.. ještě z minulého týdne. Tentokrát kolmo a jen s Klárkou. Po asfaltu, terénem, do kopce, z kopce a nakonec po rovince. Bez občasného mrčení se to samozřejmě neobešlo, ale závěrečný zákusek (zmrzlinu ještě neměli) to vyřešil. Medvědí česnek jsme jedli na způsob Florentýny. (Snad jsem tentokrát odkaz nepopletla.)
Nebyla bych to totiž já, kdybych v minulém postu neodkázala úplně na jinou písničku, než jsem chtěla. Ta, kterou jsem měla na mysli, je tato.
Rozebírali jsme s našima zrovna uprchlickou otázku, a tak nějak to v tu chvíli sedlo. Muž mi samozřejmě hned zkritizoval mou evidentní „kulturní vyprahlost“ (takhle kulantně to zhodnotil jen zkraje, pak přitvrdil:)). Mě jde ale hlavně o ten text..
