Touhle větou mě dnes Weef na instagramu překecala, abych utla to bezmyšlenkovitý popíjení čaje, čmárání si do antistresovýho Malebogu z Tigeru, nebo poslouchání starých CDček a šla ven! Podzim je prchavá záležitost a když už všude tak aktivně vytrubuju, jak ho strašně moc zbožňuju, bylo by minimálně prdlý a pozérský celou neděli prosedět doma…
Takže jsem nakonec dostala rozum, navlíkla bílej pletenej svetr, hodila foťák do tašky (tentokrát dokonce i s paměťovkou!), zašpuntovala uši, pustila Nicka Cavea & The Black Seeds a vyrazila do té pestrobarevné a příjemně pošmourné nádhery. Chyběl mi už jen termo hrnek s čajem, ale to už by bylo příliš moc dokonalý!
Nakonec jsem nafotila asi dvě stě fotek – ano, dvě stě – to jsem celá já. Vždycky mě baví ty „trapné“ chvilky, kdy stojím s foťákem v ruce a čekám, až mi ze záběru zmizí pár v důchodovém věku, pomalu se ploužící po své nedělní procházkové trase. Vždy mi na ten pozdrav odpoví s tím nejvíc podezřívavým tónem, jako by si byli stoprocentně jistí, že mám v plánu si snad fotit je! Nebo paní na procházce se psem, která absolutně nechápe, proč si fotím to špinavý a mokrý listí na lesní cestě 😀 Vždyť ty drobounký kapky jsou tak pěkný, copak si jich jde nevšimnout?
Cestou jsem si taky stihla uvědomit, že mám vlastně v pondělí narozeniny… Pětadvacátý! Normálně jsem na to úplně zapomněla… To je známka toho, že už to není ani zdaleka takový terno, jako když mi bylo konečně těch vymodlených osmnáct a mohla jsem se přes víkend jako dobytek ostentativně opít tequillou široké veřejnosti „na obdiv“. #bourlivemladi
Teď, o sedm let později, už do sebe dostanu jen nějaké to bílé víno při večeři a jsem ráda, že nepadám pod stůl. A co víc, při pomyšlení na tvrdej alkohol mi začne žaludek dělat v břiše zběsilý kotrmelce.
A co se týče Jagera, Fernetu a Becherovky, jsou to spíš dvojitý salta. (Každí ví, Časy se mění)
Čtvrt století ?
Zní to příšerně, i když mě mamka (a hlavně teda babička!) neustále uklidňuje, že jsem přece pořád ještě hrozně moc mladá! (Důležitý je to slovní spojení „hrozně moc“!!) Díky vám, tohle teď přesně potřebuju slyšet! I když mladá si už teda moc nepřipadám. Blbý je, že dospělá ovšem taky moc ne. Přijde mi, že v těch osmnácti – třeba, když jsem dostala řidičák – jsem se paradoxně cítila mnohem víc dospěle, než teď, což mi přijde minimálně divný.
A jak se u mě taková pětadvacítka projevuje?
Spíš jen v takových maličkostech, protože dítě nemám, vdaná nejsem a pořád chodím do školy. Nebýt toho buclatýho čísla s dvojkou a pětkou, skutečnosti, že jsem už pět let na vysoké a že skoro všechny moje kamarádky jsou buď vdaný, zasnoubený, a nebo na mateřské, je mi vlastně PRAKTICKY pořád nějakých těch, řekněme, jakože-dvacet! 😉
Ale nějaký první vlaštovky už tu jsou. Tak například jsem si pořídila svůj úplně první hydratační pleťový krém – bez alkoholu a bez parfemace. Je super, musím říct, ale trochu mě děsí fakt, že ještě nedávno jsem pomalu ani netušila, že něco takovýho vůbec existuje. Je hold na čase začít preventivně bojovat proti vráskám! A čím jsem starší, tím víc jsem skrz pleť úzkostlivější, takže jsem si pro jistotu pořídila ještě masku z jílu a černýho uhlí. Nic víc zatím pro svou „mladistvou“ pleť dělat nehodlám. Ain’t Nobody Got Time for That!!
No, je jedna ráno a já zde sedím naprosto bezradná, poslouchajíc Martu Kubišovou. To je tak, když necháte youtube, ať vám sám háže písničky do pléna v režimu AUTO PLAY, pak se ponoříte do nějaké činnosti a za hoďku/dvě se nestačíte divit, kam až vás to automatický přehrávání zaválo. Ale ty její písničky nejsou vůbec špatný! (Další známka pokročilejšího věku?! ) Jinak mimochodem, tento článek jsem psala asi tak šestkrát… Dnes mi to psaní nějak nejde. Jak se to netýká cestování, nebo knížky, ale nějakýho osobnějšího povídání, jsem úplně v koncích… Ale to je jedno, od toho jsou tu jiní.
Podzimní playlist : UPDATE :
Ane Brun – Oh Love
Nick Cave & The Black Seeds – Oh Children
Coldplay – A Rush of Blood to the Head
Nick Cave & The Bad Seeds/Kylie Minogue – Where The Wild Roses Grow
Gotye – Somebody That I Used To Know (feat. Kimbra) To už jsem dlouho neposlouchala, ale momentálně si na tom docela ujíždím.
Patti Smith – Smells Like Teen Spirit
Melanie De Biasio – I’m Gonna Leave You
Tak jo, už na to prdím a jdu spát. Je půl třetí !!
V tomto článku šlo samozřejmě hlavně o podzimní fotky, ty žblebty jsou jen taková „push – up vycpávka“ -nestydím se to přiznat! Melu už z posledního…
Přeju krásný start do nového týdne!
T.
(Z jedné čtvrtiny stoletá větev…)
