… na který jsme s Viki na týden zavítaly před několika dny za mou mladší sestrou, vás srdečně všechny srdečně zdravím 🙂
V malé vesničce v západní části Francie (oblast Pays de la Loire) nás přivítal sestřin dům s obrovskou zahradou přes 7000 metrů čtverečních. V zahradě je i docela velký rybníček a vlastní cesta lemovaná řadou starých dubů…. A na kliku dveří na terasu si chodí několikrát denně sednout a zaklepat zobáčkem na okýnko sýkorka, které říkají Pepík. Zkrátka sen každého milovníka starých zahrad 🙂
Počasí je tady o kousínek dál než u nás (pokud se jara týče). Takže si tu už užíváme rozkvetlých okrasných cibulovin a rašících lístků dřevin i trvalek. Když jsme včera doprovázely se sestrou mého mladšího synovce do školy, využily jsme příležitosti a udělaly si i ranní procházku po okolí – kolem místního rybníka je to i v tuto dobu kouzelné.
Akorát při pohledu na výsadby v předzahrádkách mé srdce pláče, když mezi rostlinami vidím natažené lesklé fólie proti prorůstání plevele, které rostlinám, ani živočichům v půdě vůbec nesvědčí… a ani s výběrem druhů si tady hlavu nikdo příliš neláme… 🙁
V sestřině zahradě, kterou chce postupně zvelebit k obrazu svému se ale snažím o osvětu a zatím to funguje… děláme takovou malou velkou francouzskou zahradní revoluci 🙂
Děkuji moc za ohlasy u předchozího příspěvku a přeji krásný den
A.
