dnes jsme lyžování s ohledem na počasí vynechali, tak mám chvilku na napsání nového příspěvku. V pondělí jsme jeli lyžovat na „Bertíkovu“ Skalku (kopec, kde se učil lyžovat). Na rozjezd to stačilo nám všem. Druhý den jsme už jeli do Beskyd. Nevěděli jsme kam, nechtěli jsme moc daleko a hlavně jsme potřebovali i placatý kopec. A našli jsme. Skiareál Opálená …
… je to areál s výhledem na Lysou horu – nejvíc zasněžený kopec uprostřed fotografie …
… ač to tak nevypadá, kopec je nahoře prudší a ke konci mírný. Je tam i dětský vlek. Ten na chvíli využíval Uli, pak už si troufl do poloviny kopce …
… Karoline a Bertík od začátku fičeli z hora. Každý svým tempem a způsobem. Mě to po první jízdě na Skalce, kdy jsem měla i docela strach jak to zvládnu nakonec taky šlo. Jenom kdyby to tělo tak nebolelo :-)) …
… na úplném začátku, tedy kolem půl 1, kdy jsem ještě neměla nazuté lyže se mi podařilo vyfotit tuto fotografii. Všimla jsem si ji až při prohlížení fotek, když jsem čekala na ostatní až dolyžují. Mě se moc líbí, má zajímavé světlo a na to, že je z mobilu 😉 …
… ne, nezapomněla jsem na manžela, tomu se taky lyžovalo dobře i když ještě v pondělí uvažoval, že nebude. Lyžování jako takové bylo a doufám, že ještě bude fajn. Co mi tam chybělo bylo WC u „spodní stanice“ lanovky a nějaká vyhřívaná místnost. To vše tam sice je, ale uprostřed kopce ve stylové restauraci …
… přeji hezký den. U nás chumelí a chumelí …
Danka
