MBPFW 2018 report

Abych to na začátku hned vysvětlila, můj vztah k fashion weeku a všem fashion akcím je trochu složitý. Jsem introvert a nemám moc ráda to pózování kolem a jak se návštěvníci snaží být za každou cenu vidět, aby se pak mohli objevovat na všech fotkách v našich i zahraničních médiích. Já tohle prostě moc neuznávám. Je mi proti srsti vidět kreace, ve kterých tihle lidé běžně nechodí. Pořád zastávám názor, že člověk by svůj styl neměl měnit kvůli pár fotkám a převlékat se za indiánku nebo nevěstu. Tohle není maškarní, ale módní událost. 

Za druhé to sebou nese jeden fakt, že ta všeobecná česká móda podle mě stále nemá tu evropskou úroveň. Když se podíváte na street style fotky ze zahraničních metropolí, tak uvidíte zcela odlišný styl. Třeba v Miláně nebo v Londýně postřehnete mnohem vyšší koncentraci lichotivých střihů, luxusních materiálů a ženskosti. A co jsem zahlédla před Clam-Gallasovým palácem já..? Hromadu lesklého latexu, igelitu, retro mikin, nápisů, celkově něco mezi vagabond a sporty stylem. Vůbec to neumím nikam zařadit. Neřekla bych, že šlo o nějaký styl, prostě směska toho nejroztodivnějšího oblečení na jedné hromadě. A to mě vždycky tak zamrzí. Neměl by tenhle svátek módy být i oslavou stylu a té ruční práce, co se za oděvem skrývá?

A to se dostávám k třetímu bodu. Přijde mi, že se celá akce točí více kolem toho, co se odehrává na ulici, než tam uvnitř, kde jsou samotní návrháři a jejich půlroční snažení, dát takovou přehlídku dohromady. Nevím, jestli si všichni návštěvníci uvědomují, kolik je zatím práce  a jaký dlouhý proces tomu předchází. Ten fashion week by měl být hlavně o nich. Přijít na něčí přehlídku, znamená ocenit jejich zručnost, talent, kreativitu a celou tu práci za tím. A ne si to vykračovat zabalená do igelitu a strhnout na sebe všechnu pozornost. 

Ale nechci být jen negativní. Jsem strašně ráda, že MBPFW existuje a podporuje české a slovenské talenty. Díky tomu mají možnost růst i za hranice, navazovat kontrakty a o jejich tvorbu je tak celkově větší zájem. Uživit se fashion v Čechách nebo z Čech není vůbec nic snadného. Pořád tu není zvykem nakupovat autorskou módu, stejně jako tu není dostatečně silná poptávka a to už vůbec nemluvím o cenové hladině. Opravdu ty platy nejsou tak vysoko, aby si každý mohl dovolit měsíčně nakupovat třeba u Lukáše Lindnera. A tak je super, že o těhle jménech je slyšet i v zahraničí a oni tak mají odbyt i tam. Já sama si takové kousky musím taky odpustit, ale budiž mi omluvou to, že umím šít a tak jsem vlastně svým vlastním návrhářem. Co bych ale dala za to mít takové kontakty na dodavatele látek. Ty hezké a kvalitní jsou tady dost nedostatkové zboží.

A teď k samotnému fashion weeku. Protože jsem neměla od žádné značky zajištěnou akreditaci, dostala jsem se díky kamarádce na přehlídky až v sobotu. A upřímně jsem zvažovala kvůli té zimě a mrazu, že se vůbec nevyhrabu. Takové počasí bylo doslova za trest. Vypravila jsem se na přehlídku Lukáše Lindnera, kterého jsem zaregistrovala tak 3 roky zpět a od té doby mám jeho tvorbu moc ráda. 

Navíc jsem následující týden mohla nahlédnout na všechny modely návrhářů pěkně z blízka  a potvrdilo se mi, že Lukáš má ze všech designérů svou kolekci nejlépe zpracovanou. Myslím tím krejčovsky. Kdybyste ty jeho dokonalé kabáty viděli zblízka a co teprv, až si takový jeden zkusíte na sobě. Asi se zamilujete tak jako já. A v neposlední řadě je to smypaťák s nohama nazemi a normálními názor a lidsky mě prostě baví.

Tenhle zelený kabát z vlny s lesklým vláknem byl láska na první pohled. Měla jsem možnost si ho osahat a vyzkoušet a kdybych měla rozpočet, tak tohle je kousek, do kterého bych určitě investovala. Originální, luxusní a přesto jednoduchý a nositelný. Takový kabát vám zůstane léta.

Lukášova kolekce mi v mnohém připomínala střihy od Burberry. Dobře padnoucí, ženské a skvěle vypadající. A opět..ty božské materiály.

Až seženu podobnou látku, tak si musím ušít něco podobného. Takový kousek bude na podzim a zimu naprosto perfektní. Kostka je nestárnoucí, takže budu pátrat.

Kromě kabátů představil i kolekci večerních šatů. Nebylo těžké se nezakoukat.

Druhá přehlídka, která následovala hned po Lukášovi Lindnerovi, byl nadějný Michael Kovacik, který skvěle zvládá kombinaci ženskosti a ležérní rozevlátosti. Jedny takové šaty mít ve skříni…

Další přehlídky mám pro vás zprostředkovaně díky oficiálním fotkám z přehlídek, ale spoustu modelů jsem si mohla osahat a vidět zblízka. Vybrala jsem pro vás ty podle mě nejpovedenější a nejvíce nositelné kousky.

Stylový mix plný zajímavých detailů a materiálů. Chatty mě baví a jako jedna z mála značek si dává záležet i na zpracování a to hodně oceňuju. 

Sportovně laděné kousky, které ale neztrácejí na ženskosti. Takhle nějak si představuju streetovou módu, která ale sluší a navíc je i precizně ušitá. Plisované sukně a šaty jsou pecka, stejně jako ten struktorovaný kabát. Měla jsem možnost si ho osahat a potěžkat, vážně se celkem dost pronese, ale zase bude pěkně hřát. 

Neheru sleduju už hodně dlouho. Baví mě jejich rukopis, zemité a jemné barvy, hra s materiály, strukturou a linií, kterou umí perfektně rozbít. A tak si ani v huňaté bundě nebo plédu nebudete připadat jako medvěd, ale spíše jako éterická víla, která má v lásce kvalitu od Hermés. Tím jsem chtěla podotknout to jejich precizní zpracování.

O Zdeňce jste už určitě slyšeli, nebo jste alespoň na nějaké známé tváři viděli její modely, je čím dál populárnější a já se nedivím. Její kousky jsou stylové, nositelné a bez zbytečné přehnanosti. Používá krásné materiály, krejčovinu a ruční práci. Ta sukně pošitá korálky je dokonalá. A nápad prošívané bundy ze střihu klasického kabátku je perfektní. Tohle bych nosila i já, zapřísáhlý odpůrce prošívaných bund.

Ja já jsem se zamilovala to té zimní kombinace sametu, kůže a vlny. Na to se tak dobře kouká. Skvělý mix barev, materiálů. To vše zabalené do lichotivých střihů a siluet. Za mě naprosto super. 

Blažek sice spadá do konfekce, ale mile překvapil. Moc se mi líbily i pánské looky z přehlídky. Super mix klasických střihů a moderních prvků. Ty prošívané ledvinky jsou bezva, stejně tak i vlněné maxi šály, drsné boty, apod.

U ní bych hlavně vyzdvihla zimní kabáty. Klasické vlněné materiály vždy něčím ozvláštnila  a tím z nich udělala originální kousek, který na ulici jen tak někdo nepřehlédne, ale stále zůstává nositelným. A ty saténové šaty s vlnou, to je skoro jako můj poslední look. Prostě můj styl! 

Přiznám se, že mě více bavily starší kolekce, které byly více ženské a méně sportovní. Teď je to celé více streetové do rapu. Baví mě ale ty její originální nápady, se kterými pokaždé přijde. Méně už  samotné zpracování. Zblízka bohužel zjistíte, že dané modely zas tak dobře nesedí, nedrží tvar a to je velká škoda. Kdyby se Iva zaměřila i na tu krejčovinu, byla by celá kolekce podle mě o level výše.

Ostatní práce mě až tak moc neoslovili. Ale všechny přehlídky si můžete prohlédnout na stránkách MBPFW tady.

Nesmím vám na závěr zapomenout ukázat i novou POP kolekci od Zuzany Kubíčkové, kterou představila v rámci fashion weeku v krásných prostorech Hauch Galery v Karlíně. A protože to mám kousek, musela jsem alespoň na chvíli nakouknout. Celá kolekce se nese v černobílé kombinaci a jednoduchých střizích. Všechny kousky jsou ženské, dobře padnou a jsou kvalitně ušité. Je to takový super základ, na kterém můžete stavět. A ještě z krásných materiálů. Myslím, že touhle kolekcí osloví hodně žen. Já bych od ní ale mohla mít i něco z couture řady. Ty její krajkové šaty jsou prostě sen. 

Líbil se vám takový trochu jiný report, než na které jste možná obyvkle zvyklí? O čem si raději počtete. Street style, outfity na přehlídky nebo samotnou práci designérů? Dejte mi vědět 🙂