… později jako když najdeš .-)
Chtějí to. Jsou motivovaní a natěšení. A já ráda předávám zkušenosti dál a vyšívání mě baví. Tak proč jim v tom bránit, že?
Náš rodinný vyšívací kroužek (už chybí jen muž .-))
Pro Viki to není první setkání s jehlou a vyšívací bavlnkou a je hezké vidět, jak se zlepšuje a hledá si sama svůj styl práce. Pro Jiříka je to sice premiéra, ale je velmi šikovný. Fascinuje mě jeho schopnost soustředit se. Pekelně se soustředit.
Využila jsem (už u Viki) osvědčenou taktiku – začínáme s výšivkou na vystřižené kolečko filcu – předním stehem spirálku dokola (pomocnou linku jsem Jirkovi načrtla tužkou). Až vyšije celé kolečko, nalepí jej na čtvrtku papíru, dokreslí tělíčko a tykadla a vytvořeného hlemýždě pak pěkně zarámujeme a pověsíme na zeď 🙂
Třeba tip i pro Vaši domácí zábavu. Krásně se při tom rozvíjí jemná motorika rukou a řada milých drobností se dá vyrobit už s minimem dovedností .-)
Mám radost, že je to baví. I když… když se Viki zasnila, jak bude v dalším projektu vyšívat koníka, trochu se mi orosilo při představě, že koníka předkresluji na látku, čelo… Asi budu muset děti požádat, aby mi vyrobili dopředu šablonku, kterou jen obkreslím 🙂
Krásný den
A.
