minulé dva týdny jsem týdeníky vynechala. Jsou skoro hotové, ale protože je tam pár dnů, které bych nejraději vymazala a mám myslet pozitivně, nechám je tam kde jsou …
… pondělí … Velikonoce. Bertík vyrazil s tatínkem na šmigrust, já jsem zůstala doma. Vařit jsem nemusela, zůstal oběd z neděle. Mohla jsem v klidu plést a koukat na Anděla na horách – asi postoprvé. Vajíčka nemaluji, naposledy to mohlo být někdy v „nácti“ Kupuji ta čokoládová. Hlavně kinder vajíčka, když je tam výjimečná situace, normálně je nekupuji …
… úterý … oblíbené Bertíkovo hřiště u obchodního centra. Tentokrát jsme tam nebyli sami …
… středa … dopoledne informace v nemocnici – rozhodnutí je jenom na mě, naštěstí. Není lehké, ale věřím, že je správné. Odpoledne Aikido …
… čtvrtek … byly zápisy do škol. Bertíkovi jsme už jednu vybrali (zmíním se o ní jindy). Byli jsme se tam podívat a probrat potřebné …
… pátek … Bertíka ze školky se mnou vyzvedával Adam. Vešel do třídy a paní učitelka mu říká: „vás neznám“ a Bertík na to: „to je brácha“ a oči v sloup :-)) Jsou to prostě bráchové. Zašli jsme na oběd, tam dojel i tatínek a pak nečekaný malý výlet na Palkovické Hůrky …
… sobota … místo plánované návštěvy Muzea Papíru ve Velkých Losinách jsme byli celý den na zahradě. Celá návštěva byla fajn, ale já tak nutně potřebuju se zase porozhlédnout po Jeseníkách. Něco mě tam už od září přitahuje. Zatím se mi to podařilo pouze okrajově …
… neděle … byla uklízecí. Konečně jsem všechny velikonoční věci dala na jedno místo, ale ještě ne do krabic. Z uklizeného balkonu mám radost, můžu být venku a vlastně doma. To mám ráda. Jen mi bylo smutno, byla jsem sama …
… mějte hezký patnáctý týden 😉 …
Danka
