Poslední aristokratka | Kniha, která se čte sama, i když je vlastně tak trochu o ničem

Dlouho tu už nebyla recenze na žádnou knížku! Bohužel to není tím, že bych nestíhala psát. Spíš nestíhám číst, což mě mrzí ještě víc, než to psaní. Jediný, co jsem za léto přečetla, byla tahle JEDINÁ knížka, plus (no, jak jinak) několik skript do školy… (A jednu knížku jsem nedočetla, protože to už na mě bylo „moc“. O tom zase jindy.) 

Mám na nočním stolku hromadu knížek, který si strašně chci přečíst, ale semestr už začal a já vím, že to zase nestihnu. Státnice za dveřmi a tuna učení na stole. Ach jo 🙁

Za tuhle knížku jsem ale moc ráda. Stála fakt za to. Pamatuju si, jak jsem ji ještě někdy na jaře v  jednom brněnským knihkupectví nejistě žmoulala v rukou a nevěděla jsem, jestli si ji koupit, nebo nekoupit… Nadšený recenze na databazeknih.cz mě ale přesvědčily.

Moc ráda si ji zase někdy přečtu a už teď se chystám na další díly – i když to nebude jen tak hned.

Léto je dovolenkový, uvolněný a nic se nemá zbytečně hrotit. A přesně tak je to i s touto knížkou. Ona je totiž na dovolenou značka ideál! Ale nesmíte ji brát moc vážně 🙂

Děj prostě plyne, dějí se různý poměrně „obyčejný“ věci, zápletka je prakticky banální…

…ale zároveň nemůžete přestat číst a královsky se bavíte.

To k sobě prostě moc nejde! Ale je to tak 🙂

Styl Bočkova psaní je totiž geniální. Píše jednoduše, stroze, ale úderně a vtipně. 

Poslední aristokratka je první ze tří knížek o mladé aristokratce Marii III. Kostkové z Kostky, která je sice původem Češka, ale celý život žila v Americe. Nyní se se svým otcem (František Antonín, hrabě Kostka z Kostky) a nevlastní matkou (Vivien, typická Američanka) vrací zpátky do Čech, aby společně převzali zpátky po pádu komunistického režimu zámek Kostku. V zoufalém rozpadajícím se stavu. Celá tahle „hraběcí“ rodina je navíc finančně na dně.

Knížka je psána formou deníku Marie III. a skvěle popisuje takovým cynicko sarkastickým humorem to, jak asi takováhle dnešní moderní hraběcí rodina funguje, jak žije, jaké má problémy a co všechno musí řešit, když má na krku neobyvatelný chátrající hrad přestavěný na zámek a k tomu je takřka na mizině. Autor si trošku dělá legraci z knížete Schwarzenberga, perfektně satiruje českou a americkou národnost a mimo to taky „dnešní“ nelehký a poměrně bizarní život na zámku….

… který je plný obrazů, které „se koukají všemi směry“, fingovaných duchů ve sklepě, soch vyplazujících jazyk (…když jedna Američanka trošku zešílí z toho těžce neamerického prostředí 😀 ), se záchodem, co má kachličky zdobené hákovým křížem a taky neskutečně vtipný personál – kuchařku, která si „ráda cvakne a občas to přežene“, hypochondrického zahradníka, zpátečnického kastelána, nebo neuvěřitelně mimózní Denisku, kterou „děsně baví dějepis“ 😀

 Čtenář se zasměje i na účet zpěvačky Cher, nebo Helenky Vondráčkové. 

Já jsem se skvěle bavila… I když bylo občas znát, že je ten humor psaný tak trochu „na sílu“, aneb každá stránka musí být za každou cenu vtipná! (Jenže …. ona nakonec doopravdy je!) 😀

Ze začátku jsem si říkala, že je to docela „trapnej humor“. Bylo to zkrátka takový praštěný. Jenže tak nějak jsem tu knížku vůbec nemohla dát z ruky! Ležela jsem na pláži v Řecku (ano, fotky jsou pouze ilustrativní) a četla a četla a četla … a občas se i nahlas zachechtala.

A když jsem ji za dva/tři dny dočetla a odložila, dostala se do rukou Martinovi (chlapovi!!!!) No, upřímně jsem čekala, že tak na páté stránce knížku otráveně zaklapne a prohlásí, že je to strašně trapný a střelený…

…jenže jsem ho od toho nakonec nemohla odtrhnout! Byl úplně mimo realitu a čas od času se i nahlas smál. 

Knížka na nás zapůsobila úplně stejně, nezávisle na pohlaví 😀 Byla jsem docela v šoku.

Ještě v letadle na cestě zpět měl v té knížce úplně zabořenej nos. Zatímco já byla během turbulence strachy bez sebe, Marťa se skvěle bavil nad popisem zámecké prosincové zabijačky.

Takže na dovolenou SUPER knížka – a dokonce UNISEX – , která vás pobaví neskutečným způsobem, zvedne náladu, zažene chmury, popožene čas a tak… 🙂

Ale nic duchaplnýho nečekejte. Je to prostě jen střelený 😀