Time to change

Já se k politice moc často nevyjadřuju veřejně, i když doma se o naší politické situaci dost často bavíme. Prostě mi to není a ani nemůže být jedno. Pokud jde politika úplně mimo vás, přeskočte článek a jděte mrknout rovnou na fotky, protože dneska se rozepíšu jen o tom. 

Jsem z těch voleb smutná, protože jsem v hloubi duše doufala, že se najde dost lidí, kteří chtějí změnu pro naši zem. A taky jich kolem sebe mám hodně, ale podle tohohle se nedá celá republika soudit. Každý z nás žijeme ve své sociální bublině a obklopujeme se lidmi s podobnými názory. Nemůžeme se divit, že se našlo tolik voličů Zemana, kteří ho dostali opět na první místo, protože my tyhle lidi neznáme. 

Podivujeme se, jak ho někdo vůbec může chtít za prezidenta. Ale my nežijeme životy těchto lidí, vůbec netušíme, jaké životní problémy řeší, v jaké jsou finanční situaci a jak omezené možnosti kolem sebe mají. Oni jen vidí, jak na tom jsou, jak se mají ti Pražáci a další lépe a že se o ně nikdo jiný než Zeman nezajímá. Oni netuší, že se za peníze z EU u nich doma opravily silnice, chodníky, zateplily školy, protože jim to nikdo neřekne. Oni si neváží možnosti volného cestování a práce v zahraničí, protože se tam se svými omezenými zdroji nikdy nepodívají. EU je jim jedno, nikdy nevyužijí výhod, které nám všem přinesla. 

Tihle lidé žijí od výplaty k výplatě a jakýkoliv nečekaný výdaj je pro ně problém. Nejsou na tom dobře a nebudou se mít lépe. Představte si situaci, že jste na tom tak špatně, že i na novou ledničku nebo pračku, kterou si prostě musíte koupit, musíte zvažovat půjčku. Přesně takové problémy tihle voliči řeší. A mají strach, že jim lidé ze zahraničí vezmou práci. Tu jedinou práci, kterou jsou schopni vykonávat, protože na nic jiného nemají kvalifikaci ani vzdělání. Myslíte, že jejich děti se budou mít mnohem lépe…? A myslíte si, že tahle skupina obyvatel bude za pět let volit někoho jiného, že změní názor a budou najednou proevropští..? Kdo přijde po Zemanovi…Babiš, Okamura a tihle další..? Tohle se jen tak nezmění, těchto nespokojených lidí bude čím dál více. A moc pěkně to zachytil Petr Pithart v tomhle rozhovoru.

Proč si myslíte, že většina z kanditátů na prezidenta a ani politických stran neřeší otázky hodné moderní demokratické země… Já bych tak strašně chtěla řešit třeba digitalizaci státní správy, nemuset obíhat úřady, ekologii, elektrická auta, rychlovlaky, stavbu a dokončení dálniční sítě a vzdělávání. To úplně nejvíc! Náš vzdělávací systém usnul 100 let zpátky a od té doby se nezměnil. To si opravdu nikdo z těch elit neuvědomuje, že se musí začít odspodu? Jak jinak chtějí mít stát plný inteligentních a kriticky smýšlejících lidí, kteří jsou schopní uvažovat, hledat informace, ověřovat si zdroje, argumentovat. Rodiče tuhle těžkou úlohu jen tak nedají, pokud tyhle vlastnosti sami nemají. A kde jinde si to děti mají vypěstovat, když jejich rodiče jsou přesně ti, o kterých se zmiňuju v předchozím odstavci. Tohle se samo nezlomí. 

Touhle taktikou budou lidé stále věřit fake news a žít ve strachu z diktátu západu a EU, který tady reálně neexistuje. Strašně mě mrzí, že tohle téma tady nezvedají ani politologové. Kdo jiný by tuhle skutečnost měl vidět, než tihle na slovo povolaní odborníci. 

Nejsem člověk, který by se hrnul do politiky, na to je můj život hodně krátký. Obdivuju ale všechny dobré duše, kteří do toho jdou srdcem a tyhle všechny vady tu vidí a chtějí je změnit. Jsem tak moc ráda, že máme ve vládě alespoň Piráty, protože jsou pro mě tím světlem, které symbolizuje lepší budoucnost. Já chci být jednou na svého prezidenta hrdá, slyšet ze zpráv a novin pozitivní věci, mít takovou životní úroveň, kde i za ty nejobyčejnější profese budou mít lidé slušný plat a život. Chci mít stát, kde se nežije na úkor někoho nebo něčeho a kde chci vychovávat své děti…

Co můžeme udělat každý sám za sebe? Otvírat témata ve své sociální bublině i mimo ni, být aktivní tam, kde to má smysl. Přijímat názory druhých a naslouchat. Nehejtovat ostatní a ctít principy demokracie, kde jsi jsou všichni rovni. Mít pozitivní vliv na druhé a to je taky úloha nás těch, co jsme aktivní na soc. sítích. Nebuďme jen konzumenty toho co tady máme, naši rodiče takovou svobodu neměli a my ji můžeme lehce ztratit. Važme si toho, co máme a bojujme společně za lepší zítřky. Jakkoliv. 

Tenhle článek jsem napsala pro všechny, kdo věří, naslouchají a chtějí se zamyslet. Pokud máte jakékoliv názory, klidně my je sem sepište, ale hlavně, nechte si to projít hlavou. Občas vidíme jen ten svůj svět, ale jen do chvíle, dokud nás světy ostatních nekonfrontují. Toť vše 🙂