Zatím vánoční náladu příliš nepociťuji. Sotva jsem uklidila poslední truhlíky před inzerovanými mrazíky, valí se na mne ze všech stran při mých toulkách Prahou „adventní šílenství“. Přemýšlím, kdy také podlehnu. Bohužel, zatím nemám ve skříni ani jeden dárek a úpěnlivě čekám na inspiraci. Občas čtu, jak která hvězda má dárky již pěkně zabalené, ale mně nějak schází koncepce… Čím se však mohu pochlubit, je obrovská zásoba svíček. Pro mne za mně, může nastat velký výpadek proudu, já mám čím svítit. Tak si svíčky pálím každý večer doma a přes den občas i v práci. A také, jsem si „ve slevě“ koupila dva kabáty…Tři další mi visí ve skříni. Jsem zvědavá, kdy je unosím! Možná, že se podvědomě připravuji na dlouhou a tuhou zimu. Kladu si otázku, jak tu dlouhou zimu přežiju, když ji vlastně nemám vůbec ráda. Já miluji léto. Ach jo. Je mi jasné, že bych s tímto přístupem, ale nikam konstruktivně nedošla a jenom bych se trápila, takže musím jít Adventu a zimě naproti. První zastavení je jak jinak než obrazové… kolotoče, červánky a vánoční ozdoby, svíčka a první pečení perníčků… a tak vnímám a přijímám…
A co Vy? Už cítíte to tajuplné šimrání, vůni svařáku a punče, zmrzlé prsty a červené nosy?
