za hodinu. Další hodinu jsme byli v muzeu, kvůli kterého jsme tam hlavně jeli. Byli jsme pod zemí, v hornickém muzeu …
Danka
